Antonín Jan Bedřich svobodný pán Libštejnský z Kolovrat ( Anton Johann Friedrich Freiherr von Kolowrat-Liebsteinsky; 2. dubna 1656 Luky – 16. března 1699 Luky) byl český šlechtic z libštejnské větve rodu Kolovratů. Vlastnil menší statky v severozápadních Čechách a zastával úřady v zemské správě Českého království.

Životopis náhled|vlevo|Zámek Luka, sídlo Antonína Jana Libštejnského z Kolovrat Pocházel ze starého českého rodu Kolovratů, patřil k větvi Libštejnských z KolovratRodokmen Libštejnských z Kolovrat dostupné online a vzhledem k širokému rozvětvení byla rodina Antonína Jana označovaná jako mladší panská linie.Ottův slovník naučný, 14. díl; Praha, 1899 (reprint 1998); s. 601–602 (heslo z Kolovrat) Narodil se jako nejstarší ze čtyř synů císařského rady Voka (Volfganga) Libštejnského z Kolovrat (1633–1676) a jeho manželky Anny Barbory, rozené Prollhoferové z Burgesdorfu (1630–1675).

Na přelomu let 1675–1676 ztratil oba rodiče, a protože byl v té době ještě nezletilý, jeho poručníky byli ustanoveni strýc Jaroslav Julius Libštejnský z Kolovrat (1626–1686) a teta Maxmiliána Apolonie, provdaná hraběnka Verdugová (1637–1695). Po dosažení plnoletosti se sám stal poručníkem svých mladších sourozenců. V letech 1677–1681 absolvoval kavalírskou cestu po západní Evropě, převážně po Itálii a Francii.Itinerář kavalírské cesty Antonína Jana Libštejnského z Kolovrat in: KUBEŠ, Jiří: Náročné dospívání urozených. Kavalírské cesty české a rakouské šlechty 1620–1750; Pelhřimov, 2013; s. 376 ISBN 978-80-7415-071-5 Doloženy jsou jeho pobyty v Sieně, Římě a Lyonu, nejdéle pobýval v Turíně, kde celý rok strávil studiem na šlechtické akademii (1678–1679).KUBEŠ, Jiří: Náročné dospívání urozených. Kavalírské cesty české a rakouské šlechty 1620–1750; Pelhřimov, 2013; s. 44–45 ISBN 978-80-7415-071-5 Do Čech se vrátil v létě 1681 a zapojil se do veřejného života, získal titul císařského komorníka, poté byl přísedícím dvorského a komorního soudu.BORŮVKA, Vlastimil: Rodopis rodu pánů z Kolovrat in: Dějiny Rychnova nad Kněžnou a rodu pánů z Kolovrat; Praha, 2000; s. 74 ISBN 80-85228-61-0 Nakonec byl jmenován císařským radou a před svou předčasnou smrtí zastával úřad hejtmana Žateckého kraje (1694–1699).SEDLÁČKOVÁ, Helena: Krajští hejtmané v Čechách (1623) 1641–1849. Personální obsazení; Národní archiv, Praha, 2021; s. 248, 345 ISBN 978-80-7469-103-4

Antonín Jan Bedřich Libštejnský z Kolovrat zemřel dne 16. března 1699 ve věku 42 let na svém sídle v Lukách, kde byl také pohřben. Ve funkci žateckého krajského hejtmana jej nahradil jeho bratranec Ferdinand Leonard Libštejnský z Kolovrat.

Majetkové a rodinné poměry Po otci zdědil statek Malá Černoc na Lounsku, v roce 1683 přikoupil nedaleký statek Řepany s tvrzí,Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy; Praha, 1984; s. 414Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Západní Čechy; Praha, 1985; s. 301 tento majetek ale již v roce 1687 prodal Michnům z Vacínova.SEDLÁČEK, August: Hrady, zámky a tvrze Království českého. Loketsko a Plzeňsko. Svazek XIII.; Praha, 1998; 258 s. (kapitola Tvrze okolo Chyš, s. 231) ISBN 80-7203-185-6 Mezitím v roce 1685 po mladším bratru Leopoldu Antonínovi (1660–1685) zdědil statek Luky (dnes pod názvem Luka) s nově postaveným zámkemZámek Luka na webu Národního památkového ústavu dostupné online a Verušičky s dvoupatrovou tvrzí připomínanou naposledy v roce 1709.Zámek Verušičky na webu hrady.cz dostupné onlineHrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Západní Čechy; Praha, 1985; s. 381 Luka a Verušičky byly dědictvím po matčině rodu Prollhoferů z Burgersdorfu. V roce 1688 nakonec koupil statek Blšany. Blšanská tvrz byla již v době pobělohorských konfiskací uváděna jako nedostavěná a zpustlá, Antonín Jan ale tímto obchodem rozšířil rodový majetek v sousedství Malé Černoce.KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I.; Praha, 1996; s. 151–152 ISBN 80-85983-13-3

Antonín Jan Libštejnský měl celkem třináct sourozenců, z nichž deset zemřelo v dětství nebo raném mládí včetně mladšího bratra a spoludědice Leopolda Antonína (1660–1685) zemřelého v Karlových Varech. Sestra Marie Magdalena (1665–1720) byla provdaná poprvé za hraběte Františka Karla z Valdštejna (1673–1701), jejím druhým manželem byl hrabě Jan Václav ze Šternberka († 1712), majitel Českého Šternberka a poslední potomek větve Holických ze Šternberka. Další sestra Kateřina Ludmila (1669–1715), pozdější dáma Řádu hvězdového kříže, se provdala do Slezska. Jejím prvním manželem byl Bernard August ze Žerotína († 1700), podruhé se provdala za opavského zemského hejtmana hraběte Jana Rudolfa z Gašínu (1653–1715).

Manželství a potomstvo Byl ženatý s Maxmiliánou Veronikou Zárubovou z Hustířan (1660–1733), z jejich manželství se narodil jediný syn Václav Ferdinand (1692–1731), který ještě před dosažením zletilosti kvůli zadlužení ztratil otcovské dědictví (1709) a zemřel jako důstojník císařské armády v Kladsku.

Odkazy

Reference

Antonín Jan Antonín Jan Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Čeští komorníci Kategorie:Čeští sudí Kategorie:Hejtmani žateckého kraje Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Narození 2. dubna Kategorie:Narození v roce 1656 Kategorie:Úmrtí 16. března Kategorie:Úmrtí v roce 1699 Kategorie:Muži