Konference OSN o změně klimatu 2022 známá jako COP27 byla 27. konference OSN o změně klimatu a probíhala od 6. listopadu do 20. listopadu 2022 v egyptském Šarm aš-Šajchu. Účastnilo se více než 90 hlav států a zástupců 195 zemí.

Konference se konají každoročně od uzavření první dohody OSN o klimatu v roce 1992. Vlády se na nich domlouvají na politikách, které mají omezit zvyšování globální teploty a přizpůsobit se dopadům spojeným se změnou klimatu. Konference v roce 2022 vedla k vytvoření prvního fondu na krytí ztrát a škod zvláště zranitelným zemím.

Konference se konala pod předsednictvím Egypta, České republice připadla role země vyjednávací za Evropskou unii, a to díky českému předsednictví v Radě EU. České předsednictví bylo při vyjednáváních vázáno především dvěma dokumenty schválenými na Radě ministrů a ministryň EU pro životní prostředí (ENVI) a na Radě evropských ministrů a ministryň financí (ECOFIN).

Pozadí náhled|Egyptský ministr zahraničních věcí Sameh Shoukry byl zvolen předsedou COP27. Egypt byl oznámen jako hostitel konference na základě úspěšné nabídky podané v roce 2021. Dne 8. ledna 2022 se egyptská ministryně životního prostředí Yasmine Fouadová setkala s předsedou předchozí konference COP26, která se konala v Glasgow, Alokem Sharmou, aby projednali přípravy konference. Egyptští organizátoři doporučili zemím, aby odložily stranou napětí ohledně ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022, aby zajistily úspěšné jednání.

Na Valném shromáždění OSN v roce 2022 se diskutovalo o možných opatřeních v oblasti změny klimatu, včetně toho, že vlády několika ostrovních států zahájily iniciativu Rising Nations a Dánsko a Skotsko oznámily opatření v oblasti financování klimatu pro rozvojové země. Dne 14. října 2022 vyzvala skotská vláda na konferenci COP27 k odškodnění za klimatické změny jako k „morální odpovědnosti“. Na zasedání před konferencí COP27 v říjnu 2022 zdůraznil generální tajemník OSN António Guterres důležitost konference vzhledem k dopadům klimatických změn pozorovaným v roce 2022, jako byly záplavy v Pákistánu, vlny veder v Evropě a hurikán Ian.

Na začátku konference převzal předsednictví od Sharmy egyptský ministr zahraničních věcí Sameh Shoukry. Spojené státy se rozhodly podpořit klimatická jednání na COP27 a budou se snažit pomoci zemím, které jsou změnou klimatu nejvíce postiženy.

V oblasti snižování emisí skleníkových plynů se ani po předchozí konferenci v Glasgow (COP26) nepodařilo nasměrovat svět na trajektorii kompatibilní s požadavkem vědců zastavit nárůst globální teploty na hranici 1,5 stupně Celsia. Několik analýz vydaných v uplynulých dnech různými institucemi (UNFCCC NDC Synthesis Report, UNEP Emissions Gap Report, IEA World Energy Outlook 2022) naznačuje, že svět v roce 2022 směřuje k oteplení o zhruba 2,5 °C do konce tohoto století. Jedním z výstupů předchozí konference OSN o klimatu v Glasgow přitom byl mj. požadavek, aby země světa představily do konce roku 2022 takové závazky, které budou v souladu s cílem Pařížské dohody. Zpráva UNEP konstatuje, že neexistuje „žádná věrohodná cesta“ k omezení růstu globální teploty na 1,5 °C a že úsilí o zmírnění dopadů klimatických změn od COP26 bylo „žalostně nedostatečné“.

Ústřední roli v procesu snižování emisí skleníkových plynů bude hrát odchod od fosilních paliv, k němuž vyzvala svět i závěrečná deklarace summitu v Glasgow. Množství fosilních paliv, které se vlády světa chystaly od roku 2021 vytěžit, ale dvojnásobně přesahuje hodnoty, jež by umožnily udržet nárůst globální teploty na hranici 1,5 stupně Celsia.

Velkým tématem klimatické konference budou i nesplněné sliby rozvinutých zemí vůči těm rozvojovým. Bohaté země (mezi něž se řadí také ČR) přislíbily pro období 2020-2025 těm rozvojovým finanční pomoc s opatřeními na snižování emisí a na adaptace. Slíbené výše 100 miliard dolarů ročně ale tato finanční spolupráce dojednaná během předchozích klimatických jednání stále nedosáhla. Chronicky podfinancované zůstávají především adaptační opatření, byť se jejich financování zvyšuje. Specifickým tématem bude opět i možné zprovoznění fondu na financování škod způsobených klimatickou krizí v zemích, jež za ni historicky nenesou odpovědnost. Téma tzv. ztrát a škod bylo na loňském summitu zarámováno do tzv. Glasgowského dialogu, v němž se o něm má jednat až do roku 2024. EU se v mandátu pro COP27 schváleném Radou pro životní prostředí staví k tématu zdrženlivě.

Postoj Evropské unie Evropské unii se před konferencí postupně dařilo vyjednávat části klimaticko-energetické legislativy Fit for 55, která má zajistit snížení emisí EU do roku 2030 o 55 % oproti roku 1990. Nevládní organizace ale upozorňovaly, že by svůj závazek v podobě vnitrostátně stanovených příspěvků měla navýšit i Evropská unie. Podle organizací CAN-Europe či WWF by měl být evropský cíl pro rok 2030 alespoň 65 %.

Sponzoři Sponzorem konference byla společnost Coca-Cola. Někteří ekologičtí aktivisté tvrdili, že se jedná o greenwashing, vzhledem k tomu, že společnost přispívá ke znečištění plasty.

Účast

Účastníci náhled|Projevy představitelů EU Charlese Michela a Ursuly von der Leyenové na zahájení COP 27. náhled|Francouzský prezident Emmanuel Macron přednáší projev na zahájení COP 27.

Očekávala se účast přibližně 90 hlav států a představitelů z více než 190 zemí světa, celkem se na konferenci zaregistrovalo přes 33 tisíc delegátů, nejpočetnější delegaci měly Spojené arabské emiráty (1073 osob), Brazílie (574 osob) a Kongo (459 osob), česká delegace měla 75 členů. Zúčastnil se prezidenta Spojených států Joe Biden a vyslanec pro klima Johna Kerryho, francouzsky prezident Emmanuela Macron, německý kancléř Olaf Scholz, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, indický premiér Naréndry Módí, italská premiérka Giorgie Meloniová, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který se z COP26 odhlásil, britský premiér Rishi Sunak původně prohlásil, že se COP27 nezúčastní, 2. listopadu však Sunak svou účast potvrdil. Zúčastnil se také bývalý premiér Boris Johnson a skotská první ministryně Nicola Sturgeonová.

Hned po vítězství v brazilských parlamentních volbách v roce 2022 potvrdil, že se summitu zúčastní i nově zvolený brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva.

Česká účast Předseda vlády ČR Petr Fiala se účastní Summitu světových leaderů v rámci COP27 ve dnech 6. až 8. listopadu. V rámci konference premiér vystoupil na plenárním zasedání s národním projevem, zúčastnil se kulatého stolu k hospodaření s vodou a otevřel panelovou diskuzi o podpoře vzdělávání v oblasti klimatických změn. Před odjezdem na summit slíbil premiér Petr Fiala, že se Česko připojí k závazku dalších zemí z COP26 a zaváže se snížit emise methanu do roku 2030 o 30 procent proti stavu roku 2020. Premiér Fiala v projevu na konferenci oznámil obnovení českého příspěvku do Zeleného klimatického fondu. Z rozpočtu MŽP se bude v letech 2024–2027 do fondu přispívat částkou 1 milion dolarů ročně. Českou delegaci vedl Jan Dusík, náměstek pro řízení sekce ochrany klimatu Ministerstva životního prostředí a vládní zmocněnec pro mezinárodní jednání o klimatu.

Neúčast V září 2022 Egypt varoval Velkou Británii, aby neustupovala od svých klimatických cílů, a to v souvislosti se změnou nové vlády premiérky Liz Trussové a oznámením, že nový panovník Karel III. se na radu Trussové konference nezúčastní. Po rezignaci Trussové zůstal požadavek, aby se Karel III. nezúčastnil, v platnosti. Na konferenci COP27 se nezúčastnil australský premiér Anthony Albanese, čínský prezident Si Ťin-pching, švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová, ani ruský prezident Vladimir Putin.

Program konference náhled|Premiéři Španělsko a Tuniska, Pedro Sánchez a Najla Bouden při bilaterálním jednání na COP 27.Ve dnech 7. a 8. listopadu bude konference zahájena Summitem světových lídrů, po němž budou v prvním týdnu následovala diskuse o tématech, jako je financování opatření v oblasti klimatu, dekarbonizace, přizpůsobení se změně klimatu a zemědělství. Druhý týden se měl věnoval genderové problematice, vodě a biologické rozmanitosti. Francouzský prezident Emmanuel Macron, nizozemský premiér Mark Rutte a senegalský prezident Macky Sall hostili akci o urychlení opatření v oblasti změny klimatu v Africe.

Během úvodního dne konference může podle pořadatelů z bezpečnostních důvodů dojít k rušení akcí, které se netýkají hlav států. Některé nevládní organizace tento krok kritizovaly.

Témata Motto konference COP27 bylo „Společně za spravedlivou a ambiciózní realizaci TEĎ“. Hlavním tématem bude zlepšení celosvětově dohodnutých cílů v oblasti klimatu: Na konferenci COP 26 v Glasgow některé země oznámily vyšší ambice, ale mezi ambicemi a skutečností byl stále značný rozdíl. Jako hlavní téma konference bylo označeno jednání o tom, zda by měly bohaté státy vyplácet kompenzace chudším zemím ohroženým klimatickými změnami.

Cíle byly specifikovány v pěti tematických oblastech:

Zmírnění: Snížení emisí skleníkových plynů, aby se zabránilo globálnímu oteplení o více než 1,5 °C. Adaptace: přizpůsobení se důsledkům globálního oteplování. Finance: Financování ochrany klimatu a kompenzačních plateb za škody způsobené klimatem v rozvojových zemích. Spolupráce: spolupráce mezi vládami, nevládními organizacemi, občanskou společností a soukromým sektorem.

V úvodní den se plénum konference rozhodlo zařadit na program jednání jako samostatný bod finanční pomoc chudším zemím při zvládání škod souvisejících s klimatem – v předchozích letech rozvinuté země toto téma vynechávaly.

Průběh konference

Úvodní dny Konference byla zahájena 6. listopadu. Egyptský prezident Abd al-Fattáh as-Sísí ve svém úvodním projevu vyzval země, aby jednaly v oblasti změny klimatu, a upozornil na dopady extrémních povětrnostních jevů v posledních letech. Generální tajemník OSN António Guterres řekl ve svém projevu, že svět je "na dálnici do klimatického pekla s nohou stále na plynu". Barbadoská premiérka Mia Mottleyová vyzvala k tomu, aby financování opatření v oblasti klimatu bylo založeno spíše na grantech než na půjčkách. Německá ministryně zahraničních věcí Annalena Baerbocková prohlásila v úvodním projevu, že „Lidstvo míří do propasti – k oteplení o víc než 2,5 stupně Celsia, jež bude mít ničivé dopady na naše životy na jediné planetě, kterou máme.“ Během úvodního dne konference zveřejnila Světová meteorologická konference, že oteplování planety i stoupání hladin oceánů zrychluje. Posledních osm let bylo nejteplejších v historii záznamů a odtávání ledovců už nic nezastaví.

Náplň jednotlivých dnů konference Jednotlivé dny konference byly tematicky zaměřené:

7. a 8. listopadu: Summit světových leaderů 9. listopadu: Den financí 10. listopadu: Den mládeže a budoucích generací; Den vědy 11. listopadu: Den dekarbonizace 12. listopadu: Den adaptací a zemědělství 14. listopadu: Den genderu; Den vody 15. listopadu: Den energie; Den občanské společnosti 16. listopadu: Den biodiverzity 17. listopadu: Den řešení

Vyjednávání