110. ročník etapového cyklistického závodu Tour de France se konal mezi 1. a 23. červencem 2023 ve Francii a Španělsku. Celkovým vítězem závodu se stal druhý rok v řadě Dán Jonas Vingegaard z týmu Team Jumbo–Visma.

Závod byl součástí UCI World Tour 2023 na úrovni 2.UWT a byl dvacátým pátým závodem tohoto seriálu.

Týmy Závodu se zúčastnilo všech 18 UCI WorldTeamů, které byly automaticky pozvány a byly povinny se zúčastnit, a 4 UCI ProTeamy. Týmy Lotto–Dstny a Team TotalEnergies také dostaly automatickou pozvánku jako 2 nejlepší UCI ProTeamy sezóny 2022. V lednu 2023 pak organizátor závodu Amaury Sport Organisation oznámil 2 týmy, které se závodu zúčastnily na divokou kartu: Israel–Premier Tech a Uno-X Pro Cycling Team. Všechny týmy přijely s osmi jezdci, celkem se tak na start postavilo 176 závodníků. Do cíle na Champs-Élysées dojelo 150 z nich.

UCI WorldTeamy

UCI ProTeamy

Trasa a etapy V lednu 2022 oznámil organizátor Tour de France, Amaury Sport Organisation, že se Grand Départ ročníku 2023 uskuteční ve španělském autonomním společenství Baskicko. Zároveň bylo oznámeno, že start úvodní etapy bude v Bilbau. Grand Départ se do Španělska vrátil po 31 letech, v roce 1992 se začínalo v San Sebastianu. V říjnu 2022 představil ředitel závodu Christian Prudhomme kompletní trasu. Poprvé od roku 1988 se Tour de France podívala na Puy de Dôme a závod obsahoval celkem pouze 22 km časovek, což je nejmenší počet časovkářských kilometrů od ročníku 2015. + Etapy a vítězové Etapa Datum Trasa Vzdálenost Typ Vítěz Ref 1 1. července Bilbao (Španělsko) 182 km 20px Středně těžká etapa 2 2. července Vitoria-Gasteiz – San Sebastián (Španělsko) 209 km 20px Středně těžká etapa 3 3. července Amorebieta-Etxano (Španělsko) – Bayonne 193,5 km 20px Rovinatá etapa 4 4. července Dax – Nogaro 182 km 20px Rovinatá etapa 5 5. července Pau – Laruns 163 km 20px Horská etapa 6 6. července Tarbes – Cauterets 145 km 20px Horská etapa 7 7. července Mont-de-Marsan – Bordeaux 170 km 20px Rovinatá etapa 8 8. července Libourne – Limoges 201 km 20px Zvlněná etapa 9 9. července Saint-Léonard-de-Noblat – Puy de Dôme 182,5 km 20px Horská etapa 10. července Clermont-Ferrand Den odpočinku 10 11. července Vulcania – Issoire 167,5 km 20px Středně těžká etapa 11 12. července Clermont-Ferrand – Moulins 180 km 20px Rovinatá etapa 12 13. července Roanne – Belleville-en-Beaujolais 169 km 20px Středně těžká etapa 13 14. července Châtillon-sur-Chalaronne – Grand Colombier 138 km 20px Horská etapa 14 15. července Annemasse – Portes du Soleil 152 km 20px Horská etapa 15 16. července Portes du Soleil – Saint-Gervais Mont Blanc 179 km 20px Horská etapa 17. července Saint-Gervais Mont Blanc Den odpočinku 16 18. července Passy – Combloux 22,4 km 20px Individuální časovka 17 19. července Saint-Gervais Mont Blanc – Courchevel 166 km 20px Horská etapa 18 20. července Moûtiers – Bourg-en-Bresse 185 km 20px Rovinatá etapa 19 21. července Moirans-en-Montagne – Poligny 173 km 20px Zvlněná etapa 20 22. července Belfort – Le Markstein 133,5 km 20px Horská etapa 21 23. července Saint-Quentin-en-Yvelines – Paříž (Champs-Élysées) 115 km 20px Rovinatá etapa Celková délka 3404 km

Shrnutí závodu Grand Départ Úvodní etapa Tour de France 2023 dlouhá 182 km začala v baskickém Bilbau u fotbalového stadionu San Mamés a peloton provedla okolím startovního města. Již 13,5 km po startu cyklisté dosáhli vrcholu Côte de Laukiz (3. kategorie; 2,1 km; 6,6 %). Po průjezdu městy Getxo a Sopela peloton absolvoval nekategorizovaný kopec (4,4 km; 5,2 %) a ihned poté Côte de San Juan dr Gaztelugaxte (3. kategorie; 3,6 km; 7,9 km). V následujícím údolí v Guernice byla umístěna sprinterská prémie. Další kategorizované stoupání bylo Côte de Morga (4. kategorie; 3,8 km; 4,9 %) s vrcholem 41,5 km před cílem. Po sjezdu následovalo další stoupání, Côte de Vivero (2. kategorie; 4,3 km; 7,0%), a krátce poté další stoupání, Côte de Pike (3. kategorie; 2,1 km; 9,4 %), s vrcholem 10 km před cílem. Následoval sjezd a průjezd cílovým Bilbaem, kde byla umístěna i cílová páska, ležící na vrcholu závěrečné kilometrové rampy. Krátce po startu se utvořil únik 5 závodníků, jmenovitě Lilian Calmejane (Intermarché–Circus–Wanty), Pascal Eenkhoorn (Lotto–Dstny), Jonas Gregaard (Uno-X Pro Cycling Team), Valentin Ferron (Team TotalEnergies) a Simon Guglielmi (Arkéa–Samsic). Postupně si vybudovali náskok 2 minut a 30 sekund, ale kvůli vysokému tempu v pelotonu, v němž na čele tahaly týmy jako Alpecin–Deceuninck, Soudal–Quick-Step a Team Jumbo–Visma, byl dojet již 50 km před cílem, ještě před startem Côte de Morga. Na tomto kopci z pelotonu začali odpadat první jezdci, převážně sprinteři. Tempo na Côte de Vivero ze začátku udával Mikkel Bjerg (UAE Team Emirates), ale v polovině stoupání po něm převzal práci Team Jumbo–Visma. Na vrcholu si pro maximum bodů do vrchařské soutěže dojel Neilson Powless (EF Education–EasyPost) a zajistil si puntíkovaný dres pro další etapu. Ve sjezdu z Côte de Vivero spadli Enric Mas (Movistar Team) a Richard Carapaz (EF Education–EasyPost). Zatímco Mas ze závodu odstoupil okamžitě a později bylo odhaleno, že si zlomil pravou lopatku, Carapaz po delším čekání nasedl zpět na kolo a dojel do cíle se ztrátou 15 minut na ostatní favority. Na start druhé etapy nenastoupil, neboť bylo odhaleno, že si nalomil levou čéšku. Na Côte de Pike přijel na čelo tým UAE Team Emirates a začal trhat peloton. Na čele tak těsně před vrcholem zůstal pouze Tadej Pogačar (UAE Team Emirates), Victor Lafay (Cofidis) a Jonas Vingegaard (Team Jumbo–Visma). V následném sjezdu se do čelní skupiny vrátilo několik závodníků, včetně Adama Yatese (UAE Team Emirates), jenž okamžitě poté zaútočil. Na jeho útok zareagoval pouze jeho bratr, Simon Yates (Team Jayco–AlUla). Společně si rychle vybudovali náskok 10 sekund, který postupně vystoupal až na hodnotu 15 sekund. Do stahování se ve stíhací skupině pustila dvojice z Teamu Jumbo–Visma, Sepp Kuss a Wilco Kelderman, ale nebyla schopná se k čelní dvojici jakkoliv přiblížit. V posledním kilometru přijel na čelo Adam, svým tempem postupně odpáral Simona a dojel si pro první etapové vítězství na Grand Tours v kariéře a pro žlutý dres. Simon si 4 sekundy za Adamem dojel pro druhé místo. Sprint stíhací skupiny o třetí místo vyhrál Tadej Pogačar. Do čela bodovací soutěže se dostal Adam Yates, vrchařskou soutěž po etapě vedl Neilson Powless, do bílého dresu pro lídra soutěže mladých jezdců se oblékl Pogačar a úvodním lídrem soutěže týmů se stal Team Jumbo–Visma. Cenu bojovnosti pak dostal Adam Yates.

Druhá etapa Tour, která s délkou 208,9 km byla nejdelší etapou tohoto ročníku, začala ve městě Vitoria-Gasteiz a končila v městě San Sebastián. Úvodních 50 km bylo rovinatých a 40,5 km po startu byla v obci Legutio umístěna sprinterská prémie. Následoval sjezd do údolí, po němž závodníci vystoupali na Col d'Udana (3. kategorie; 4,5 km; 4,9 %) s vrcholem 81,5 km po startu a krátce poté na Côte d'Aztitia (4. kategorie; 2,7 km; 6,0 %) s cílem 87,5 km po startu. Po sjezdu následovala 2 nekategorizovaná stoupání, Larratz-Txindoki (3,1 km; 5,4 %) a Altzo (2,1 km; 7,3 %), po nichž na závodníky čekalo Côte d'Alkiza (3. kategorie; 4,2 km; 5,9 %) s vrcholem 67,8 km před cílem. Další kategorizované stoupání bylo Côte de Gurutze (4. kategorie; 2,5 km; 5,8 %) s vrcholem 34,4 km před cílem. Závodníci poté sjeli do města Irun a následně vystoupali na Jaizkibel (2. kategorie; 8,1 km; 5,2 %), na jehož vrcholu kromě bodů do vrchařské soutěže byly k dispozici i bonusové sekundy pro první 3 závodníky (8-5-2). Do cíle pak zbýval pouze sjezd do cílového města, kde se 4 km před cílem nacházelo poslední nekategorizované stoupání dne, Mirakruz (0,9 km; 4,4 %). Krátce po startu se utvořil tříčlenný únik ve složení Edvald Boasson Hagen (Team TotalEnergies), Rémi Cavagna (Soudal–Quick-Step) a Neilson Powless (EF Education–EasyPost). Postupně si utvořili náskok, jenž dosáhl maximálně 5 minut. Powless, lídr vrchařské soutěže, posbíral maximum bodů na všech vrchařských prémiích. V pelotonu přijel na čelo tým UAE Team Emirates a začal určovat tempo, pomocí něhož odpárali již 80 km před cílem většinu sprinterů. V úniku postupně odpadli Cavagna a Boasson Hagen, díky čemuž na čele zůstal pouze Powless. Na Jaizkibelu začal tempo určovat Team Jumbo–Visma a začal stahovat Powlesse, ale 3 km pod vrcholem přijel na čelo Rafał Majka (UAE Team Emirates) a svým tempem ve skupině favoritů Powlesse rychle dojel. Kilometr pod vrcholem přijel na čelo lídr celkového pořadí Adam Yates (UAE Team Emirates) a ještě více navýšil tempo. Následně si Tadej Pogačar (UAE Team Emirates) na vrcholu dosprintoval pro 8 bonusových sekund, následován Jonasem Vingegaardem (Team Jumbo–Visma) na druhém místě. Této dvojici se podařilo si utvořit náskok až 15 sekund na zbytek startovního pole, ale kvůli neochotě Vingegaarda spolupracovat byli dojeti skupinou dalších 23 závodníků, v níž byl i Vingegaardův týmový kolega, Wout van Aert, jenž byl považován za jednoho z favoritů etapy. Na čelo této skupiny přijel Wilco Kelderman (Team Jumbo–Visma) a začal stanovovat tempo. Postupně stáhnul útoky Pella Bilbaa (Team Bahrain Victorious) ve sjezdu a Emanuela Buchmanna (Bora–Hansgrohe) na rovině. Van Aert si sám pokryl útoky Toma Pidcocka (Ineos Grenadiers) a Mattiase Skjelmose Jensena (Lidl–Trek) v posledních 5 kilometrech. Na útok Victora Lafaye (Cofidis) kilometr před cílem však nikdo nezareagoval. I přes úsilí Keldermana nebyl dojet a oslavil tak své první etapové vítězství na Tour de France a svému týmu vyhrál první etapu na Tour po 15 letech. Frustrovaný van Aert si ze skupiny dosprintoval pro druhé místo, následovaný třetím Pogačarem. Žlutý dres si udržel Adam Yates, do čela bodovací soutěže se posunul Lafay, v čele soutěže vrchařské a mladých jezdců se udrželi Powless a Pogačar, respektive. Na čele soutěže týmů zůstal Team Jumbo–Visma.