je sedmnácté studiové album velšského hudebníka a skladatele Johna Calea. Vydáno bylo 20. ledna 2023 společností jako jeho první album s novými písněmi po více než deseti letech, během nichž bylo několikrát odloženo, aby na něm mohl dále pracovat. Deska v základní verzi obsahuje dvanáct písní, speciální edice obsahuje dvě další. Některé písně byly inspirovány světovými událostmi posledních let, včetně úřadování prezidenta Donalda Trumpa, Brexitu, globálního oteplování, bojů za občanská práva, pravicového extremismu a volného vyzbrojování Američanů. Některé skladby Cale hrál při koncertech již několik let před vydáním, například „“ poprvé zazněla již v roce 2016.
Celková délka alba přesahuje 71 minut, je tedy nejdelším řadovým albem v Caleově diskografii. Pouze jediná píseň je kratší než pět minut, zbylé jsou v rozmezí od pěti do sedmi a půl minuty. Cale nahrávku produkoval spolu se svou manažerkou Nitou Scott a coby hosté se na ní podíleli hudebníci Tony Allen, Laurel Halo, Weyes Blood, Sylvan Esso, , Tei Shi a kapely a . V pěti písních hraje devítičlenné smyčcové těleso. Zásadní podíl na albu má Caleův dlouholetý spoluhráč Dustin Boyer, který při práci zvukaře trávil s Calem v jeho studiu v Los Angeles kolem 300 dnů ročně. Přispěli také zbylí dva členové jeho koncertní kapely, baskytarista Joey Maramba a bubeník Deantoni Parks.
Před vydáním Deska vznikala řadu let. Přestože v průběhu let John Cale často říkal, že je téměř hotová, vždy se nakonec rozhodl ji přepracovat. V lednu 2016, kdy vydal desku M:FANS, obsahující nové verze starších písní, hudebník uvedl, že album s novými písněmi by mělo následovat před koncem toho roku. Dne 22. prosince 2016 byla nastíněna spolupráce s producentem Justinem Raisenem, který nakonec jen mixoval některé písně. Raisen tehdy na svém profilu na sociální síti Twitter zveřejnil fotografii, na níž byl on, jeho syn a Cale. V lednu 2017 Cale v rozhovoru se zpěvačkou Jehnny Beth v jejím pořadu na rozhlasové stanici uvedl, že album vyjde na jaře toho roku. V dubnu 2017 vydal na gramofonové desce desetiapůlminutovou avantgardní nahrávku „iO“, o níž bylo uvedeno, že je základem pro Caleovu připravovanou dlouhohrající desku. náhled|vlevo|John Cale (2020) Dne 14. srpna 2017 zveřejnila zpěvačka Destani Wolf, která s Calem spolupracovala již na albu Extra Playful (2011), na svém profilu na Twitteru fotografii s Calem a Dustinem Boyerem vzniklou při „na poslední chvíli“ nahrávání této desky. Počátkem září v rozhovoru opět uvedl, že dokončuje práce na své nové desce. Dne 17. září 2017 Raisen zveřejnil na Twitteru fotografii, na níž byl zachycen s Calem při práci na desce. O čtyři dny později zveřejnil Cale na Twitteru krátké video z nahrávání. V listopadu dále v rozhovoru pro Variety uvedl, že jeho nová deska je funkovější a pokrývá širší rozsah témat než jeho poslední díla. V té době bylo zároveň uvedeno, že album vyjde v roce 2018, avšak konkrétnější termín stanoven nebyl. V říjnu 2018 pro The New York Times zmínil své aktuální inspirace a prozradil, že album je připravováno na vydání v roce 2019. Podle zpráv ze září 2019 mělo vyjít v lednu 2020. Hudebnice Tokimonsta v březnu 2020 v rozhovoru na webu Reddit řekla, že spolupracovala s Calem na neupřesněném projektu; píseň nakonec vychází na albu Mercy. V říjnu 2020 Cale vydal novou píseň „Lazy Day“, která však není součástí alba, a o rok později, v říjnu 2021, v rozhovoru uvedl, že právě probíhá mastering alba, a že vyjde do konce roku. Žádný z těchto termínů nebyl dodržen.
Naprostá většina hudby, která tvoří album Mercy, byla nahrána v Caleově vlastním studiu ARM v Los Angeles. Spolu se zvukařem Dustinem Boyerem, jinak také dlouholetým kytaristou v jeho doprovodné koncertní kapele, trávili ve studiu přibližně 300 dnů ročně. Cale si Boyerovy přítomnosti velice cenil, mj. řekl, že „čím více s někým pracujete, tím je to jednodušší.“ Studio si Cale vybudoval v roce 2010 a v době vzniku alba procházelo zásadní přestavbou; od počátku obsahuje mj. mixážní pult značky , pro nahrávání alba používali převážně mikrofony značek Neumann a Shure. Mezi nástroje použité na desce patří klávesy Nord Lead, Arturia (Brute, MiniBrute, MatrixBrute), Moog Sub 37, Swarmatron a Orchestron. Části alba byly nahrány i v jiných studiích, mj. party hostujícího Tonyho Allena byly nahrány v londýnském studiu Snap, a další části vznikly v losangeleských studiích EastWest a Vox. O mix nahrávek do definitivní podoby se později postarali Mikaelin „Blue“ BlueSpruce, Seven Davis, Jr, Tokimonsta a Justin Raisen. Finální mastering provedl Mike Bozzi ve studiu Bernieho Grundmana v Los Angeles. Cale v rozhovoru uvedl, že chtěl, aby bylo album možné přehrát s prostorovou technologií Dolby Atmos, kvůli pandemii covidu-19 však nápad odložil.
Album produkoval John Cale spolu se svou manažerkou Nitou Scott, v předchozích dvaceti letech jen vedoucí producentkou jeho alb (na tomto albu titul vedoucího producenta vůbec nefiguruje). Na většinu nástrojů hrál sám Cale, ostatní hudebníci jsou – s výjimkou smyčců – často uváděni jen jako „additional“, dodatečné party. Příspěvky speciálních hostů jsou rovněž spíše méně výrazné. V souvislosti s hosty Cale uvedl, že mnozí často nebyli pro nahrávání k dispozici a on je tedy „využil, jak nejlépe uměl. A nebylo to jednoduché.“ Zároveň prozradil, že se hostům nesnaží dávat přesné pokyny, kam chce danou píseň směřovat, ale nechává je najít si vlastní cestu. Někteří hosté s Calem vystupovali již v minulosti, například při koncertech oslavujících padesáté výročí jeho prvního alba (2016–17).
Vydání K definitivnímu oznámení termínu vydání a podrobností o albu, včetně názvu, došlo dne 19. října 2022. Již o několik měsíců dříve, 1. srpna, však vyšel singl „“. Tehdy sice nebylo výslovně řečeno, že pochází z nové desky, ale píseň nakonec její součástí je. V té době bylo rovněž uvedeno, že další hudba je na cestě. V listopadovém vydání časopisu Mojo, dostupném od září, Cale o novém albu (ještě nepojmenovaném) řekl, že jej dokončil již před pandemií covidu-19, ale jelikož nemohl vyrazit na koncertní turné, rozhodl se jej zatím nevydávat a ještě na něm dále pracovat. Také se zmínil o procesu psaní písní, které nevznikaly od melodie, ale od rytmu, a o skládání nikoliv standardně s kytarou či klavírem, ale s bezpražcovou baskytarou. Dne 19. října 2022, v den oznámení vydání alba, vyšel další singl s videoklipem, „“. Poslední (třetí) singl, „“, vyšel 11. ledna 2023. Ohledně názvu alba Mercy (soucit, slitování, milosrdenství) Cale uvedl, že v něm nejsou žádné náboženské konotace, ale vybral jej, „protože pokrývá tak velkou plochu … na jedné straně vám dává volnost a na druhé zvídavost.“ náhled|Dustin Boyer (2020) Přestože Cale již v době vydání předchozího alba (2012) tvrdil, že na další album s novými písněmi se nebude čekat dalších sedm let (jako právě na toto), k jeho vydání došlo až po letech více než deseti. Album vyšlo 20. ledna 2023 ve vydavatelství Double Six Records (dceřiné společnosti Domino Records), s nímž Cale spolupracuje od roku 2011. Základní verze alba obsahuje dvanáct písní a vyšla na černé gramofonové desce a kompaktním disku. V nezávislých hudebních obchodech byl dále k dispozici průsvitný fialový vinyl, rovněž s dvanácti písněmi. Speciální verze vyšla na průsvitném světle modrém vinylu a kromě standardních dvanácti písní obsahovala ještě bonusový 7" singl se dvěma bonusovými písněmi, „“ a „“. Autorkou obalu alba je Abigail Portner, Caleova dlouholetá spolupracovnice (od 2014), která režírovala několik jeho videoklipů a tvoří projekce při koncertech. O celkový design nosičů se postaral Rob Carmichael, který pracoval již na Caleově albu . Obal alba je tmavý, název alba je zdvojeně v pravém horním rohu, pod ním Caleovo jméno, všechno verzálkami. Ve spodní části je zadní část automobilu s výraznou anténou.
Ještě před vydáním alba Mercy Cale v rozhovorech uvedl, že má připravených něco mezi 60 a 80 nových písní, z nichž vybere dostatek materiálu pro další dvě alba. Další album, nazvané POPtical Illusion, vyjde již po roce a půl, v červnu 2024.
Skladby Písně na albu byly inspirovány světovými událostmi posledních let, včetně úřadování prezidenta Donalda Trumpa, Brexitu, globálního oteplování, bojů za občanská práva, pravicového extremismu a volného vyzbrojování Američanů. Cale prohlásil, že „touto cestou jít nechtěl, ale nakonec se tomu nedalo vyhnout“ a dodal, že písně nejsou přímou reakcí na tyto událostí, spíš jen zahrnují určité prvky těchto témat. V rozhovoru mimo jiné uvedl, že se „snažil věci spíše naznačovat, než abych jimi mlátil lidi po hlavě.“ Cale v písních na desce klade důraz na náladu a texturu, nikoliv na standardní písňovou formu „sloka-refrén-sloka“
Album otevírají slova „“ písně „“. Tu Cale s kapelou poprvé veřejně zahrál při koncertu v Edinburghu 23. října 2022 a poté zazněla i při dalších vystoupeních. Ve studiové verzi hostuje Američanka Laurel Halo. Následuje píseň „“, která vznikla ze společné improvizace s několika hráči na smyčcové nástroje hrající drone. Hostuje v ní anglický elektronický hudebník Actress (Darren Cunningham), jenž s Calem v minulosti vystupoval při koncertech a také mu remixoval jednu starší píseň, stejně jako Laurel Halo. „“ je nejméně konvenční skladbou z desky, postrádající jakoukoliv písňovou formu. Cale uvedl, že text písně psal s jasným cílem nezmínit v něm ani jednou hereččino jméno. Píseň „“ Cale popsal jako milostnou, zároveň však upozornil, že „nemá tendenci romantizovat představu lásky“. K písni byl natočen videoklip, režírovaný Pepi Ginsbergovou. Píseň byla pro klip upravena, obsahuje přidané mluvené slovo, ve kterém Cale popisuje vznik písně, mj. říká, že „když jsem začal tuto píseň skicovat, bylo to celé o atmosféře. Připomnělo mi to zimní období v Praze.“ Videoklip byl natočen v New Yorku a okolí a záběry jsou doplněny fotografiemi Calea od dětství až do současnosti. Cale píseň označil za svou nejoblíbenější z alba. Nejdelší píseň z celého alba, sedmi a půlminutová „“, začíná více než minutovým klavírním intrem, poté se s výrazným rytmem přidá Caleův hlas a zvuky syntezátorů. Doprovodné vokály v ní zpívá americká zpěvačka Weyes Blood, vlastním jménem Natalie Mering, která již v minulosti projevila přání s Calem spolupracovat. Svou koncertní premiéru si píseň „“ odbyla 29. listopadu 2018 v anglickém Bexhillu, a později zazněla při několika dalších koncertech. Jeden ze tří videoklipů k albu byl natočen právě na tuto píseň. Režíroval jej Jethro Waters a zachycuje jak Calea, tak i hostující zpěvačku. náhled|vlevo|Nico (1985), jíž je věnována píseň „Moonstruck“