Arnošt Saský (německy Ernst von Sachsen, 24. března 1441 Míšeň – 26. srpna 1486 u Colditz) byl saský kurfiřt, lankrabě durynský a markrabě míšeňský. Byl zakladatelem ernestinské linie rodu Wettinů, která vládla v ernestinských vévodstvích až do roku 1918.
Život Arnošt byl prostředním ze tří synů saského kurfiřta Fridricha II. z manželství s Markétou Habsburskou. V roce 1464, po smrti svého otce, se stal saským kurfiřtem, protože jeho starší bratr zemřel již v roce 1451. Saským zemím vládl Arnošt sám, míšeňským a durynským zemím vládl společně se svým mladším bratrem Albrechtem. V roce 1465 zavedli bratři spolu se strýcem Vilémem tzv. lipskou mincovní reformou nový typ mincí. Za jejich vlády vzkvétala města Drážďany a Míšeň.
Z hlediska zahraničně-politického byli bratři navzdory potížím na české straně (vztah mezi oběma zeměmi byl upraven již v Chebské smlouvě z roku 1459). Za Arnoštova působení se wettinské državy značně rozšířily, V roce 1466 získal Fojtsko. V roce 1472 získal zaháňské knížectví a v roce 1477 panství Sorau, Beeskow a Storkow, čímž se dostal do konfliktu s braniborským kurfiřtem. V roce 1477 se pod saský patronát dostala také města Erfurt a Quedlinburg. Přes loajalitu k císaři Friedrichovi III. usiloval Arnošt i o sblížení s uherským králem Matyášem Korvínem. Pro své mladší syny zajistil úřady magdeburského a mohučského arcibiskupa. Aby toho dosáhl, podnikl v roce 1480 cestu do Říma. Durynsko získali bratři v roce 1482, po smrti strýce Viléma, který zemřel bez potomků.
V roce 1485 se s bratrem Albrechtem tzv. lipským dělením dohodli na rozdělení vlády. Bratři rozpustili svůj společný dvůr, Arnošt připravil rozdělení a nechal bratra rozhodnout, kterou část si chce vybrat. Albrecht si zvolil Míšeň a stal se zakladatelem albertinské větve rodu (latinská verze jména je Albert). Arnošt získal vedle kurfiřtství se Saskem-Wittenberskem také Durynsko, saské falcké hrabství, magdeburské purkrabství, Fojtsko a wettinská území ve Frankách. Arnoštova linie dostala po něm název ernestinská (německy Ernst a latinsky Ernest). Rozdělení domu znamenalo značné oslabení saské pozice v říši.
Arnošt zemřel při nešťastném pádu z koně. V posledních dnech svého života vedl intenzívní kampaň za zvolení budoucího císaře Maxmiliána římským králem. Pohřben byl v míšeňském dómu.
Rodina V roce 1460 se Arnošt v Lipsku oženil s Alžbětou Bavorskou, dcerou bavorského vévody Albrechta III. Měli 7 dětí:
Kristina (1461–1521) ⚭ 1478 Jan I. Dánský, král dánský, norský a švédský Fridrich III. Saský (1463–1525), saský kurfiřt Arnošt II. (1464–1513), arcibiskup magdeburský Adalbert (1467–1484), arcibiskup mohučský Jan (1468–1532), saský kurfiřt Markéta (1469–1528) ⚭ 1487 Jindřich Brunšvicko-Lüneburský Wolfgang
Vývod z předků
Odkazy
Externí odkazy
Reference
Kategorie:Wettinové (ernestinská větev) Kategorie:Saští kurfiřtové Kategorie:Saští vévodové Kategorie:Míšeňská markrabata Kategorie:Zaháňská knížata Kategorie:Narození v roce 1441 Kategorie:Narození 24. března Kategorie:Narození v Míšni Kategorie:Úmrtí 26. srpna Kategorie:Úmrtí v roce 1486 Kategorie:Úmrtí v Colditz Kategorie:Pohřbení v katedrále v Míšni Kategorie:Muži