Leopold Vilém říšský hrabě z Königsegg-Rothenfelsu ( Leopold Wilhelm Reichsgraf von Königsegg-Rothenfels) (25. května 1630 Immenstadt – 5. února 1694 Vídeň) byl německý šlechtic, diplomat a státník ve službách Habsburků. Od mládí se uplatňoval v diplomatických službách císaře Leopolda I., v letech 1669–1694 byl vicekancléřem Svaté říše římské. Získal říšský hraběcí titul (1665) a v roce 1675 obdržel Řád zlatého rouna.
Životopis náhled|vlevo|Leopold Vilém von Königsess-Rothenfels, portrét z galerie rytířů Řádu zlatého rouna na zámku Kunštát Pocházel ze staré šlechtické rodiny Königseggů ze Švábska, patřil k linii Königsegg-Rothenfels, která své jméno odvozovala od názvu hradu Rothenfels v jižním Bavorsku.Rodina Königseggů dostupné onlineRodokmen rodiny Königseggů na webu almanachdegotha dostupné online Narodil se jako nejstarší syn prezidenta říšského komorního soudu Huga z Königsegg-Rothenfelsu (1596–1666) a jeho první manželky Marie Renaty, rozené hraběnky z Hohenzollern-Hechingenu (1605–1637). V roce 1651 byl jmenován císařským komořím Ferdinanda III. a v roce 1653 se stal členem říšské dvorní rady.Gschließer, Oswald von: Der Reichshofrat, Vídeň, 1942; s. 85 dostupné online Svou další kariéru spojil se službou císaři Leopoldovi I. V letech 1657–1658 jej doprovázel na korunovační cestě do Frankfurtu, dále pak do Uher a po rakouských zemích (1660). Řadu let se uplatňoval v diplomacii, byl císařským komisařem u říšského sněmu, u říšských států se snažil vyjednat finanční podporu pro válku s Turky, dále byl vyslancem v Bavorsku. V roce 1664 byl vyslán do Anglie, kde byl prvním císařským vyslancem po obnovení monarchie. Oficiálním úkolem této mise bylo oznámit úmrtí císařova mladšího bratra arcivévody Karla Josefa, fakticky ale i zde měl získat pomoc pro válku s Osmanskou říší, tato jednání ale skončila nezdarem.KUBEŠ, Jiří a kolektiv: V zastoupení císaře. Česká a moravská aristokracie v habsburské diplomacii 1640–1740, NLN, Praha, 2018; s. 247, 250 ISBN 978-80-7422-574-1
V roce 1666 se stal viceprezidentem říšské dvorní rady, mezitím obdržel potvrzení říšského hraběcího titulu (1665), který již předtím získal jeho otec. Nakonec byl v letech 1669–1694 říšským vicekancléřem a trvale přesídlil do Vídně. U vídeňského dvora původně patřil k méně významné frakci soustředěné kolem císařovny-vdovy Eleonory Magdaleny (k této skupině dvořanů patřil například Albrecht z Zinzendorfu).SMÍŠEK, Rostislav: Císařský dvůr a dvorská kariéra Ditrichštejnů a Schwarzenbergů za vlády Leopolda I.; Filozofická fakulta Jihočeské univerzity České Budějovice, 2009; s. 291 ISBN 978-80-7394-165-9 V roce 1671 byl jmenován skutečným tajným radou, od roku 1676 byl členem Tajné státní konference, tj. státním a konferenčním ministrem. V souvislosti s tím také uvolnil své místo v říšské dvorní radě. Větší vliv na zahraniční politiku habsburské monarchie získal až v osmdesátých letech 17. století. V roce 1675 obdržel Řád zlatého rouna.
Zemřel ve Vídni 5. února 1694 ve věku 63 let, pohřben byl v klášteře Kempten poblíž rodových statků. Ve Vídni byl jeho sídlem Königsegg Palais v ulici Esterházygasse postavený v roce 1688 a zbořený v 19. století.Vídeňský palác Königseggů na webu planet-vienna dostupné online
Rodina Byl dvakrát ženatý. Poprvé se oženil ve Vídni v roce 1658 s Marií Polyxenou ze Schärfenbergu († 1683), která se později stala dámou Řádu hvězdového kříže. Druhý sňatek uzavřel v roce 1684 s Eleonorou Francescou di San Martino, markýzou di Parella († 1706). Na druhou svatbu byl pozván i císař Leopold I., který se jí ale nezúčastnil, zastupoval jej kníže Ferdinand z Ditrichštejna, který také předal císařův svatební peněžní dar.SMÍŠEK, Rostislav: Císařský dvůr a dvorská kariéra Ditrichštejnů a Schwarzenbergů za vlády Leopolda I.; Filozofická fakulta Jihočeské univerzity České Budějovice, 2009; s. 201 ISBN 978-80-7394-165-9 Z prvního manželství pocházelo sedm synů a čtyři dcery (všechny děti se narodily ve Vídni).
1. Hugo František (1660–1720), biskup v Litoměřicích 1711–1720 2. Zikmund Vilém (1663–1709), říšský dvorní rada, císařský vyslanec v Anglii (1690) a Dánsku (1691–1697) 3. Kristina (*1665, zemřela v dětství) 4. Arnošt Bedřich (*1666, zemřel v dětství) 5. Albrecht Eusebius (1669–1736), císařský komoří 6. František Antonín (1672–1744), velkopřevor Maltézského řádu v Českém království 1738–1744 7. Josef Lothar (1673–1751), polní maršál císařské armády, prezident dvorské válečné rady, diplomat 8. Anna Sofie (1674–1727), ∞ 1690 Prosper Ferdinand kníže z Fürstenbergu (1662–1704) 9. Karel Fidelius Desiderius (1675–1731), císařský komoří, ∞ 1706 Marie Maxmiliána hraběnka z Althannu 10. Marie Alžběta (1677–1734) 11. Johanna Marie Anna (1679–1755), ∞ 1698 František Jiří hrabě z Manderscheidu (1669–1734)
Leopoldovi mladší bratři byli duchovními, Jan Eusebius (1643–1661) a Ignác Eusebius (1646–1681) byli kanovníky v Kolíně nad Rýnem a Štrasburku.
Odkazy
Reference
Literatura Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, Štýrský Hradec, 2020; 1052 s. (heslo Königsegg, s. 297–299 dostupné online KUBEŠ, Jiří: Trnitá cesta Leopolda I. za říšskou korunou (1657–1658). Volby a korunovace ve Svaté říši římské v raném novověku; České Budějovice, 2009; 327 s. ISBN 978-80-86829-43-2
Externí odkazy
Leopold Vilém z Königsegg-Rothenfelsu in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich Leopold Vilém z Königsegg-Rothenfelsu in: Deutsche Biographie
Kategorie:Königseggové Kategorie:Němečtí šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Diplomaté Rakouska Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Hrabata Kategorie:Rytíři Řádu zlatého rouna Kategorie:Narození 25. května Kategorie:Narození v roce 1630 Kategorie:Úmrtí 5. února Kategorie:Úmrtí v roce 1694 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Pohřbení v Bavorsku Kategorie:Muži