Jeanne de Laval (10. listopadu 1433, Auray – 19. prosince 1498, Maine-et-Loire) byla druhá manželka Reného I. z Anjou, krále Neapole, Sicílie, titulárního krále Jeruzaléma, Aragonu a Mallorky; vévody z Anjou, Baru a Lotrinska; a hraběte z Provence a Piemontu.
Původ a rodina vlevo|náhled|120px|Sdružený erb Jeanne a jejího manžela Reného z Neapole. Mramor se stopami polychromie, ze základny oltářního obrazu Nesení kříže v Saint-Didier v Avignonu. Jeanne se narodila 10. listopadu 1433 v Auray v Bretani jako dcera Guy XIV. de Laval a jeho manželky Isabely Bretaňské. Jejími prarodiči z otcovy strany byli Jean de Montfort (který v souladu s ustanoveními ve své manželské smlouvě přijal jméno a erb rodiny Lavalů a přijal jméno Guy XIII. de Laval) a Anne de Laval (dcera a dědička Guye XII. de Laval). Ze strany matky jimi byli Jan V. Bretaňský a Johana Francouzská (dcera francouzského krále Karla VI. a Isabely Bavorské).
Její otec bojoval s Janou z Arku. Jeho nejstarší syn František, velmistr Francie, se stal po něm hrabětem z Laval jako Guy XV. S manželkou Isabelou měl další dva syny, Petra a Jana. Včetně Jeanne měl dohromady sedm dcer, dvě z nich zemřely v dětství. S druhou manželkou Françoise de Dinan měl tři syny.
Manželství náhled|320px|Portrét Reného z Anjou a Jeanne de Laval od Nicolase Fromenta. Manželská smlouva mezi Jeanne a králem Reném I. z Neapole a Sicílie byla podepsána 3. září 1454. Svatba se uskutečnila o týden později v klášteře sv. Mikuláše v Angers. Jednadvacetiletá Jeane se provdala za o dvacet čtyři let staršího krále rok po smrti jeho první manželky Izabely Lotrinské. Manželství bylo i přes věkový rozdíl šťastné. Jeanne, která byla sladká a přítulná, její manžel zřejmě velmi miloval. Jeanne se sňatkem stala nevlastní matkou Reného dětí, mezi nimi Jana II. Lotrinského, Markéty z Anjou a Jolandy Lotrinské. Všichni tři byli starší, než Jeanne. Ona sama zůstala bezdětná.
Po třech letech strávených v panstvích v okolí Angers a Saumur, žili manželé v letech 1457 až 1462 v Provence a v letech 1462 až 1469 v Anjou. V Aix-en-Provence se s manželem účastnila literární a učené zábavy u dvora.
René složil na Jeanne ódu o 10 000 verších s názvem "Idyla Regnaulta a Jeanneton". Báseň byla debatou o lásce mezi pastýřem a pastýřkou s poutníkem jako arbitrem. Během pobytu v Tarasconu v Provence René Jeanne udělil baronství Les Baux, které patřilo hrabatům z Provence. 18. února 1475 ho vyměnila za Berre. V letech 1469 až 1480 Jeanne nadále žila v Provence.
Pozdější život náhled|300px|Detail z triptychu Hořící keř, který ukazuje Jeanne de Laval a Reného I. z Anjou. René zemřel 10. července 1480. Ve své závěti odkázal své ženě velký příjem v Anjou, Provence a Barrois. Ponechala si také hrabství Beaufort a panství Mirebeau. Po manželově smrti někdy žila v Beaufortu a občas v Saumuru. Byla oblíbená pro svou laskavost a štědrost. Lidé z Beaufortu jí byli vděční, když regulovala využívání společných pastvin. Jeanne zemřela 19. prosince 1498 ve věku 65 let na zámku Beaufort-en-Vallée. Podle své poslední vůle chtěla být pohřbena jednoduše, bez pomníku, v katedrále v Angers. Její srdce bylo uloženo v Cordeliers d'Angers vedle srdce jejího manžela.
Vývod z předků
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Francouzské osobnosti 15. století Kategorie:Francouzky 15. století Kategorie:Narození 10. listopadu Kategorie:Narození v roce 1433 Kategorie:Úmrtí 19. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1498 Kategorie:Dynastie Valois Kategorie:Vévodkyně z Anjou Kategorie:Provensálské hraběnky Kategorie:Ženy