Ptolemaios X. Alexandr I. Πτολεμαῖος Ἀλέξανδρος, Ptolemaĩos Alexandros byl faraon Egypta od 107–88 př. n. l. se spoluvládou se svou matkou Kleopatrou III.dcera Ptolemaie VIII. až do roku 101 př. n. l., a poté se svou ženou Berenikou III., dcerou svého bratra Ptolemaie IX.Bereniké měla 14 roků
Historický vývoj náhled|vlevo|250px|Ptolemaios X. Alexandr na sluneční bárce; reliéf v chrámu Edfu S bratrem měl po celou dobu vládnutí rozepře v úsilí ovládnout Egypt. Po svém pobytu na Kypru ve funkci guvernéra, když se jeho matka dostala do sporu se synem Sotérem II., prosadila návrat Alexandra zpět do Egypta a ustanovila jej spoluvládcem. Střety s bratrem Sotérem II. v letech 103-102, ve kterých ho jeho matka podporovala, skončily v jeho prospěch. Historie tohoto období je značně nepřehledná, jak popisuje Bevan a data o získání trůnu Alexandrem a manželství s Berenikou III. prvně popisuje papyrus z 31. října 101 př. n. l., jak uvádí papyrusy z Tebtunis. V roce 91 př. n. l. vypuklo v Horním Egyptě povstání a rebelové ovládly Théby, navíc i s podporou místních kněží. Vládu nad Horním Egyptem pak získali vládci z Nubie a udržela ji až do římského období.
Ptolemaios X. se vrátil do delty Nilu, shromáždil několik námořních jednotek, které mu zůstaly věrné, a snažil se odplout do Syrie. Ale admirál Tyrros, příbuzný krále, zaútočil na Ptolemaia X. a v námořní bitvě, kterou Ptolemaios X. prohrál a s obtížemi unikl, uprchl se svou manželkou Kleopatrou Berenikou III. a jeho dcerou do Myry v Lýkii. Vládu Ptolemaie X. ukončili obyvatelé Alexandrie, kteří ho zapudili a na trůn povolali zpět Ptolemaie IX. Osmnáctiletá vláda Ptolemaie X. byla z historie vymazána a památky na něj připsány bratru Ptolemaiovi IX. (Damnatio memoriae).
Papyrusy z Tebtunis Zcela jiný obraz na obecnou společnost za vlády Ptolemaiů, poskytly démoticky nebo řecky psané zlomky papyrusů z dřívějšího města a chrámu Tebtunis v oase Fajjúm, který v období vlády Ptolemaiů doznal značný rozkvět. Papyry byly nalezeny expedicí Kalifornské univerzity (v roce 1899) pod obalem mumie krokodýla, uctívaného v oáze jako obraz boha Sobka 25px. Svitek papyrusu byl dobře zachovaný a značně rozsáhlý v délce ~ 3 m. Další podobné byly rovněž nalezeny pod ambaláží krokodýlích mumií v hrobce Ptolemáiovců, kteří krokodýlí kult v oáze uctívali. Krokodýli se hojně vyskytovali v bažinách a jezeře Birket Karún a byli součástí jejich běžného dne. papyry jsou také často označované jako "krokodýlí"Obecná společnost vzdálená od hekticky žijícího paláce panovníka a pulsujícího života v Alexandrii, se řídila zaužívanými právními vztahy, které dokládají funkci správního aparátu, vybíraly se daně, uzavíraly se obchodní smlouvy, v občanském soužití se uzavírala manželství. Systémy správy státu a hospodářství, zavedené již za vlády Ptolemaie I. Sótér a jeho dvou následníků, se ukázaly životaschopné a další generace a široké vrstvy obyvatel je ku svému prospěchu, v souladu s vírou v řád Maat, respektovaly. Soubor překladů zmíněných démoticky psaných papyrusů a ostrak, přeložených do řečtiny, které jsou datovány do období vlády Ptolemaie IX. a X., uvádí Grenfell Některé charakteristické příklady:
Papyrus č.104
Papyrus č.105
Papyrus č.109
Papyrus č.102
náhled|300px|střed|Stříbrná tetradrachma Alexandra I.; ~101 př. n. l.
Epilog Doba vlády Ptolemaie X. Alexandra I. byla provázena, jak již u jeho předchůdců bylo obvyklé, řadou sporů rozbrojů mezi členy rodu, často i brutálního odstranění soupeřů o moc. Nicméně život obecného lidu v Egyptě, na straně druhé, se řídil tradičními způsoby života, navazování vzájemných vztahů, obchodu včetně peněžního pevného systému, podle pravidel či zákonů v duchu tradic, které se po generace vytvářely. Pro Egypt bylo v popisované době důležité zdanění zemědělské výroby, prvek ptolemaiovského bohatství. Přidělování a využívání půdy bylo primární metodou stanovení rent pro byrokratickou, chrámovou a vojenskou hierarchii. Vztah panovníka ke správním obvodům a k místnímu obyvatelstvu je jedním z podstatných témat helénistických dějin, pro které ptolemaiovský Egypt poskytuje důležité důkazy. Studie organizace pozemkové držby proto ukazuje na povahu sociální moci ve státě a ekonomické struktuře režimu pozemkové držby. Dalším důležitým prvkem tohoto modelu je obecně přijímaný názor, že souběžně s narůstající slabostí vládců docházelo k erozi centrální kontroly nad půdou a růstu soukromého vlastnictví. Ptolemaiovské převzetí Egypta udrželo základní ekonomickou strukturu nedotčenou. náhled|střed|800px| Prolemaios Alexansdr I. dáva dary bohu Horu a bohyni Amunet; reliéf v chrámu v Edfu
Odkazy
Poznámky
Reference
Související články Ptolemaiovský Egypt Ptolemaiovci Ptolemaios IX. Sótér II. Ptolemaios II. Filadelfos Ptolemaios XII. Neos Dionýsos
Literatura Richard Carl Lepsius, Der Ägyptische Dankmäler füd die Kentnissen Der Ptolemäergesichte, Königlichen Akademie der Wissenschaften Berlin, 1853 Paul Edmund Stanwick, Portraits of the Ptolemies: Greek Kings as Egyptian Pharaohs, Univeristy Texas, 2003; ISBN 0-292-77772-8 Alan Lloyd, The Ptolemaic Period (332-30 BC). in: The Cambridge Ancient History vol. VI. , The Cambridge Ancient History vol. VI, Cambridge University press 2008 John Pentland Mehaffy, History of Egypt Under the Ptolemaic Dynasty, Charles Scribner's & Sons, New York, 1899 Toby Wilkinson, The Rose and Fall of Ancient Egypt, Random House New York 2010, Stanly Bursstein. The Reiign of Cleopatra, Greenwood Press 2004, Grigiris Charalampidis, he presence of Macedonians in Egypt, through inscriptions and papyri, Int.Hellenic University Thessalonike, 2021
Externí odkazy
Kategorie:Ptolemaiovci Kategorie:Muži