Ludvík z Tovaru na Enzesfeldu, původně Luís de Tovar, také Ludvík Továr z Továru na Enzesfeldtu,podle Augusta Sedláčka, 1997, s. 72 von Tobar Freiherr zu Enzesfeldt nebo Tabár z Einzidle,Sněmy české od léta 1526 až po naši dobu. Svazek II, 1546-1557. Praha 1880, s. 817 či Tobar (ca 1500 Španělsko, † 5. března 1553 Praha) byl španělský a rakouský šlechtic, císařský rada a komorník ve službách císaře a krále Ferdinanda I. Habsburského.

Kariéra vlevo|náhled|Nápis náhrobku se všemi tituly a datem úmrtí 5. 3. 1553 Pocházel ze starého španělského šlechtického rodu de Tovar, doloženého v Kastilském království od počátku 13. století a působícího i v Portugalsku.

Od roku 1533 byl rytířem prestižního španělského Svatojakubského řádu a v roce 1546 povýšen do říšského panského čili baronského stavu s titulem svobodného pána z Enzesfeldu, podle stejnojmenného dolnorakouského hradu a panství, které v roce 1537 získal od panovníka do zástavy.

Počátky jeho kariéry nejsou blíže známy. Do písemných pramenů vstoupil až jako rada a úředník Ferdinanda I. Habsburského, narozeného a vychovaného ve Španělsku, s nímž přichází do Vídně a Prahy. Od něho obdržel do zástavy hrad a panství Kašperk a pro úpravu hradu žádal zaznamenat investici 500 grošů českých.Sněmy české od léta 1526 až po naši dobu. Svazek II, 1546-1557. Praha 1880, s. 670

Sloužil také jako hofmistr arcivévody Ferdinanda Tyrolského a zemřel v roce 1553. Zanechal vdovu Zuzanu a nezletilého syna Bernarda Ludvíka.SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Prácheňsko. Svazek XI. Praha 1997, s. 172. Vdova označovaná též "von Tabor" držela Kašperk ještě roku 1594.Kohoutí kříž necituje svůj pramen náhled|Náhrobek barona Ludvíka z Tovaru na Enzesfeldu (+1553) Jeho honosný figurální mramorový náhrobek s titulem "Ludwig von Tobar Freiher zu Encesfelt" se dochoval na stěně střední lodi katedrály sv. Víta v Praze. V úplné plátové zbroji s křížem Řádu svatojakubských rytířů na kyrysu adoruje klečící pod Ukřižovaným Kristem, společně s přilbou a čtyřmi štíty erbovního vývodu předků. V archivu pražské kapituly se dochoval Tovarův testament z 12. září roku 1548.PODLAHA, Antonín (ed.): Catalogus codicum manuscriptorum, qui in archivio capituli metropolitani pragensis asservantur.. Praha 1923, s. 65

Rodina Nesporně iberský původ vyplývá z predikátu, erbů i znamení Řádu svatého Jakuba na náhrobku.ŠTĚPÁNEK, Pavel: Kapitoly z dějin česko-španělských kulturních styků a vztahů. Karolinum Press, Praha 2018, s. 142-143 Manželkou byla od roku 1534 Zuzana rozená von Ottwein a Freienfeld (1510-1588) ze slezského šlechtického rodu.Údaje v německé biografické databázi Společně vlastnili hrad v Enzesfeldu. Jejich vnuk Bernard Ludvík z Tovaru a Enzesfeldu (1553-1596/99) byl komořím arcivévody Arnošta Habsburského, oženil se s Alenou Berkovou z DubéJohann Siebmacher's großes und allgemeines Wappenbuch, Band 4 (Habsburgermonarchie), 10. Abtheilung: Der Mährische Adel, Nürnberg 1899, s. 161. a na Moravě přestavěl tvrz v Miloticích na zámek.

Erb náhled|Erb rodu de Tovar (s hlavami lvů, ale vyskytuje se i provedení s dračími hlavami) Rodovým erbem španělského šlechtického rodu de Tovar bylo heraldické kosmé břevno v tlamách dvou lvích nebo dračích hlav na okrajích štítu. Přilbovým klenotem pak horní část těla lva nebo draka.

Na výše uvedeném a zobrazeném náhrobku je tento rodový erb Ludvíka z Tovaru prvním štítem ze čtyř znaků heraldického vývodu jeho předků, dokládajících šlechtickou urozenost v mužské i ženské linii. Horní dva znaky jsou jeho otce a matky (čili rodové erby obou dědečků), dolní dva znaky pak babiček (rodové erby manželek dědečků z otcovy i matčiny strany).

Takže první štít je erbem jeho otce z rodu de Tovar (viz štít s břevnem ve lvích či dračích tlamách). Druhý štít je erbem jeho matky pocházející z rodu Cabeza de Vaca (viz šachovaný štít s lemem s kravskými hlavami). Z toho rodu byl i španělský conquistador a objevitel Álvar Núñez Cabeza de Vaca. Třetí štít je erbem první babičky (tj. otcovy matky) z rodu portugalského původu de Sosa (viz čtvrcený štít s opakujícími se čtyřmi půlměsíci a pěti portugalskými štítky). Čtvrtý štít pak erbem druhé babičky (tj. matčiny matky) z rodu Vélez de Guevara (viz poslední čtvrcený štít opakující hermelínová břevna a pětici listů). Z něhož byl v době Třicetileté války u nás činný diplomat Íñigo Vélez de Guevara y Tassis, který přispěl k pádu Albrechta z Valdštejna.

Odkazy

Reference

Literatura STARÝ, Marek: Cizozemci a spoluobyvatelé. Udělování českého obyvatelského práva (inkolátu) v době předbělohorské; Praha, 2018; s. 596–600 (kapitola z Tovaru) ISBN 978-80-87284-67-4

Externí odkazy

Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Španělští šlechtici Kategorie:Čeští hofmistři Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Úmrtí 5. března Kategorie:Osoby s nejistým datem úmrtí Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení v katedrále sv. Víta v Praze Kategorie:Muži