Alexandr Michajlovič Běloselskij, také Běloselskij-Bělozerskij (rusky Александр Михайлович Белосельский-Белозерский, 1752, Petrohrad – 26. prosince 1809 tamtéž) byl ruský šlechtic ze starého knížecího rodu Běloselských-Bělozerských, diplomat a filozof.
Život náhled|Rodový erb|vlevo
Původ náhled|Palác Běloselských-Bělozerských v Petrohradu|vlevonáhled|Kníže Běloselskij se svou první manželkou Varvarou Tatiščevovou (obraz Johanna Christiana Klengela) Alexandr Běloselskij byl synem viceadmirála Michaila Andrejeviče Běloselského (1702–1755)Vater Michail Belosselski a jeho druhé manželky Natálie Grigorjevny Černyševové (1711-1760).
Kariéra Alexandr Běloselskij vyrůstal v Londýně pod dohledem strýce z matčiny strany, námořního admirála hraběte Ivana Grigorjeviče Černyševa. Později odešel do Berlína, kde bral soukromé hodiny od Dieudonné Thiébaulta, profesora a sekretáře pruského krále Fridricha II.
V ruském elitním pluku Izmailovských gardistů absolvoval několik let vojenského výcviku jako kavalerista.
V letech 1775 až 1778 cestoval do Francie a Itálie a roku 1779 byl poslán jako nástupce svého zesnulého bratra Andreje v hodnosti kamerjunkera jako carský ruský vyslanec u kurfiřtského saského dvora v Drážďanech. V letech 1789 až 1793 byl velvyslancem u královského sardinského dvora v Turíně. Biografie von Alexander Belosselski Poté se vrátil zpět do Ruska. V Petrohradě nechal v roce 1797 vystavět rodový palác Běloselských-Bělozerských na řece Fontance, levém přítoku Něvy.
Dne 15. dubna 1789 poobědval kníže Běloselskij s Wolfgangem Amadeem Mozartem při skladatelově cestě do Berlína. Poté Mozart svedl zkoušku dovednosti ve hře na varhany a na klavír s varhaníkem Johannem Wilhelmem Hässlerem. Běloselskij si dopisoval mimo jiné s Voltairem, Beaumarchaisem, Marmontelem a Goethem. Marina Ritzarev: Eighteenth-century Russian Music. Ashgate 2006, S. 134/135, ISBN 978-0-7546-3466-9 Taktéž filosof Immanuel Kant, známý spíše jako zdrženlivý pisatel dopisů, si v létě 1792 s Běloselským dopisoval.Udo Kern: Was ist und was sein soll: Natur und Freiheit bei Immanuel Kant. Walter de Gruyter, Berlin 2007, ISBN 978-3-11-019226-1, S. 127. Kant tematizoval schopnost myslet a o síle úsudku napsal, že je to schopnost dokázat své porozumění in concreto. Ještě předtím v roce 1790 poslal Běloselskij Kantovi do Königsbergu z Drážďan své dílo La Dianyologie ou tableau philosophique de l'entendement.Arnulf Zweig (Hrsg.): Correspondence. Immanuel Kant. Cambridge University Press, Cambridge / New York 1999, ISBN 0-521-35401-3, S. 419. Sám Běloselskij moc úsudku (l'intelligence universale) rozdělil do podkategorií (spheres). Marie-Élise Zovko, Jure Zovko: The Metaphysical Character of Philosophy. Institute of Philosophy, Zagreb, University of Zadar, Croatia, In: Mark Pestana (Hrsg.): Metaphysics. 2012, ISBN 978-953-510-646-3, S. 25.
V roce 1809 se stal čestným členem Ruské akademie věd v Petrohradě.
Rodina náhled|Běloselského druhá manželka Anna Kozickaja Alexandr Michaljovič Běloselskij se v roce 1786 oženil s Varvarou Jakovlevnou Tatiščevovou (1764-1792). Z tohoto manželství se narodily děti Maria (1787-1857), Natálie (1788-1813), Zinaida (1789–1862),Maria Fairweather: Pilgrim Princess A Life of Princess Zinaida Volkonsky. Carroll & Graf Pub., 1999, ISBN 0-7867-0831-X, Chapter one: Childhood: Her Father's Daughter. která se narodila v Drážďanech, a syn Ippolit (1790-1792).
Jeho druhou manželkou byla od roku 1795 Anna Grigorjevna Kozickaja (1773-1846), s níž měl tři děti: Jespera (1802-1846), Jekatěrinu (1804-1861) a Jelizavetu (1805-1824).
Dílo (výběr) De la musique en Italie. 1778. Poésies françaises d’un prince étranger. 1789. Dianyologie ou tableau philosophique de l'entendement. 1790 Olinka aneb První láska (Олинька или первоначальная любовь), 1796. (Libreto ke stejnojmenné Opéra comique)
Literatura Arsenij Vladimirovich Gulyga: Immanuel Kant. Springer Science & Business Media, New York 1987, ISBN 1-4684-0542-X. Albert Mitchell: The Concept of Religious Passion: According to Immanuel Kant. Xlibris Corporation, 2013, ISBN 978-1-4836-7692-0, S. 218 f.
Externí odkazy
Alexander Beloselsky a jeho rodina Knížecí rodina Belosselských-Belozerských (rus. ) Portrét Alexandra Belosselského (rytina Christian Gottfried Schultze ) Beloselsky-Belozersky palác v Petrohradě
Reference
Kategorie:Rurikovci Kategorie:Ruští princové Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí v roce 1809 Kategorie:Narození v roce 1752 Kategorie:Rusové Kategorie:Rytíři Řádu černé orlice Kategorie:Nositelé Řádu svatého Alexandra Něvského Kategorie:Válečníci Ruského impéria Kategorie:Velvyslanci v Sasku