Triesenberg je obec v Lichtenštejnsku. Žije zde obyvatel.
Geografie náhled|vlevo|Malbun Triesenberg je s rozlohou přibližně 29,7 km² plošně největší obcí Lichtenštejnska. Centrum obce leží v nadmořské výšce kolem 900 m n. m. na terase, která vznikla před přibližně 9 500 až 14 000 lety v důsledku rozsáhlého sesuvu půdy, známého jako triesenberský sesuv. Triesenberg je tak zároveň nejvýše položenou obcí Lichtenštejnského knížectví.
Na západě sousedí s obcemi Triesen, Schaan a Vaduz, na severu s obcí Planken, na jihu s alpskou pastvinou Gapfahl, náležející k obci Balzers, a s obcí Triesen.
Triesenberg má také exklávu, která zahrnuje oblast kolem střediska Malbun a alpské pastviny Turna a Sareis. K obci Triesenberg kromě Malbunu patří také osady Masescha, Silum, Gaflei a Steg.
Osady Steg a Malbun jsou vzájemně propojeny tunelem Gnalp–Steg, který zajišťuje dopravní spojení mezi oběma lokalitami.
Historie Walserská kolonizace náhled|vlevo|Obecní hřbitov Walserové, kteří do oblasti přišli na konci 13. století, byli pravděpodobně prvními obyvateli, kteří území Triesenbergu trvale osídlili. První písemná zmínka o Walserech na Triesenbergu pochází z roku 1355, kdy jim byla přiznána část horské pastviny Malbun, a to v rozsahu, který podle dokumentu „vlastnili již dříve“. Z toho vyplývá, že se zde usadili ještě před tímto datem a převzali některé horské pastviny do léna. Pravěké náhodné archeologické nálezy (originály jsou uloženy v Lichtenštejnském zemském muzeu, kopie ve Walserském vlastivědném muzeu) a románské místní názvy jako Guflina, Runggelina, Lavadina a další dokazují, že území bylo využíváno již před příchodem Walserů. Proces vytlačení románského jazyka byl v době jejich příchodu již dokončen.
Walserové nejprve osidlovali vyšší polohy a teprve později se rozšiřovali směrem do údolí. Postupně vznikala sídla složená z různých menších osad a samot. „Svobodní Walserové“ byli zemskými pány za svou činnost při mýcení lesů odměněni zvláštními výsadami. Díky takzvanému svobodnému dědičnému nájmu (tzv. ) disponovali velmi výhodným právem držby a užívání půdy. Byli osvobozeni od daní a platili pouze stanovený poplatek. V roce 1618, za vlády hrabat z Hohenemsu, byla tato zvláštní práva zrušena. Walserové tak byli postaveni na stejnou úroveň jako ostatní poddaní v zemi a stali se nevolníky. Roku 1652 byla nově upravena vlastnická práva k horským pastvinám. Alpské pastviny (s výjimkou sezónních horských sídel Steg a Silum) přešly do obecního vlastnictví a zachovány byly také obecní družstevní organizace. Tradiční zemědělský způsob hospodaření založený na individuální výrobě sýra přetrval až do roku 1888. Zavedení společného hospodaření na alpských pastvinách se setkalo se značným odporem místních zemědělců.
Kulturní vliv Walserů je dosud patrný v dialektu němčiny, kterým obyvatelé Triesenbergu hovoří.
Pozdější vývoj Po druhé světové válce nastal výrazný hospodářský rozmach. Velká část ekonomicky aktivních obyvatel Triesenbergu našla zaměstnání v průmyslových a službových podnicích v údolí. Triesenberg se tak postupně proměnil v rezidenční obec obyvatel dojíždějících za prací. V letech 1960–1993 proběhla rozsáhlá komplexní pozemková úprava (scelování pozemků). Význam zemědělství od druhé světové války soustavně klesal. V 21. století pracují více než dvě třetiny ekonomicky aktivních obyvatel v průmyslu a službách v níže položených obcích.
Společně s obcemi Triesen a Balzers patřil Triesenberg k posledním třem obcím Lichtenštejnska, které dne 20. dubna 1986 zavedly volební právo žen na komunální úrovni.
Od roku 2019 je obec díky své výjimečné poloze a historii spojené s walserskou kulturou členem sdružení „Nejkrásnější švýcarské vesnice“ (), které zastupuje 48 vesnic v 17 švýcarských kantonech a rovněž Lichtenštejnském knížectví.
Obyvatelstvo náhled|vpravo|Kostel sv. Josefa Vývoj počtu obyvatel Rok 1584 1815 1880 1930 1965 2000 Počet obyvatel 603 753 1021 999 1592 2556 Jazyky Triesenberg je známý svým odlišným dialektem, který vychází z vlivu středověkých walserských imigrantů, kteří do regionu dorazili na počátku 14. století. Tento dialekt je aktivně propagován obecními orgány a jeho existence je jedním z důkazů pozoruhodné jazykové rozmanitosti v rámci malého knížectví, protože se jím mluví vedle standardního německého a alemanského dialektu.
Místní části náhled|vpravo|Přehrada Steg Malbun Malbun je vysokohorské údolí ležící v nadmořské výšce přibližně 1 600 m n. m. a tvoří jej horské pastviny Turna (obecní alp) a Pradamee (družstevní alp obce Vaduz). Název Malbun pochází z rétorománštiny a je odvozován buď od výrazu alp bun („krásná a výnosná alpinská pastvina“), nebo val bun („krásné a úrodné údolí“).
Kolem roku 1925 sestával Malbun z rozptýleného osídlení s přibližně 50 sezónními horskými chatami (tzv. ). Od konce 50. let 20. století byl postupně přeměňován na lyžařské a turistické středisko, které dnes zahrnuje řadu rekreačních domů, hotelů a restaurací. Jedná se o jediné zimní sportovní středisko v Lichtenštejnsku.
Malbun je také cílem horských etap cyklistického závodu Kolem Švýcarska (2004, 2007, 2011 a 2022) a cílovým místem běžeckého závodu LGT Alpin Marathon.
Steg Steg leží v údolí řeky Samina a kdysi sloužil jako sezónní horské sídlo zemědělců z Triesenbergu. Osada se skládá ze dvou částí – Grossstäg a Chleistäg – s přibližně 80, resp. 45 chatami, z nichž většina byla přestavěna na rekreační objekty.
V obou částech osady jsou domy rozloženy kolem centrálních lučních ploch. V bezprostřední blízkosti se nacházejí přehradní nádrž Steg a jezero Gänglesee. Dnes je Steg v létě výchozím bodem mnoha turistických tras. V zimě nabízí přibližně jeden kilometr dlouhou přírodní sáňkařskou dráhu a několik kilometrů běžkařských tratí.
Gaflei Gaflei se nachází severně od Triesenbergu v nadmořské výšce přibližně 1 500 m n. m. Bylo prvním lázeňským střediskem v Lichtenštejnsku. Přestože původní lázeňský dům již neexistuje, zůstává Gaflei oblíbeným místem pro odpočinek a výlety.
V roce 1976 bylo Gaflei etapovým cílem závodu Kolem Švýcarska a tato etapa se zapsala do historie závodu jako jedna z nejnáročnějších.
Masescha Masescha patřila k prvním sídelním oblastem Walserů (přistěhovalců z oblasti Valais). Nachází se v nadmořské výšce přibližně 1 250 metrů podél silnice vedoucí do Gaflei. Osada má charakter rozptýleného osídlení, přičemž pouze malá část budov je obývána celoročně.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Obce v Lichtenštejnsku