Lizzie Andrew Bordenová (nepřechýleně Borden; 19. července 1860 Fall River – 1. července 1927 Fall River) byla Američanka souzená za vraždu svého otce a nevlastní matky. Vraždy se staly 4. srpna 1892 ve Fall River v Massachusetts a nikdo za ně nebyl odsouzen. Lizzie byla zproštěna viny a i přes ostrakismus obyvatel města zůstala ve Fall River po zbytek svého života. Zemřela ve věku 66 let na zápal plic, pár dní před úmrtím své starší sestry Emmy.
Vraždy Bordenových a následný soud měly velkou publicitu napříč Spojenými státy a staly se tématem americké populární kultury, která přetrvává do současnosti.
Život náhled|Dům Bordenových na 92 Second Street ve Fall River v Massachusetts|vlevo
Lizzie Andrew Bordenová se narodila 19. července 1860 ve Fall River v Massachusetts.Holmes, str. 279 Její rodiče byli Sarah Anthony Bordenová (rozená Morseová; 1823–1863)Hoffman, str. 41 a Andrew Jackson Borden (1822–1892).Kent, Flynn (1992), str. 127 Její otec, Angličan s velšskými kořeny, vyrostl ve velmi skromných podmínkách a v mládí se potýkal s finančními problémy, přestože byl potomkem místních bohatých a vlivných obyvatel. Nakonec prosperoval ve výrobě a prodeji nábytku a rakví, načež se stal úspěšným stavebním podnikatelem. Byl ředitelem několika textilek a vlastnil značný obchodní majetek. Byl také ředitelem bank Union Savings Bank a ředitelem Durfee Safe Deposit and Trust Co. Jeho majetek měl v době jeho smrti hodnotu 300 tisíc dolarů (ekvivalent 9 milionů dolarů v roce 2021). Navzdory bohatství byl Andrew Borden známý svou šetrností. Například v domě Bordenových nebyla zavedena voda, ačkoliv v té době šlo již o běžný standard bohatých domácností.
Lizzie a její starší sestra Emma Lenora Bordenová (1851–1927)Pearson (1937), str. 91, 96 byly vychovány v relativně náboženském duchu a navštěvovaly Ústřední kongregační církev. Lizzie se v mládí velmi angažovala v církevních aktivitách, včetně výuky dětí imigrantů v nedělní škole. Angažovala se v náboženských organizacích jako byla Společnost křesťanského úsilí, pro niž pracovala jako sekretářka-pokladník, a v tehdejších sociálních hnutích jako byla Ženská křesťanská unie střídmosti. Byla také členkou Dámské ovocné a květinové mise.King, str. 369
V roce 1866, po třech letech od smrti její matky Sarah, se Andrew Borden znovu oženil s Abby Dufee Grayovou (1828–1892). Lizzie uvedla, že svou nevlastní matku oslovovala jako „Mrs. Borden“ a věřila, že si Abby vzala jejího otce pouze pro peníze."Lizzie Borden". Bio. Retrieved December 17, 2015. Služka Bridget Sullivanová (zvaná Maggie), které bylo 25 let a do USA se přistěhovala z Irska, dosvědčila, že Lizzie a Emma jen zřídka jedly jídlo se svými rodiči."Testimony of Bridget Sullivan in the Trial of Lizzie Borden". University of Missouri–Kansas City School of Law: Famous Trials. Accessed September 5, 2011. V květnu 1892 Andrew Borden zabil ve své stodole sekerou několik holubů, protože byl přesvědčen, že lákají místní děti, aby je lovily.Miller, str. 18 Lizzie krátce předtím holubům postavila úkryt a často se vyprávělo, že ji jejich zabití rozrušilo, ovšem toto tvrzení nelze ověřit. V červenci 1892 se rodina pohádala, což přimělo obě sestry prodloužit své „prázdniny“ v New Bedford. Před návratem do Fall River, týden před vraždami, se Lizzie rozhodla zůstat čtyři dny v místní ubytovně, než se vrátila do rodinného domu.Douglas, Olshaker (2001), str. 111
Napětí v rodině Bordenových rostlo již měsíce před vraždami, zejména proto, že Andrew rozdával dary v podobě nemovitostí různým větvím Abbyiny rodiny. Poté co její sestra dostala dům, Lizzie a Emma si vyžádaly a získaly nájemní nemovitost (dům kde žili před smrtí své matky), kterou od svého otce získaly za 1 dolar, a kterou několik týdnů před vraždami prodaly zpět svému otci za 50000 dolarů (ekvivalent 905 000 v roce 2026). Den před vraždami rodinu navštívil John Vinnicum Morse, bratr Lizziny a Emminy zemřelé matky, který byl pozván, aby se zdržel několik dní a probral obchodní záležitosti se svým švagrem.
Několik dnů před vraždami byla celá domácnost velmi nemocná. Rodinný přítel později spekuloval, že příčinou mohlo být skopové maso, které zůstalo na sporáku, aby se užívalo několik dní, ale Abby se obávala otravy, protože Andrew nebyl zrovna oblíbený.Kent, Flynn (1992), str. 26
Vraždy náhled|Tělo Abby Bordenové (4. 8. 1892) náhled|Tělo Andrewa Bordena (4. 8. 1892)
4. srpna 1892 John Morse přijel večer 3. srpna a přespal v pokoji pro hosty. Druhý den po snídani, u níž byli přítomni Andrew, Abby, Lizzie, John a služka Bridget „Maggie“ Sullivanová, šel s Andrewem do obývacího pokoje, kde si téměř hodinu povídali. Morse odešel okolo 8:48 hodin, aby si koupil pár volů a navštívil svou neteř ve Fall River. Plánoval, že se k Bordenovým vrátí v poledne na oběd. Andrew odešel na ranní procházku kolem 9 hodiny.
Ačkoli úklid pokoje pro hosty patřil mezi práce Lizzie a Emmy, pokoj šla uklidit Abby a to mezi devátou a půl jedenáctou hodinou.Porter, str. 4 Dle forenzního vyšetřování, Abby v době útoku stála čelem ke svému vrahovi. Byla zasažena ze strany do hlavy sekerou těsně nad uchem, což způsobilo, že se otočila a spadla tváří na podlahu, čímž si způsobila pohmožděniny na nose a na čele. Vrah ji pak několikrát uděřil, uštědřil jí 17 přímých zásahů do zadní části hlavy, což způsobilo její smrt.Miller, str. 46–47
Když se Andrew vrátil okolo půl jedenácté, nepodařilo se mu otevřít dveře klíčem, proto zaklepal. Služka Maggie Sullivanová šla odemknout dveře. Když zjistila, že jsou zaseklé, zaklela. Později v jejím svědectví sdělila, že slyšela jak se Lizzie směje. Neviděla ji, ale prohlásila, že smích přicházel z vrcholu schodiště. To bylo považováno za důležité, neboť Abby byla v té době již mrtvá a její tělo bylo viditelné pro kohokoliv ve druhém patře domu.Miller, str. 83 Lizzie později popřela, že by byla nahoře a vypověděla, že se jí otec zeptal, kde je Abby, na což odpověděla, že poslíček Abby doručil pozvání k návštěvě nemocné přítelkyně.Miller, str. 8
Lizzie uvedla, že poté sundala otci boty a pomohla mu do pantoflí, než si lehl na pohovku, aby si zdříml.Kent, str. 58 Poté informovala Maggie o výprodeji v obchodním domě a nabídla jí, že může jít, ale té nebylo dobře a šla si místo toho zdřímnout do své ložnice.
Maggie Sullivanová dosvědčila, že byla ve svém pokoji ve 3. patře a odpočívala poté, co umyla okna, než krátce před 11:10 hodinou uslyšela Lizzie z přízemí jak volá „Maggie, pojď rychle! Otec je mrtvý. Někdo přišel a zabil ho.“Newton, str. 49Philbin, Philbin (2011), str. 40 Andrew Borden byl zhroucený na gauči v obývacím pokoji v přízemí, kde byl 10 či 11 krát zasažen do hlavy sekerou. Jedno z jeho očí bylo čistě rozpůleno vedví což naznačuje, že spal, když byl zasažen.Porter, str. 6 Jeho stále krvácející rány, vypovídaly o velmi nedávném útoku. Rodinný lékař Dr. Bowen, který se dostavil ze svého domu naproti přes ulici, prohlásil obě oběti za mrtvé. Detektivové odhadli, že Andrewova smrt nastala přibližně v 11:00 hodin.
Vyšetřování Lizziiny počáteční odpovědi na otázky policistů byly občas podivné a protichůdné.Douglas, Olshaker (2001) str. 138 Zpočátku sdělila, že před vstupem do domu slyšela sténání, škrábání nebo volání o pomoc. O dvě hodiny později policii řekla, že neslyšela nic a vstoupila do domu, aniž by si uvědomila, že je něco v nepořádku.Miller, str. 19, 136–137 Když byla dotázána, kde je její nevlastní matka, vzpomněla si, že Abby dostala psaní s žádostí o návštěvu nemocné přítelkyně. Také uvedla, že si myslela, že se Abby vrátila a zeptala se, zda by se po ní někdo mohl jít podívat nahoru do patra. Maggie Sullivanová a sousedka paní Churchillová v půli schodiště s pohledem na úrovni podlahy, když v pokoji pro hosty uviděli ležet Abby s tváří na podlaze.
Většina policistů, kteří vyslýchali Lizzie Bordenovou, uvedla, že se jim nelíbilo její chování. Někteří sdělili, že byla příliš klidná a vyrovnaná. I přes její chování a změny ve výpovědi, nikdo se neobtěžoval Lizzie zkontrolovat a podívat se, zda na sobě nemá stopy od krve. Policisté prohledali její pokoj, ovšem pouze zběžně. U soudu přiznali, že neprovedli řádnou prohlídku, protože se Lizzie necítila dobře. Následně byli kritizování za nedostatek pečlivosti.
Ve sklepě policie našla dvě sekery a hlavu sekery s rozbitou rukojetí.Miller, str. 66 Právě rozbitá sekera byla považována za možnou vražednou zbraň, protože prasklina v rukojeti se zdála být čerstvá a prach a popel na hlavě sekery, se zdál být záměrně nastražený, aby to vypadalo, že je nástroj ve sklepě už delší dobu.Kent, Flynn (1992), str. 240Miller, str. 66–67 I přesto žádný z nástrojů nebyl z domu odnesen. Kvůli záhadné nemoci, která sužovala rodinu před vraždami, byly mléko z domácnosti a obsahy žaludků Abby a Andrewa (pitva byla provedena v jídelně Bordenových), otestovány na přítomnost jedu.Katz, str. 29 Žádný nebyl nalezen.Miller, str. 146 Místní obyvatelé podezřívali Lizzie z nákupu „kyseliny kyanovodíkové ve zředěné formě“ v místní lékárně. Bránila se, že se na kyselinu poptávala, aby si mohla vyčistit kožešiny (i přes svědectví místního soudního lékaře, že nemá antiseptické vlastnosti).
Přítelkyně Lizzie a Emmy, Alice Rusellová, se rozhodla, že s nimi po vraždách zůstane přes noc, zatímco Morse strávil noc v podkrovním pokoji pro hosty. Policie byla rozmístěna kolem domu v noci 4. srpna. Jeden policista sdělil, že viděl Lizzie, jak společně s Alice Rusellovou vchází do sklepa nesouce petrolejovou lampu a vědro na pomeje. Uvedl že viděl obě ženy odejít ze sklepa, kam se poté Lizzie vrátila sama. Ačkoliv nebyl schopen vidět co dělá, uvedl, že to vypadalo, že se skláněla nad umyvadlem.Douglas, Olshaker (2001), str. 106
Morse opustil dům 5. srpna, ale začali jej obtěžovat stovky lidí, proto ho policie eskortovala zpátky do domu. Dne 6. srpna policie provedla důkladnější prohlídku domu. Prohlédla oblečení sester a zabavila hlavu zlomené sekery. Toho večera Bordenovy navštívil policista a starosta, kteří Lizzie informovali, že je podezřelá z vražd. Druhý den ráno, Alice Russel vstoupila do kuchyně a našla Lizzie jak trhá šaty. Lizzie vysvětlila, že je plánovala spálit, protože byly špinavé od barvy. Nikdy nebylo objasněno, zda to byly šaty, které na sobě měla v den vražd.
Vyhodnocení náhled|Lizzie Bordenová během soudu – Benjamin West Clinedinst
Lizzie Bordenová se dostavila na vyšetřovací slyšení 8. srpna. Její žádost, aby byl přítomen její rodinný právní zástupce, byla zamítnuta podle státního zákona, který stanovoval, že vyšetřování musí proběhnout v soukromí. Měla předepsané pravidelné dávky morfia na uklidnění nervů což mohlo ovlivnit její svědectví. Její chování bylo nevyzpytatelné a často odmítala odpovědět na otázku, i když pro ni byla odpověď přínosná. Často si protiřečila a střídavě vyprávěla o dotyčném ránu. Například říkala, že když její otec přišel domů, byla v kuchyni a četla si časopis, pak řekla, že byla v jídelně a žehlila, a poté sdělila, že šla dolů ze schodů.Kent,Flynn (1992), str. 65–67 Také řekla, že sundala otci boty a nasadila mu pantofle, ale policejní fotografie jasně ukazují, že měl boty stále na sobě.Kent,Flynn (1992), str. 74
Okresní státní zástupce byl během procesu velmi agresivní a konfrontační. Dne 11. srpna byl Lizzie doručen zatykač. Vyšetřovací svědectví, základ moderní debaty o její vině či nevině, bylo později u jejího soudu v červnu 1893 prohlášeno za nepřípustné. Tehdejší články v novinách uváděly, že Lizzie měla „bezcitné chování“ a „kousala se do rtů, zrudla a sklonila se k právníkovi Adamsovi“. Bylo také oznámeno, že svědectví poskytnuté v rámci vyšetřování „způsobilo změnu názoru mezi jejími přáteli, kteří až dosud důrazně trvali na její nevině.“ Vyšetřování se dostalo značné pozornosti tisku na celostátní úrovni, včetně rozsáhlého třístránkového zápisu v The Boston Globe. Velká porota zahájila slyšení 7. listopadu a Lizzie Bordenová byla obžalována 2. prosince 1892.
Soud a zproštění viny