Lazar Lazarević [Лазаp Лазаревић] (13. května 1851 Šabac – 10. ledna 1891 Bělehrad) byl srbský spisovatel, psychiatr a neurolog.
Život Narodil se v rodině Kuzmana a Jelky Jeleny Lazarevićových. Měl tři sestry: Evu Todorović (1842), Milku Popović (1844) a Katarinu Hasso. S manželkou Poleksijí rozenou Hristićovou měl pět dětí: Milorada (1882–1951), Anđeliji (1885–1926), Kuzmana, Vladu a Kuzmana.
Studoval medicínu na berlínské lékařské fakultě. Po promoci se stal lékařem v Bělehradě a r. 1881 byl jmenován přednostou interního oddělení Všeobecné státní nemocnice v Bělehradě. Později se stal osobním lékařem krále Milana Obrenoviće IV. Jako lékař významně přispěl k rozvoji medicíny v Srbsku. Publikoval 72 lékařských a vědeckých prací, zejména o nemocech zaměřených na nervový systém. Provedl první operaci šedého zákalu v Srbsku, a r. 1884 byl prvním lékařem, který byl poslán jako vyslanec do Rakouska, aby se dozvěděl o zvířecích lymfatických systémech. Založil první moderní geriatrickou nemocnici. Zúčastnil se jako polní lékař srbsko-turecké války v letech 1876 a 1878 a byl hlavním organizátorem Velké záložní nemocnice v Niši během srbsko-bulharské války v roce 1885, nejprve jako lékař a poté jako podplukovník.
Kromě rodné srbštiny mluvil Lazarević plynně rusky, francouzsky a německy. Psaní mu zabíralo hodně času. Vydal devět povídek. Jeho rané spisy byly ovlivněny socialistickými ideály Svetozara Markoviće, než se posunuly ke konzervativnějšímu postoji. Navzdory malému množství díla byly jeho příběhy analyzovány z hlediska jejich uměleckého a sociálního kontextu. Významné jsou jeho příspěvky do srbské literatury.
Byl členem několika srbských učených společností, včetně SANU a jeho díla byla přeložena do mnoha jazyků. Je zařazen mezi 100 nejvýznamnějších Srbů a byl zvolen členem Literární společnosti Parnassos.
Dílo Prvi put s ocem na jutrenje, 1879 Školska ikona, 1880 Na bunaru, 1880 U dobri čas hajduci, 1880 Verter, 1881 Švabica, 1881 Sve će to narod pozlatiti, 1882 Šest pripovedaka, 1886 Vetar, 1888 On zna sve, 1890 Pripovetke L. K. Lazarevića I, 1898 Pripovetke L. K. Lazarevića II, 1899
V češtině Stana – přeložil Simo Gerbič; in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 2. Praha: J. R. Vilímek, 1911
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Srbští psychiatři Kategorie:Neurologové Kategorie:Srbští spisovatelé Kategorie:Srbští lékaři Kategorie:Narození 13. května Kategorie:Narození v roce 1851 Kategorie:Narození v Šabaci Kategorie:Úmrtí 10. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1891 Kategorie:Úmrtí v Bělehradě Kategorie:Zemřelí na tuberkulózu Kategorie:Muži Kategorie:Absolventi Bělehradské univerzity