Sir Thomas Pasley, 1. baronet ( Sir Thomas Pasley, 1st Baronet Pasley of Craig) (2. března 1734 Langholm, Skotsko – 29. listopadu 1808 Winchester) byl britský admirál a námořní vojevůdce 18. století. U Royal Navy sloužil od svých sedmnácti let a byl účastníkem válečných konfliktů na moři druhé poloviny 18. století. Ve válkách proti revoluční Francii utrpěl vážné zranění v bitvě Slavného 1. června. Za zásluhy byl povýšen do šlechtického stavu s titulem baroneta. Přes trvalou invaliditu zůstal v aktivní službě, nakonec byl velitelem v Plymouthu (1799–1802) a v roce 1801 dosáhl hodnosti admirála.
Životopis náhled|vlevo|Portrét z roku 1805 Pocházel z drobné statkářské rodiny ze Skotska, narodil se jako pátý z jedenácti potomků Jamese Pasleye (1695–1773). U námořnictva sloužil od roku 1751, převážně u břehů Jamajky. V roce 1757 se mu podařilo přepravit z Karibiku do Anglie náklad drahých kovů a za to byl povýšen na poručíka. Za sedmileté války se pak zúčastnil neúspěšného obléhání Rochefortu, poté operoval v Lamanšském průlivu a u břehů Španělska, kde mimo jiné zabavoval nepřátelské obchodní lodě a organizoval trestné výpravy proti pirátům. V roce 1762 byl povýšen na komandéra a znovu sloužil v Karibiku, později v době míru byl několik let mimo aktivní službu. V roce 1771 byl povýšen na kapitána, během války proti americkým kolonistům znovu operoval v Karibiku a zbohatl zajímáním francouzských obchodních lodí. Zúčastnil se také několika bitev, s Francouzi bojoval u Porto Praya (1780),KOVAŘÍK, Jiří: Salvy pod plachtami, 1. díl Námořní války Ludvíka XV. a Ludvíka XVI.; Praha, 2021; (kapitola Zmatené střetnutí u La Praya, s. 294–298) ISBN 978-80-7497-348-2 s Nizozemci u Saldanha Bay (1781). V roce 1779 dostal pod velení zcela novou loď HMS Sibyl, s níž doprovázel konvoj obchodních lodí do Newfoundlandu. Poté se plavil k Mysu Dobré naděje, odkud přivezl několik přeživších a veškerou dokumentaci z poslední výpravy kapitána Jamese Cooka.
náhled|vlevo|Bitva Slavného 1. června (obraz z roku 1795 ze sbírek Národního námořního muzea v Greenwichi) Po skončení války s USA žil několik let mimo aktivní službu, po úmrti manželky (1788) se ale vrátil na moře. Byl velitelem v ústí řeky Medway, poté se zúčastnil válek s republikánskou Francií. V letech 1794–1796 byla jeho vlajkovou lodí HMS Bellerophon, která se později proslavila deportací sesazeného Napoleona na Sv. Helenu.Přehled velitelů HMS Bellerophon dostupné online S loďstvem Channel Fleet admirála Howea se zúčastnil výpravy do Atlantiku proti flotile francouzského admirála Villareta.ŠŤOVÍČEK, Michal: Francie proti Evropě. Války revoluční Francie 1792–1802; Praha, 2017; 504 s. (kapitola Válka na moři: Britský Slavný 1. červen, s. 192–197) ISBN 978-80-7557-041-3 V bitvě Slavného 1. června (1794) utrpěl vážné zranění a přišel o nohu.KOVAŘÍK, Jiří: Salvy pod plachtami, 2. díl Revoluční a napoleonské války na moři; Praha, 2022; s. 78 ISBN 978-80-7497-418-2 Za zásluhy byl povýšen na baroneta s nárokem na titul Sir, zároveň obdržel státní penzi ve výši 1 000 liber ročně.KRÁLÍČEK, Václav: Lvi na vlnách. Anatomie námořních bojů Velké Británie s Francií v letech 1789–1794 v Atlantiku; Praha, 2018; s. 157 ISBN 978-80-7557-145-8 Přes trvalou invaliditu zůstal v aktivní službě a v roce 1795 se zúčastnil vítězné bitvy u ostrova Groix (pod velením admirála Hooda a opět proti Villaretovi).KOVAŘÍK, Jiří: Salvy pod plachtami, 2. díl Revoluční a napoleonské války na moři; Praha, 2022; (kapitola Útěk od ostrova Groix, s. 88–95) ISBN 978-80-7497-418-2 V roce 1795 byl povýšen na viceadmirála a v letech 1798–1799 byl velitelem námořní základny v ústí řeky Nore. Svou kariéru završil jako vrchní velitel v Plymouthu (1799–1802).Přehled velitelů v Plymouthu dostupné online V roce 1801 dosáhl hodnosti admirála a v roce 1802 odešel do výslužby.Služební postup admirála Thomase Pasleye na webu threedecks dostupné online Zemřel na svém statku poblíž Winchesteru, kde je také pohřben.Admirál Thomas Pasley na webu findagrave dostupné online
Z manželství s Mary Heywood, dcerou soudce Thomase Heywooda, měl dvě dcery.Admirál Thomas Pasley na webu thepeerage dostupné online Starší Mary se provdala za plukovníka Johna Sabine, jejich syn Sir Thomas Sabine Pasley (1804–1884) se stal dědicem titulu baroneta a přijal příjmení Pasley. Sloužil také u námořnictva a dosáhl hodnosti admirála.Profesní životopis admirála Thomase Sabine Pasleye dostupné online
Odkazy
Reference
Literatura KOVAŘÍK, Jiří: Salvy pod plachtami, 1. díl (Námořní války Ludvíka XV. a Ludvíka XVI.); Praha, 2021; 367 s. ISBN 978-80-7497-348-2 KOVAŘÍK, Jiří: Salvy pod plachtami, 2. díl (Revoluční a napoleonské války na moři); Praha, 2022; 396 s. ISBN 978-80-7497-418-2 KRÁLÍČEK, Václav: Lvi na vlnách. Anatomie námořních bojů Velké Británie s Francií v letech 1789–1794 v Atlantiku; Praha, 2018; 200 s. ISBN 978-80-7557-145-8
Externí odkazy
Admirál Thomas Pasley na webu morethannelson
Kategorie:Admirálové Royal Navy Kategorie:Britští šlechtici Kategorie:Osobnosti sedmileté války Kategorie:Osobnosti Americké revoluce Kategorie:Osobnosti francouzských revolučních válek Kategorie:Osobnosti napoleonských válek Kategorie:Georgiánské období Kategorie:Narození 2. března Kategorie:Narození v roce 1734 Kategorie:Narození ve Skotsku Kategorie:Úmrtí 29. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1808 Kategorie:Úmrtí ve Winchesteru Kategorie:Muži