Lengenfeld je město v německé spolkové zemi Sasko. Nachází se v zemském okrese Fojtsko a má obyvatel.

Geografie

Poloha Město leží v údolí řeky Göltzsch, téměř 20 km jihozápadně od města Cvikov a 20 km severovýchodně od Plavna. Nachází se na východě přírodní oblasti Fojtsko a v saské části historického území Fojtska.

Části města Irfersgrün Pechtelsgrün Plohn/Abhorn Grün Schönbrunn Waldkirchen Weißensand Wolfspfütz

Historie náhled|Lengenfeld v roce 1840 Lengenfeld byl založen v letech 1150 až 1230 jako lesní lánová ves franskými osadníky. První doložená zmínka o Lengenfeldu pochází z roku 1438 v souvislosti s darem z Hoyersmühle (dnešní Klopfermühle) na martinský oltář ve farním kostele ve Cvikově. Starosta byl zmíněn již v roce 1419. V tomto období se rozvíjel i vývoj od vesnice k městečku s městskými právy. Zatímco již v roce 1430 se o místě hovořilo jako o trhu, jako o městečku se o něm mluví až v roce 1764. K roku 1471 je doložena příslušnost Lengenfeldu k panství Mylau. Conrad Metzsch udělil místu privilegia a osvobození od povinné práce. Již v roce 1519, tj. druhý rok po vyvěšení tezí ve Wittenbergu byla v Lengenfeldu zavedena reformace. V souvislosti s tím existoval během selské války v roce 1525 v sousedním Waldkirchenu selský tábor.

Lengenfeld se velmi rychle rozvíjel v 16. století. První učitel je uváděn k roku 1541, první radnice k roku 1544 a první samostatná farnost k roku 1545. Založení soukenického cechu v roce 1562 bylo předpokladem k tomu, aby se Lengenfeld stal významnou textilní lokalitou. Rok 1633 byl nejčernějším rokem v historii města, kdy Lengenfeld pocítil hrůzy třicetileté války a téměř polovina tehdejšího obyvatelstva, 233 lidí, zemřela na mor. Během této doby byl zničen i sousední hrad Plohn. V roce 1714 obdržel Lengenfeld od císaře Karla VI. privilegium obchodovat s látkou v rakouských zemích. V roce 1778 zde byl založen tkalcovský cech. Se vznikem továrny na bavlnu se počet obyvatel Lengenfeldu v letech 1779 až 1794 téměř zdvojnásobil. Ze soukenického řemesla se vyvinula výroba sukna, plstěných látek a bílého plátna. V letech 1806 a 1807 zde postavil Gottlob Friedrich Thomas první strojní přádelnu bavlny ve Fojtsku pomocí spřádacích strojů, které sám postavil. První parní stroj ve městě byl instalován v letech 1836 a 1837. V roce 1841 byly provedeny poslední pokusy o rýžování zlata na řece Göltzsch. Pro srovnání, v roce 1730 bylo mezi Hoyersmühle a Mühlwand sedm rýžoven zlata.

Osobnosti

Čestní občané Hermann Gerisch (1910–1994), učitel, místní historik, dialektový básník Gottlob Friedrich Thomas (1859–1921), radní, výrobce plstěných látek, zakladatel Lengenfeldského parku Ernst Baumgärtel (1851–1939), obchodní rada, významný průmyslník ve městě Eduard Feustel (1874–1955), velkoobchodník s vlnou, přispěl zejména městské nemocnici Wilhelm Bernhard Hildebrand (1825–1898), pastor v Lengenfeldu Edwin Schubert (1893–1996), čestný občan místní části Waldkirchen, místní kronikář Waldkirchenu

Rodáci Johann Friedrich Ackermann (1726–1804), lékař a vysokoškolský učitel Christian Gottlieb Hüttner (1787–1854), vrchní ředitel saského poštovního systému Gottlob Friedrich Thomas (1755–1835), průmyslový průkopník a majitel přádelny Ernst Gottschald (1795–1871), starosta Plavna Johann Gottlieb Leipoldt (1803–1872), misionář v Jižní Africe, spoluzakladatel Wupperthalu Johann Gotthelf Christian Weiß (1803–1884), majitel přádelny a tkalcovny, v roce 1883 založil přádelnu s pozdější tovární osadou Konstantin von Tischendorf (1815–1874), teolog Franz Eduard Weidenmüller (1819–1892), majitel přádelny Otto Beutler (1853–1926), právník, primátor Drážďan Max Fickenwirth (1868–1938), gymnasta, ředitel saského učitelského ústavu pro tělocvik Robert Müller (1868–1948), politik, poslanec saského zemského sněmu a soudce Karl Kautzsch (1887–1978), politik, poslanec saského zemského sněmu a zemský rada Helmut Bechler (1898–1971), generálmajor Wehrmachtu ve druhé světové válce Siegbert Hummel (1908–2001), tibetolog, sinolog Karl Adolf Schwabe (1909–1990), mistr barvíř a politik, poslanec Říšského sněmu Bernhard Bechler (1911–2002), důstojník Wehrmachtu, po roce 1945 ministr vnitra spolkové země Braniborsko v sovětské okupační zóně, později u Národní lidové armády Carl Ordnung (1927–2012), publicista a politik (DDR-CDU) Siegfried Stöckigt (1929–2012), pianista Michael Ketting (* 1950), inženýr, manažer a profesor technologie stavebních strojů Gunter Wild (* 1958), politik

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Města v zemském okrese Fojtsko