Hermann Kantorowicz (18. listopadu 1877 Poznaň – 12. února 1940 Cambridge) byl německý právní vědec. Po nuceném odchodu z nacistického Německa v roce 1933 působil ve Velké Británii. V průběhu svého života vyučoval na Freiburské univerzitě, Univerzitě v Kielu, v Oxfordu, v Cambridge, na City College of New York, a externě také na Kolumbijské univerzitě.
Teorie volného práva Kantorowicz byl představitelem tzv. teorie volného práva, což byla vlivná škola působící v rámci německé sociologické jurisprudence na přelomu 19. a 20. století. Tato teorie měla konkurovat právnímu pozitivismu v Německém císařství a měla opět dokázat přiblížit se státně-právní a společenské realitě. Cílem této právní teorie bylo prosadit svobodné rozhodování soudců, jejichž vázanost „paragrafovým právem“ měla být snížena. Kantorowicz a teorie volného práva usuzovali, že právo není obsaženo pouze v zákonech. Právo, které není obsaženo v právních předpisech – ale přesto je existující – nazývá Kantorowicz volným právem. „Vzhledem k volnému právu, právo nakonec tvoří uzavřený systém, mezery musí být vyplněny.“ Mezery mohou být vyplněny jedině „soudcovskými normami“, jelikož rozhodnutí soudce musí být zákonné. Tyto normy vytváří soudce, který má nejen za úkol právo zjišťovat, ale také právo vytvářet. Proto by měl mít soudce co největší volnost vůči ustanovení zákona. Volná úvaha soudce je základním principem aplikace práva.
Kdo byl zakladatelem školy volného práva je dodnes předmětem sporů. Mezi jinými si tyto zásluhy nárokoval třeba i Eugen Ehrlich, který tvrdil že myšlenky zformuloval již v roce 1888. Pod pseudonymem Gnaeus Flavius sepsal Kantorowicz pojednání k doktríně volného práva s názvem Der Kampf um die Rechtswissenschaft, jejíž silné formulace dělají z tohoto pojednání ve skutečnosti metodickou příručku. Tento text je dnes považován za stěžejní vyjádření myšlenek teorie volného práva.Gnaeus Flavius (Hermann Kantorowicz): Der Kampf um die Rechtswissenschaft. Heidelberg 1906; viz auch Hans-Peter Haferkamp: Anonymitätsstrategien juristischer Autoren im Vormärz, in: Stephan Pabst (Hrsg.): Anonymität und Autorschaft. Zur Literatur– und Rechtsgeschichte der Namenlosigkeit. (Studien und Texte zur Sozialgeschichte der Literatur 126), Berlin 2011, s. 249–264 (249).
Kantorowicz a teorie volného práva měli vliv nejen na právní doktrínu, ale také na další obory a disciplíny jako je třeba sociologie práva. Oponenti z řad právníků a právních teoretiků kritizují teorii volného práva za to, že právo relativizuje a směřuje k jeho rozplynutí ve společenskovědní sféře.
Odkazy
Reference
Související články Teorie práva Filosofie práva Sociologie práva
Kategorie:Němečtí právníci Kategorie:Pedagogové na Univerzitě v Kielu Kategorie:Pedagogové na Oxfordské univerzitě Kategorie:Pedagogové na Univerzitě v Cambridgi Kategorie:Američtí vysokoškolští pedagogové Kategorie:Pedagogové na Kolumbijské univerzitě Kategorie:Narození v Poznani Kategorie:Narození v roce 1877 Kategorie:Narození 18. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1940 Kategorie:Úmrtí 12. února Kategorie:Úmrtí v Cambridgi Kategorie:Muži