Expedice 69 byla šedesátá devátá dlouhodobá mise na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Tvořilo ji sedm astronautů a kosmonautů, kteří na stanici přiletěli v kosmických lodích Sojuz MS-22 a SpaceX Crew-6. Expedice začala 28. března 2023 a skončila po 183 dnech 27. září 2023, v okamžiku odpojení lodi Sojuz MS-23. Během expedice se uskutečnilo celkem 8 výstupů do volného prostoru, což je jen o jeden výstup méně než rekordní počet dosažený při Expedici 61.
Posádka Expedice 69 začala 28. března 2023 v 09:57:27 UTC, kdy se od ISS odpojila loď Sojuz MS-22.
Velitelem ISS byl v tom okamžiku kosmonaut Sergej Prokopjev, který funkci převzal od astronautky Samanthy Cristoforettiové na začátku předchozí Expedice 68, 12. října 2022.
Na stanici při začátku Expedice 69 pobývalo celkem 7 kosmonautů a astronautů. Z nich tři – Rusové Sergej Prokopjev a Dmitrij Petělin a Američan Francisco Rubio – přiletěli už 21. září 2022 v lodi Sojuz MS-22 (ještě v době Expedice 67). Původně měli se svou lodí odletět ze stanice v březnu 2023 poté, co by předali ruský orbitální segment svým nástupcům z lodi Sojuz MS-23 (Oleg Kononěnko, Nikolaj Čub, Loral O'Harová). V důsledku závady na Sojuzu MS-22 spočívající v úniku chladiva z chladicího systému v prosinci 2022 však loď z rozhodnutí Roskosmosu odletěla bez kosmonautů poté, co se ke stanici připojila náhradní loď Sojuz MS-23, také neobsazená. Prokopjev, Petělin a Rubio se tak stali posádkou Sojuzu MS-23 a prodloužili svůj pobyt na ISS i do Expedice 69. Zpět na Zemi odletěli až 27. září 2023 a jejich 371 dní dlouhý let je vynesl na sdílené 3. až 5. místo na seznamu nejdelších jednotlivých kosmických letů v historii. Rubio se navíc stal držitelem amerického rekordu v této disciplíně, přičemž dosavadní rekordní délku amerického letu Marka Vande Heie o délce 355 dní, 3 hodiny a 46 minut z let 2021–2022 vyrovnal 11. září 2023 v 17:39 UTC
Zbylí čtyři členové Expedice 69 – Američané Stephen Bowen a Warren Hoburg, astronaut Spojených arabských emirátů Sultán an-Nejádí a Rus Andrej Feďajev – byli na stanici už od 3. března 2023. kdy k ní přiletěli v lodi SpaceX Crew-6. Jejich předchůdci Američané Nicole Mannová a Josh Cassada, Japonec Kóiči Wakata a Ruska Anna Kikinová naopak stanici v lodi SpaceX Crew-5 opustili ještě před začátkem Expedice 69.
SpaceX Crew-6 i se svou posádkou podle plánů ze stanice odletěla 3. září 2023, týden poté, co 27. srpna přiletěla další dlouhodobá posádka v lodi SpaceX Crew-7. Astronauti Jasmin Moghbeliová, Andreas Mogensen a Satoši Furukawa spolu s kosmonautem Konstantinem Borisovem vytvořili základ Expedice 70.
Prokopjev, Petělin a Rubio, zbylí členové Expedice 69, v Sojuzu MS-23 z ISS odletěli podle plánu 27. září 2023 v 07:54:21 UTC. Okamžikem jejich odpojení Expedice 69 po půl roce skončila. Jejich místa na stanici pro Expedici 70 převzali kosmonauti Kononěnko a Čub a astronautka O'Harová, které tam 15. září 2023 dopravil Sojuz MS-24 – všichni tři se tak na stanici dostali o půl roku později, než měli podle původních plánů přiletět v Sojuzu MS-23. Prokopjev den před svým odletem předal velení nad stanicí Mogensenovi.
Návštěvní mise V plánu Expedice 69 byly dvě návštěvní mise.
Jako první přiletěl ke stanici 22. května Crew Dragon na druhé misi soukromého vesmírného programu Axiom Space. Posádku Axiom Mission 2 tvořili profesionální astronautka Peggy Whitsonová v pozici velitelky, vesmírný turista John Shoffner jako pilot a dva letoví specialisté vyslaní Saúdskou vesmírnou komisí, Alí al-Qarní a Rajjána Barnáwíová. Na stanici strávili 8 dní.
V červenci pak měli v lodi Starliner při jejím vůbec prvním letu s posádkou přiletět astronauti Barry Wilmore a Sunita Williamsová. Několikadenní mise Boeing Crew Flight Test byla naplánována na únor 2023, tedy už během Expedice 68, jako poslední zkouška nového typu lodi před jeho nasazením do běžného provozu, ale v listopadu 2022 byla odsunuta právě na duben 2023 do Expedice 69. Později se počítalo se startem 21. července 2023 a zhruba desetidenním trváním mise. Tento termín však byl 1. června 2023 z technických důvodů souvisejících s přípravou lodi ke startu odložen na neurčito.
Vývoj obsazení Vývoj obsazení ISS během Expedice 69 shrnuje následující tabulka: kosmonaut/astronautV závorkách za jménem je uveden dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.loď28. března 2023 – 27. srpna27. srpna – 3. září3. – 15. září15. – 27. září Sergej Prokopjev (2)MS-23velitel ISSvelitel ISSvelitel ISSvelitel ISSSergej Prokopjev předal 26. září 2023 funkci velitele ISS Andreasi Mogensenovi Dmitrij Petělin (1)MS-23 Francisco Rubio (1)MS-23 Stephen Bowen (4)Crew-6 Warren Hoburg (1)Crew-6 Sultán an-Nejádí (1)Crew-6 Andrej Feďajev (1)Crew-6 Jasmin Moghbeliová (1)Crew-7 Andreas Mogensen (2)Crew-7 Satoši Furukawa (2)Crew-7 Konstantin Borisov (1)Crew-7 Oleg Kononěnko (5)MS-24 Nikolaj Čub (1)MS-24 Loral O'Harová (1)MS-24 Peggy Whitsonová (4)Ax-2《22. – 30. května 2023》 John Shoffner (1)Ax-2《22. – 30. května 2023》 Alí al-Qarní (1)Ax-2《22. – 30. května 2023》 Rajjána Barnáwíová (1)Ax-2《22. – 30. května 2023》 Barry Wilmore (3)Boe-CFT《odloženo na naurčito》 Sunita Williamsová (3)Boe-CFT《odloženo na naurčito》 Legenda:《 》členové návštěvních misí Axiom Mission 2 a Boeing Crew Flight Test
Průběh letu Před začátkem expedice bylo oznámeno, že Prokopjev s Petělinem uskuteční během svého letu několik výstupů do volného prostoru, které nemohli provést během předchozí Expedice 68. Jejich úkolem mělo být přenesení automatizované nákladní přechodové komory a tepelného radiátoru z vnější strany modulu Rassvet na jeden u portů modulu Nauka. Oběma kosmonautům při tom měla asistovat Evropská robotická paže ERA ovládaná zevnitř stanice kosmonautem Andrejem Feďajevem. Několik výstupů se očekávalo také z americko-japonsko-evropského segmentu stanice.
První zvýšení oběžné dráhy v nové expedici se uskutečnilo 30. března 2023 v 16:48 UTC, oproti běžným zvyklostem se však o něj postarala kosmická loď Cygnus NG-18 připojená ke spodnímu portu modulu Unity (Unity nadir), zatímco Progres MS-22 připojený k zadnímu portu modulu Zvezda (a tedy i celé stanice) protentokrát odpočíval. Motory NG-18 se zapálily na 900 sekund (15 minut), udělily stanici impuls 0,8 km/s, což dráhu stanice zvýšilo o zhruba 1,8 km.
Sojuz MS-23 – z bezpečnostních důvodů s posádkou na palubě – se 6. dubna 2023 přesunul mezi dvěma porty ruského segmentu stanice. Velitel Sojuzu Prokopjev loď odpojil v 09:44:55 UTC od horního portu modulu Poisk (mířícího směrem od Země) a manuálně ji vzdálil několik desítek metrů od stanice, kterou pak po půlkruhové dráze zezadu obletěl. Po opětovném přiblížení loď v 10:21:44 UTC připojil ke spodnímu portu modulu Pričal (mířícímu k Zemi). Přesun byl proveden kvůli uvolnění průlezu z modulu Poisk, kterým budou kosmonauti opouštět stanici při nadcházejících výstupech do volného prostoru v dubnu a květnu, i kvůli uvolnění místa pro budoucí přílet nákladní lodi Progress MS-23. vlevo|náhled|V popření modul Rassvet s válcovou nákladovou přechodovou komorou a složeným radiátorem, s nimiž byl na stanici dopraven v květnu 2010. Na začátek celé série připravených výstupů do volného prostoru se 19. dubna 2023 uskutečnil – až napotřetí úspěšný – pokus kosmonautů Sergeje Prokopjeva a Dmitrije Petělina. Poprvé byl jejich výstup zrušen 25. listopadu 2022 kvůli poruše Prokopjevova skafandru, podruhé ho zmařila mimořádná událost 15. prosince 2022, kdy ze Sojuzu MS-22 začalo unikat chladivo v době, kdy už Prokopjev s Petělinem byli ve skafandrech v přechodové komoře, z níž byl odčerpáván vzduch. Úkolem výstupu, celkem již 56. z ruského segmentu ISS, bylo přenést z dočasné na finální pozici radiátor určený pro vyzařování přebytečného tepla z modulu Nauka. Ten byl dosud připevněn na modul Rassvet, s nímž byl na ISS vynesen v květnu 2010 při letu STS-132 raketoplánu Atlantis. Kosmonauti během výstupu především uvolnili propojovací vedení, sejmuli kryty a zámky, které dosud radiátor zajišťovaly na jeho původním místě, přesunuli radiátor pomocí Evropské robotické ruky (ERA) k modulu Nauka, k němuž ho poté připevnili. Výstup plánovaný na 6 hodin a 37 minut začal v 01:40 UTC otevřením poklopu na modulu Poisk a skončil jeho uzavřením v 09:35 UTC, oba účastníci si tak do celkové délky svých (Prokopjev čtyř a Petělin dvou) výstupů připsali 7 hodin a 55 minut. Dokončení prací na radiátoru – jeho rozvinutí a hydraulické a elektrické propojení se systémy stanice – bude obsahem jednoho z dalších výstupů, původně naplánovaného na 4. května, ale později odloženého o týden, na 11. května 2023. Ještě předtím, 3. května, ale byl s pořadovým číslem 57 v plánu ruský výstup s cílem přesunout z modulu Rassvat na modul Nauka pomocí ERA nákladní přechodovou komoru.
Také členové posádky SpaceX Crew-6 se vydali k prvnímu výstupu do volného prostoru během své mise. Stephen Bowen a Sultán an-Nejádí zahájili výstup otevřením poklopu přechodové komory na modulu Quest 28. dubna v 13:11 UTC. Hlavním úkolem byly přípravné práce pro montáž posledních dvou moderních solárních polí iROSA (International Space Station Roll-Out Solar Array) na hlavní nosník stanice. Obě pole na stanici doručí nákladní loď SpaceX CRS-28. Bowen a al-Nejádí během zhruba stovky jednotlivých úkonů mimo jiné položili kabely a nainstalovali izolaci na montážní konzoly určené pro solární pole, které byly nainstalovány během předchozí Expedice 68. Měli za úkol odmontovat anténní zařízení pro pásmo S a přenést je dovnitř stanice k renovaci, ale nepodařilo odmontovat skříňku s elektronikou spojenou s anténou, a tak bylo dokončení úkolu odloženo na další výstup. Poklop modulu Quest za sebou oba astronauti zavřeli v 20:12 UTC a jejich výstup tak trval 7 hodin a 1 minutu. Byl přitom již osmým pobytem mimo stanici pro Bowena, ale prvním pro an-Nejádího a současně mezi všemi astronauty z arabských zemí.
O dva dny později zajistily motory lodi Progress MS-22 další, již 338. korekci dráhy stanice. Zapálily se v 00:31 UTC a pracovaly celkem 11 minut a 56,8 sekundy, čím stanici udělily impuls 1,12 m/s. Průměrná výška oběžné dráhy ISS se tak podle předběžných údajů zvýšila o 1,95 km na 417,12 km nad povrchem Země.
Plánovaný výstup ze stanice 3. května 2023 uskutečnili Sergej Prokopjev a Dmitrij Petělin od 20:00 UTC. Akce se sice protáhla z původně plánovaného času 6 a půl hodiny na 7 hodin a 11 minut, ale účastníci splnili všechny stanovené cíle: připravili přechodovou komory provizorně upevněnou na boku modulu Rassvet k přenesení, poté spolupracovali při samotném přesunu komory od modulu Rassvet k modulu Nauka pomocí Evropské robotické ruky ERA a při jejím připojení k přednímu portu Nauky (robotický manipulátor ovládal zevnitř stanice Andrej Feďajev, k připojení přechodové komory k portu došlo 4. května kolem 01:00 UTC), a na závěr propojili komunikační kabely mezi přechodovou komorou a modulem Nauka. Po uzavření víka přechodové komory na modulu Poisk 4. května v 03:11 UTC tak Prokopjev dosáhl při svých 5 výstupech celkového času 37 hodin a 5 minut a Petělin mimo stanici strávil při 3 výstupech celkem 21 hodin a 34 minut.
Na 6. května připadlo přemístění lodi SpaceX Crew-6 z horního portu Harmony zenith na přední port Harmony forward. Horní port bylo potřeba uvolnit pro nadcházející přílet nákladní lodi SpaceX CRS-28. V jejím nehermetizovaném prostoru (trunku) bude uložen poslední pár nových solárních polí iROSA, které by pomocí robotické ruky nebylo možné uvolnit, pokud by se loď připojila k přednímu portu Harmony forward. Loď Crew-6 s kompletní posádkou se od původního portu oddělila v 11:23 UTC a po přeletu a opětovném přiblížení k novému umístění připojila ve 12:01 UTC. Šlo celkem o 27. přemístění lodi mezi porty v historii ISS.