Turmalíny jsou skupina klencových minerálů, cyklické silikáty s komplikovaným chemickým vzorcem obecného tvaru AD3G6(BO3)3[T6O18]Y3Z, kde:

A = Ca2+, Na+, K+, nebo chybí ([ ]) [pozice není ve struktuře obsazena – vakantní] D = Al3+, Fe2+, Fe3+, Li+, Mg2+, Mn2+ G = Al3+, Cr3+, Fe3+, V3+ T = Si4+, někdy s příměsí Al3+ a B3+ Y = O2− nebo OH− Z = F−, O2− nebo OH− Název pochází ze sinhálského slova tura-malí- „kámen, který je znečišťován částečkami popela“, kterým se označovaly krystaly dovážené do Evropy z Cejlonu.

Původ Magmatický, metamorfní, hydrotermální a v žilách alpského typu. Vzniká za velkého rozpětí tlaků a teplot, a to jak ve svrchním plášti Země (70–80 km), tak i v hloubce pouze několika kilometrů. Je hlavním nositelem boru v zemské kůře.

Lze jej i poměrně snadno připravit v laboratorních podmínkách v mikrokrystalické podobě.

Morfologie Krystaly jsou prizmatické, jehličkovité, vždy podélně rýhované. Dále tvoří zrnité, kompaktní, stébelnaté až vláknité agregáty, uspořádané nepravidelně nebo paprsčitě (turmalínová slunce).

Vlastnosti náhled|280px|Turmalín ze sbírek Národního muzea v Praze Až na barvu a průhlednost má celá skupina turmalínů shodné vlastnosti. Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 7–7,5, křehký, hustota 2,9–3,2 g/cm³, štěpnost nedokonalá podle {101}, lom lasturnatý, nerovný. Optické vlastnosti: Barva: různá, podle odrůdy. Vyskytují se krystaly, které jsou v příčném nebo podélném směru vícebarevné. Lesk skelný, průhlednost: průhledný, průsvitný, neprůhledný (podle odrůdy), vryp bílý s barevným odstínem podle zabarvení odrůdy. Chemické vlastnosti: Složení variabilní, nestálé, značné příměsi Fe3+, Mg, Mn, Ca, někdy také Ti, Cr, V, Li aj. V kyselinách nerozpustný. Tmavé odrůdy bohaté na hořčík a chudé na železo se před dmuchavkou taví, ostatní se netaví. Elektrické vlastnosti: Pyroelektrický a piezoelektrický. Zahříváním a třením se konce krystalů nabíjejí opačným elektrickým nábojem.

Minerály skupiny turmalínu náhled|Elbait GIA rozlišuje pět základních skupin podle obsahu stopových prvků: Elbaity (barevné turmalíny). Tato skupina turmalínů je nejširší a tvoří ji nejznámější a nejoblíbenější šperkařské kameny. Mezi obvyklými stopovými prvky se objevuje sodík, lithium, hliník a příležitostně i měď. Nejčastěji se vyskytují ve vyvřelinách s obsahem žuly. Elbait – Na(Li,Al)3Al6(BO3)3Si6O18(OH)4 Rubelit Indigolit Verdelit Paraíba Achroit Melounový turmalín Olenit – NaAl3Al6(BO3)3Si6O18(O,OH)4 Rossmanit – [ ](LiAl2)Al6(BO3)3Si6O18(OH)4 Dravity. Dravity barví hlavně sodík, hořčík a hliník a objevují se především v dolomitech a mramorových horninách. Dravit – NaMg3Al6(BO3)3Si6O18(OH)4 Chromdravit / chromturmalín – NaMg3(Cr3+,Fe3+)6(BO3)3Si6O18(OH)4 Vanadiumdravit – NaMg2V5Al(BO3)3Si6O18O(OH) Uvity. Uvity zbarvuje vápník, hořčík a hliník a vznikají ve vápencích a dolomitech. Často se mísí s dravity. Tato odrůda se podobá dravitům, ale tvoří spíše krátké a tabulkové krystaly. Mívá různé barvy, ale nepatří k nejbroušenějším kamenům. Z Myanmaru pocházejí syté zelené krystaly, ze Srí Lanky zlatohnědé valouny turmalínu. Uvit – (Ca,Na)(Mg,Fe2+)3Al5Mg(BO3)3Si6O18(OH,F)4 Savana Feruvit – Ca(Fe2+,Mg)3Al6(BO3)3Si6O18(OH)4 Skoryly. Obvykle černý a zcela neprůhledný skoryl může být vzácně i hnědočerný, modročerný nebo dokonce modrý. Skorylu dodává barvu železo a sodík. Nachází se v různých typech hornin. Skoryl – NaFeAl6(BO3)3Si6O18(OH)4 Buergerit – NaFeAl6(BO3)3Si6O18(O,F)4 Foitit – [ ][Fe(Al,Fe3+)]Al6(BO3)3Si6O18(OH)4 Magneziofoitit – [ ](Mg2Al)Al6(BO3)3Si6O18(OH)4 Povondrait – NaFe(Mg2Fe)(BO3)3Si6O18(O,OH)4 Liddicoatity. Tato odrůda je bohatá na vápník, lithium a hliník. Nachází se v žulových vyvřelinách a nabízí širokou škálu barev. Liddicoatit – Ca(Li,Al)3Al6(BO3)3Si6O18(O,OH,F)4

Podobné minerály amfibol, aktinolit, riebeckit, ilvait, beryl, andalusit

Parageneze apatit, ortoklas, křemen, beryl, topaz

Využití Používá se v elektrotechnice, barevné odrůdy jako drahokamy. Pro klenotnické účely slouží hlavně elbaity, dravity, liddicoatity a některé barevné turmalíny, u kterých není ještě zřejmé jejich zařazení. Bezbarvé se dříve používaly také v optice – brousily se z nich čočky. Turmalín je jedním z možných materiálů, které se používají v žehličkách na vlasy.

Turmalíny se používají v léčitelství v Indii jako tlumiče bolestí, léčivé vody a ochranné talismany. Dnes se turmalín někdy přidává jako prostředek pro snížení bolestivých stavů do krčních a bederních pásů při rehabilitacích. V tradičním hinduismu věří, že turmalín pomáhá najít rovnováhu mezi energiemi těla. V závislosti na barvě rovněž údajně ovlivňuje různé čakry.

Jako broušené se nejvíce cení paraiba turmalíny, indigolit a rubelit. Turmalíny jsou vícebarevné (melouny, mouřenínské hlavičky, řezy madagaskarských liddicoatitů). Pokrývají úplnou škálu barev.

Proslulé naleziště Dobrá Voda u Velkého Meziříčí poskytlo nový druh elbaitu, rossmanit. Povondrait byl pojmenován po profesoru Povondrovi, znalci turmalínů.

Turmalín je název z indického turamalí, „pokrytý prachem“. Turmalín je piezoelektrický a přitahuje tak částečky prachu a popela. Indové znali turmalíny z Hindukúše a Srílanky. Jedná se o nejsložitější silikát v přírodě. Japonští mistři zen-buddhismu ho pokládali za nepohyblivou živou bytost. Bráhmanismus ztotožňoval turmalín s šivalinga, sloupem absolutní záře Šivy, krále jogínů. Jak věhlasní mineralogové (Povondra, Hyrschl…), i badatelé v historii a legendách o drahokamech (R. Nový, J. Bauer), věnovali a věnují turmalínu patřičnou pozornost. Pozoruhodná je jakási nadkvantově kybernetická teorie vycházející z Véd Roberta A. Nového o drahokamech jako databankách informačního pole nebo substance ákáši. Turmalíny mají senzitivní osobě v meditaci nebo snění poskytovat poznatky o kosmologii a vícerozměrném pulsním čase (kálaspandana).NOVÝ, Robert. Kosmologie starověké Indie a soudobá kosmologie. Praha : 2002.

V devadesátých letech různí myslitelé a umělci rozšířili indické znalosti o turmalínech v širší veřejnosti. Od té doby jak sběratelská, tak jakási metafyzikální, až psychotronická či léčitelská žádanost různých druhů a odrůd turmalínů nadále trvá. Nejproslulejší turmalíny českých zemí poskytla oblast pegmatitů Vysočiny. Skvostné byly krystaly velkých rubelitů z Dobré Vody u Velkého Meziříčí a Řečice.NOVÝ, Robert. Turmalíny, největší tajemství mezi drahokamy. Sborník Národního muzea o turmalínech, extra lapis, Turmalíny.

Naleziště Rozšířený horninotvorný minerál, který se vyskytuje v horninách vyvřelých (v granitech, dioritech, pegmatitech, syenitech), přeměněných (v granulitech) i usazených. Z České republiky turmalíny, skoryly, rossmanity, elbaity (verdelit, rubelit, indigolit, achroit) a dravity z pegmatitů na Žďársku a Velkomeziříčsku.

Ve světě se vyskytují největší naleziště turmalínů v Africe, Afghánistánu, Brazílii, Kanadě, na Madagaskaru, v Mexiku, USA a na Srí Lance.

Odkazy Reference

Související články Myšenecká slunce Skalka (přírodní památka, okres Prachatice)

Externí odkazy

Skupina turmalínu na mindat.org (anglicky). Turmalín v atlasu minerálů (německy).

Kategorie:Minerály Kategorie:Minerály 8. třídy Kategorie:Cyklosilikáty Kategorie:Drahé kameny