náhled|Konec transpirace, tedy výdej vody, se odehrává z velké části listy
Transpirace je pohyb vody pomocí cévních svazků v rostlině a výdej vody povrchem rostlin, respektive listem. Je ukončena tzv. transpiračním proudem, který vede vodu z kořenů do listů. Jde o samovolné odpařování vody, takže se jedná o zcela pasivní děj. Na transpiraci má vliv slunečné záření a proudění vzduchu.
Dělení Rozlišujeme tyto typy transpirace: Pokožková (kutikulární) transpirace – povrchem epidermálních buněk krytých kutikulou (např. u sciafyt, jehličnanů či sukulentů), intenzivnější u mladých rostlin Průduchová (stomatární) transpirace – výpar pomocí průduchů, je regulovatelný a jedná se o nejdůležitější typ transpitrace Peridermální či lenticelární transpirace (lenticelami)
Funkce Transpirace umožňuje zásobování všech částí rostliny vodou a minerálními živinami a zabraňuje přehřívání listů. Zajišťuje správný průběh fotosyntézy a dýchání. Souvislé rostlinné porosty transpirací vyrovnávají teplotní rozdíly mezi dnem a nocí. Proto jsou na územích bez vegetace (např. pouště) velké rozdíly mezi denní a noční teplotou. Příbuzným jevem je gutace, kdy dochází k výdeji vody v kapalné formě.
Mechanismus Průduchová transpirace je regulována otvíráním a zavíráním průduchů. Většina vody přijatá rostlinou, je opět vydána do prostředí ve formě vodních par. V noci převládá příjem vody, ve dne transpirace.
Celkové množství vody přijaté rostlinou je vysoké. Např. jedna rostlina kukuřice spotřebuje za jedno vegetační období asi 200 litrů vody.
Odkazy
Reference
Související články Gutace Evapotranspirace Evaporace Průduch Vypařování
Kategorie:Fyziologie rostlin Kategorie:Voda