Rudolf hrabě z Kounic (též německy jako Rudolph von Kaunitz; 1617, 1625 nebo 1628, Slavkov u Brna – 21. dubna 1664) byl český šlechtic z rodu Kouniců. Oženil se s jedinou dcerou a dědičkou Albrechta z Valdštejna a získal majetkové zázemí v severních Čechách, později zakoupil také statky na jižní Moravě (Velké Meziříčí, Miroslav). Byl povýšen do hraběcího stavu a nakonec zastával funkci nejvyššího lovčího v Českém království (1659–1664). Byl zakladatelem české větve Kouniců, která vymřela v roce 1919.Ottův slovník naučný, díl XIV.; Praha, 1899 (reprint 1998); s. 1000–1001 (heslo z Kounic) ISBN 80-7185-200-7Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl III. Severní Čechy; Praha, 1984; s. 574 (Rodokmen Kouniců)
Život náhled|vlevo|Erb rodu Kouniců Narodil se jako syn Bedřicha z Kounic (1597–1649) a jeho manželky Marie Eusebie Sezimové z Ústí (* 1604). Vzhledem k aktivitám svých příbuzných v době stavovského povstání vyrůstal v ústraní ve Slavkově, kde byl vychováván pod osobním dohledem kardinála Františka z Ditrichštejna, který se stal patronem nového vzestupu Kouniců v pobělohorském období. Rudolf byl původně vychováván v bratrské víře, později konvertoval ke katolictví. Absolvoval kavalírskou cestu a krátce studoval na univerzitě v Leidenu (1629).KUBEŠ, Jiří: Náročné dospívání urozených. Kavalírské cesty české a rakouské šlechty (1620–1750); Pelhřimov, 2013; s. 136–137 ISBN 978-80-7415-071-5PILÁTOVÁ, Jana: Kounicové a sňatková politika v raném novověku.; Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Brno, 2016 (bakalářská práce); s. 32 dostupné online Díky patronátu Ditrichštejnů byl spolu se svým strýcem Lvem Vilémem povýšen v roce 1642 do hraběcího stavu (titul platil pouze pro České království, říšský hraběcí stav byl české větvi Kouniců udělen až v roce 1700). V roce 1646 byl jmenován číšníkem u dvora Ferdinanda III., téhož roku dosáhl hodnosti císařského komorníka.Rudolf z Kounic na webu kaiserhof-geschichte dostupné online Po nástupu Leopolda I. byl z pozice císařského komořího odvolán, později mu ale funkce obnovena.KUBEŠ, Jiří: Trnitá cesta Leopolda I. za říšskou korunou (1657–1658); České Budějovice, 2009; s. 85, 191 ISBN 978-80-86829-43-2 Nakonec byl jmenován i tajným radouHENGERER, Mark: Kaiserhof und Adel in der Mitte des 17. Jahrhunderts; Kostnice, 2004; s. 394 ISBN 3-89669-694-7 dostupné online a od roku 1659 zastával úřad nejvyššího lovčího Českého království.
Majetkové poměry Po otci byl původně předurčeným dědicem poloviny panství Uherský Brod na jižní Moravě, které se ale vzdal ve prospěch nevlastního strýce Lva Viléma z Kounic.TOMEČEK, Radek: Uherský Brod. Putování historií královského města; Uherský Brod, 2005; s. 96–97 ISBN 80-903006-7-7 Sňatkem s Marií Alžbětou z Valdštejna, jedinou dcerou zavražděného generalissima Albrechta z Valdštejna získal podíl na severočeských panstvích Nový zámek a Česká Lípa.Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy; Praha, 1984; s. 81, 354 I když šlo jen o zlomek zaniklého Frýdlantského vévodství, jednalo se o velké panství s jedním městem, dvěma městečky a 32 vesnicemi, které jako své věno obhájila Valdštejnova vdova Alžběta Kateřina z Harrachu.BÍLEK, Tomáš Václav: Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618; Praha, 1882–1883 (reprint Brno, 2021); s. 830–831 ISBN 978-80-87542-36-1 Ta nesouhlasila se sňatkem dcery, protože Kounice nepovažovala za dobrou partii, Rudolf s Marií Alžbětou nicméně převzal správu panství a aktivně se podílel na obnovení hospodářství, zakládal nové hospodářské dvory, ovčíny a ovocné sady. S městskou radou České Lípy se dostal do dlouholetého konfliktu v otázce městských privilegií, spor byl vyřešen smírem v roce 1660. V roce 1649 koupil Rudolf panství Velké Meziříčí, z předepsané kupní ceny 80 000 zlatých ale zaplatil jen část, protože se jednalo o uznání pohledávek kardinála Arnošta Vojtěcha z Harrachu, který byl strýcem Rudolfovy manželky a novým patronem Kouniců.ŠTINDL, Martin: Velká Mezeříč Františka Ignáce Konteka. Městská kronika barokní Moravy 1401–1723; Tišnov, 2004; s. 85 ISBN 80-7323-069-0 Také ve Velkém Meziříčí se Rudolf snažil o obnovu hospodářství po třicetileté válce, v roce 1650 zřídil nový panský pivovar v budově bývalého luteránské gymnázia.Historie Velkého Meziříčí na webu města Velké Meziříčí dostupné online V roce 1661 koupil panství Miroslav na Znojemsku,KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 3. díl; Praha, 1998; s. 929 ISBN 80-85983-15-X vlastnil také další menší statky na jižní Moravě, trvale ale s manželkou pobýval na Novém zámku v severních Čechách, který od doby Albrechta z Valdštejna poskytoval dostatečný komfort.ASCHENBRENNER, Martin: Zámky okresu Česká Lípa; Česká Lípa, 2022; s. 60–61
Manželství a rodina Dne 15. října 1645 se oženil s Marií Alžbětou z Valdštejna (1625–1662), jedinou dcerou a dědičkou zavražděného generalissima Albrechta z Valdštejna. Manželé měli sedm dětí, dospělého věku se dožili tři synové. Po předčasné smrti obou rodičů byl jejich poručníkem prastrýc Arnošt Vojtěch z Harrachu. Rudolfovými nástupci byli tři synové: 1. Arnošt František (1646–1680), důstojník císařské armády, dědic panství Nový zámek 2. Ferdinand Ignác (1655–1687), císařský komorník, dědic panství Velké Meziříčí 3. Jan Vilém (1656–1721), císařský komorník, dědic panství Nový zámek
Odkazy Reference
Literatura Constantin von Wurzbach: Kaunitz, Rudolph Graf. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 11. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1864, S. 67. Historisch-Genealogischer Atlas, 1858, S. 424 Johann Eduard Hess, Biographien und Autographen zu Schiller's Wallenstein, S. 347f Johann Diesbach, Genealogische Tabellen des durchlauchtigen Hauses der Fürsten und Grafen von Kaunitz, 1770, 3. Tafel
Externí odkazy Rodokmen na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek) Rodokmen na worldhistory.de
Rudolf Kategorie:Česká hrabata Kategorie:Narození v roce 1617 Kategorie:Úmrtí v roce 1664 Kategorie:Úmrtí 21. dubna Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Moravští šlechtici Kategorie:Muži