alt=Dav|náhled|Dav Psychologie davu je velmi známým pojmem ze sociální psychologie a to především díky francouzskému sociologovi Gustavu Le Bonovi, který působil na konci 19. století. První debata o psychologii davu byla uskutečněna v Římě na prvním Mezinárodním kongresu kriminální antropologie 16. listopadu roku 1885.

alt=Gustav Le Bon - autor knihy Psychologie davu|náhled|Gustave Le Bon - autor knihy Psychologie davu Gustave Le Bon (1841–1931) byl francouzský antropolog, sociolog, sociální psycholog a lékař. Ve svých knihách se zaměřoval především na poruchy chování a psychologii davu. Je jednou z prvních osobností, která se zabývala psychologií davu. Ve svém díle Psychologie davu na konci 19. století popsal změny v chování jednotlivců, kteří se stanou součástí davu. Kniha byla poprvé publikována v roce 1895. Do češtiny byla přeložena o několik let později. Le Bon byl přesvědčený, že jedinci v davu se neřídí vlastním svědomím, ale dělají to, co ostatní a jsou tak mnohem snáze ovlivnitelní. Jedinec, který je součástí davu, je podle něj o několik stádií civilizačního vývoje níže. V minulosti byla tato kniha velice oblíbená. Dnes je mnoho názorů publikovaných v knize, např. ty týkající se rasy, překonaných, teorie Le Bona o fungování davů neodpovídá pozdějším poznatkům a jednotlivé Le Bonovy charakteristiky davového chování byla vyvráceny.

Mezi další teoretiky psychologie davu patří například Gabriel Tarde, Sigmund Freud a Steve Reicher.

Úvod Le Bon označoval svoji dobu „obdobím davů“. Největší historické převraty, které vedou ke změnám civilizací, tkví dle jeho názoru v proměnách myšlení národů. A významné události jsou tedy jen viditelnými výsledky takovýchto revolučních změn v myslích jedinců. Davy hrály vždy významnou úlohu v dějinách, ale ta nebyla nikdy tak důležitá jako v dnešní době. Podle Le Bona je dav myšlenkově odlišný, přestože je složen z elit, tak by bylo nebezpečné zasahovat do jeho organizace. Davy mají malou schopnost uvažovat, ale jsou naopak velmi dobře uzpůsobeny k činům.

Autor charakterizuje svou dobu jako období výrazných změn. Tyto změny jsou způsobeny dvěma jevy, prvním z nich je rozvrat náboženských, sociálních či politických hodnot, na kterých stojí naše civilizace. Druhým neméně důležitým důvodem jsou objektivní změny, způsobené novými technologickými objevy.

Dříve neměl společenský názor zpravidla žádný význam. V autorově současnosti se však mínění davů stává hlavním faktorem historického dění. Politické tradice či osobní názory vládců znamenají v jeho době již málo, hlas davu nabývá převahy. Obecné příznaky rychlého nárůstu moci davů vidíme u všech národů.

Dav je nadmíru vzrušivý, impulzivní, vášnivý, vrtkavý, nedůsledný, nerozhodný, schopen jít do krajností, přístupný nejhrubším vášním, je lehkomyslný ve svých úvahách, prudký v úsudcích, vnímá jen jednoduché závěry a argumenty.

Obecná charakteristika davu V běžném smyslu znamená slovo dav shromáždění jakýchkoliv jedinců bez ohledu na jejich národnost, povolání nebo pohlaví a bez ohledu na náhodu, která je svedla dohromady. Z psychologického hlediska nabývá však slovo dav zcela jiného významu. Ustupuje zde vědomá osobnost a všechny myšlenky jednotlivých členů směřují jedním směrem. Můžeme říct, že dav je souhrnem jedinců, přičemž celé shromáždění lidí má nové vlastnosti, které jsou odlišné od vlastností jednotlivých členů. Tvoří se kolektivní duše, osobnost každého jednotlivce je jakoby potřena. Ztráta uvědomělé osobnosti a orientace myšlenek a citů stejným směrem jsou hlavními atributy davu. Zajímavým postřehem je, že prostorová sounáležitost není nutná a ani postačující pro vznik davu (davem tak mohou být i čtenáři stejných novin (rozhlas tehdy ještě nebyl). V kolektivní duši se stírají intelektuální vlastnosti jedinců a tím také jejich individualita. Jaké jsou příčiny této proměny jedince? Vědomé činy vznikají z neuvědomělého podkladu, který je utvářen dědičnými vlivy. Tento podklad tvoří duši rasy. Davům se stanou společné právě tyto obecné, vrozené charakterové vlastnosti řízené nevědomím. V současnosti se musí často menšina podrobit většině (davu). Existuje mnoho druhů davů od zločinných například po dav hrdinský.

Psychologický dav je seskupení lidí, kteří v určité chvíli uspořádané seskupení. K tomu, aby byl dav organizovaný, musí vykazovat určité společné znaky, nestačí pouze nahodilé uspořádání k tomu, aby se utvořil dav.

Gustave Le Bon zdůrazňuje nestálost davu. Srovnává davy s bytostmi na nižším stupni vývoje, jako například s divochy či dětmi. V jiné části textu používá (z dnešního pohledu) dosti nekorektní přirovnání k ženám: „ … davy neznají pochybnosti ani nejistotu. Zacházejí hned do krajnosti právě jako ženy. Jednou vyslovené podezření se stává okamžitě nepopiratelnou pravdou, počínající antipatie nebo odpor, … mění se u jedince v davu ihned v divokou nenávist.“

Vlastnosti davů Davy vykazují určité specifické vlastnosti. Nejnápadnější jev, kterým se projevuje psychologický dav je tento: ať jsou jedinci, ze kterých se stává, jacíkoli, ať se jejich způsob života, jejich zaměstnání, jejich povahy nebo inteligence jakkoli shodují nebo liší, nabývají tím, že jsou přetvořeni v dav, jakousi kolektivní duši. Lidem se mění jejich vlastnosti na vlastnosti davu. Ztrácejí svůj intelekt a chovají se jinak, než by se chovali, kdyby nebyli součástí davu.

Vlastnosti davů vznikají třemi příčinami. První je součástí nějaké skupiny, která ho už samotná ovlivní. Následně duševní nákaza, která se považuje za nevysvětlitelnou. Třetí příčina je zdaleka nejdůležitější, poněvadž podminuje v daném jedinci zvláštní vlastnost, naprosto odporující vlastnostem osamoceného jedince. Jedinec se nechá strhnout davem. Jedinec, který je součástí davu, svého jednání často lituje.

Faktory působící na názory a přesvědčení davů Aby se začal dav chovat způsobem, kdy myslí a uvažuje jako celek, je nutné působení faktorů, které ovlivňují právě názory a přesvědčení každého jedince. „Faktory, které určují toto přesvědčení a názory, jsou dvojího druhu: faktory nepřímé a faktory bezprostřední."

Nepřímo působící faktory Jedná se o faktory, které zapříčiňují, že dav může přijmout určité přesvědčení, ale některá na něj nemají vůbec vliv. Konkrétně se jedná o rasu, tradice, dobu, instituce, vzdělání a výchovu, které dávají vzniknout zázemí pro nové myšlenky.

Rasa Nejdůležitější faktor, který převyšuje všechny ostatní. Jakmile se jednou vytvoří určité vlastnosti každé rasy, stávají se tak vnějším výrazem její „duše". To je také příčina problému, proč se davy (a zejména jedinci, kteří dav tvoří) různých ras a zemí chovají rozdílně a nelze na ně působit stejným způsobem.

Tradice Jedná se především o naše potřeby a city z minulosti přenesené do současnosti. Důležité však je, aby tradice nezůstávaly zachovány úplně, je nutné je pozvolna odbourávat. Kdyby jakákoliv země zůstala pouze pod vlivem tradic, zaostávala by za ostatními, jelikož by tradice bránila jakémukoliv pokroku. Naopak násilné převraty a revoluce mohou vyvolat spíše úpadek daného národa. Z tohoto důvodu je tedy výchozím řešením pozvolná přeměna. Stejným způsobem funguje tento princip i u davů. Jedinci v davu se liší, každý má své vlastní tradice, které dodržuje. Teprve v tu chvíli, kdy začne každý opouštět své vlastní zakořeněné myšlenky, mohou začít myslet jednotně.

Doba Čas je největší hybatel a příčina vývoje i konce všech přesvědčení. Je to faktor, na kterém jsou závislé všechny ostatní (rasa, tradice,..). S časem se vše mění. Čas shromažďuje všechny názory a myšlenky z předchozích let, na jejichž základě se tvoří nové ideje davů.

Politické a sociální instituce Každý národ se řídí svou povahou, podle které dále vytváří instituce. Můžeme tak říci, že veškeré instituce se rodí na základě myšlenek a idejí jedinců daného národa, a tudíž nad duší davů nemají žádnou moc. I kdybychom se snažili přeměnit názvy institucí, či násilně vytvořit nové podle vzoru ostatních národů, názory daného národa tím nezměníme. Ty pramení z minulosti a právě díky nim má každý národ své vlastní instituce, rozdílné od ostatních.

Vzdělání a výchova Výchova a vzdělání spolu přímo souvisí. „Tradičně je vzdělávání chápáno jako specifická součást výchovy, definované jako záměrné, cílevědomé formování a rozvíjení člověka. Pojem „vzdělávání" bývá v tomto pojetí vztahován především k rozvíjení kognitivních stránek osobnosti." Dobrá výchova a řízené, promyšlené vzdělání může mít pro budoucí plnoprávné členy společnosti zásadní význam. Dav lze výchovou a vzděláním zlepšit, ale v některých zemích a systémech může dojít i ke zhoršení.

Bezprostředně působící faktory Jedná se především o ty faktory, které jsou stavěny na předchozích faktorech nepřímých, dávají davům duši a vdechují jim život. „Pod vlivem těchto bezprostředních faktorů vznikají rozhodnutí, která náhle rozbouří život skupin; jimi vypukne vzpoura nebo je vyvolána stávka; jimi ovlivněné obrovské většiny povznášející někoho k moci nebo svrhují vládu."

Obrazy, slova a formule Pokud nemáme po ruce obrazné představy, je možné je vyvolat správným užitím slov a formulí. Mezi nejpůsobivější slova patří ta, která mají nejednoznačný význam a která si mohou různé skupiny lidí vyložit jinak. Mezi tato slova patří například demokracie, svoboda, rovnost a další. Tato slova v sobě totiž shrnují různé druhy přání a zároveň i naděje na jejich uskutečnění. Nejasnost těchto slov ještě více zvyšuje jejich moc. Je také důležité znát současný význam slov, protože slova se vyvíjejí a tatáž slova mohla mít v minulosti jiný význam.  Zároveň si stejná slova mohou jinak vykládat lidé z různých částí světa. Rovněž je v této zdůrazněna důležitá vlastnost státníků a to pojmenovávat nepopulární věci neutrálními nebo populárními názvy. Stačí tak označit nenáviděné instituce novými názvy a davy je přijmou mnohem lépe.

Iluze „Již od dob vzniku civilizací podléhaly davy vždy vlivu iluzí. Nejvíce chrámů, soch a oltářů bylo postaveno právě tvůrcům iluzí." Dříve se jednalo o iluze náboženské, v dnešní době spíše sociální. Hlavním faktorem ve vývoji národů byl vždy klam. Davy totiž netouží po pravdě, pokud se jim nelíbí, mají raději klamy, které je oslňují. Ten, kdo se snaží v lidech vzbudit iluze, je ovládne velmi snadno, naopak, ten, kdo se lidi snaží zbavit iluzí, skončí jako oběť.

Zkušenost Jedině zkušenost má dostatek moci na to, aby zničila iluze, které jsou nebezpečné. Je ale nutné, aby se zkušenost často opakovala, protože zkušenosti nabyté jednou generací nemají význam pro generace následující. To je hlavní důvod, proč nemohou historická fakta sloužit jako důkaz.

Rozum Rozum působí na davy hlavně v negativním smyslu. Na davy nelze působit logickými úvahami a proto řečníci, kteří dokážou davy ovlivnit, působí na city ale ne na rozum. Chceme-li davy přesvědčit, je třeba si uvědomit city, kterými jsou momentálně davy ovládány a předstírat sdílení těchto citů. Musíme si být zároveň vědomi citů, které vzbuzujeme. Neměli bychom ale litovat, že davy nejsou řízeny rozumem, protože city až dosud byly největšími hybnými silami všech civilizací.

Vůdcové davu a prostředky, jimiž přesvědčují

Vůdcové davů