Stanislava Bubníková rozená Nagovská (1931 nebo 1932) je bývalá československá sportovní plavkyně.
Plavat jí učila matka od 4 let. Kromě plavání se v dětství věnovala krasobruslení, lyžování a její vášní byly dostihy. K závodnímu plavání se dostala teprve ve svých 16 letech (1948), když jí do klubu Sokol Vinohrady (bývalé ČPK Praha) přivedl Josef Potužník. Pod vedením Potužníka se od ledna 1949 specializovala na disciplínu znak. Důvod její specializace na znak byl dán jejími slabšími technicko-gymnastickými prvky závodního plavání, kterými byly v jejím případě starty skokem do vody. Proti konkurentkám také ztrácela výrazně na obrátkách. Trénovala v bazéně pod Barrandovem, ale kvůli studené vodě ho neměla ráda. Měla pocity jako by se v něm topila.
V roce 1950 přestoupila do Sokola Dynamo Slavia.
V srpnu 1951 překonala na mistrovství republiky na 100 m znak časem 1:21,4 letitý rekord Gertrúdy Čechové 1:22,2.
Přípravu na olympijskou sezonu jí zkomplikovala jedna z fází slučování tělovýchovy – od roku 1951 přešla téměř celá tělovýchova do rukou ROH. Bylo vydáno pravidlo o tom, že plavci budou závodit za podnik, ve kterém jsou zaměstnáni. Pokud daný podnik nemá plavecký oddíl, založí se. V daném roce byla zaměstnaná u národního podniku Sběrné suroviny jako třídička odpadového textilu, kam přešla jako úřednice z kanceláře. Dobový tisk tuto její změnu pro produktivní práci kvitoval a uváděl, že plní pracovní plán na 160%. Před letní sezonou 1952 se stihla vdát za klubového kolegu Miroslava Bubníka. Pro start na olympijských hrách v Helinkách však nesplnila nominační kritéria.
V roce 1954 se před letní sezonou vrátila do plaveckého oddílu Dynama a v září startovala na mistrovství Evropy v italském Turíně. Na 100 m znak nepostoupila z rozplaveb do dalších bojů. Od roku 1955 začala její výkonnost stagnovat a postupně klesat. Sportovní kariéru ukončila v roce 1957.
Odkazy Reference
Kategorie:Československé plavkyně Kategorie:Ženy