náhled|Erb Kalcherů z Kalchernu Kalcherové z Kalchernu (též Kalicher, Kallicher, Khalcher nebo Khalcher von Kalchern) byli erbovní a šlechtický rod původem z Rakouska, jehož příslušníci žili v 16. a 17. století v Praze, působili na dvoře císaře Rudolfa II. a vlastnili v českých zemích řadu nemovitostí.
Historie Jednoznačně doloženými členy rodu v českých zemích byli Leopold Kalcher a jeho syn Tobiáš Kalcher, kteří obdrželi od císaře Rudolfa II. šlechtický erb v Praze 3. října 1593. V případě Leopolda jsou v erbovním listu zmíněny oddané a dobré služby domu rakouskému a zvlášť "milovanému a v dobrém vzpomínanému" císaři Ferdinandovi s ohledem na východní vojenská tažení pravděpodobně proti Osmanům. U Tobiáše jsou zmíněny věrné služby Rudolfovi II. na císařském dvoře za 12 let práce v úřadu zahradníka císařských okrasných zahrad. Tobiáš Kalcher byl dvořanem Rudolfa II. a působil i jako zástupce vedoucího císařské spižírny a dvorní nákupčí. náhled|Erbovní list Leopolda a Tobiáše Kalcherových z roku 1593 Roku 1622 koupil Tobiáš Kalcher dům č. 187 "U Kříže" v Praze na Malé Straně na Zámeckých schodech. Dům pak zdědil jeho syn rytíř Tobiáš František Kalcher z Kalchernu. Rytíř Tobiáš ml. Kalcher z Kalchernu vlastnil v roce 1660 rovněž důl Svatý Andreas v Krušnohoří a řadu dalších usedlostí v okolí Prahy včetně Povříslovského dvora v Popovicích. Manželkou Tobiáše Františka byla Marie z Reitzensteinu. Dochoval se rovněž záznam, dle kterého Tobiáš František, zvaný někdy pan Dobiáš, daroval kostelu Panny Marie ve Staré Boleslavi dne 3. dubna 1652 kalich se dvěma ampulkami a šálkem ve stříbře. S dcerou Tobiáše Kalchera staršího Marií Magdalenou se oženil jezdecký důstojník Jan Gantin.
Literatura dále uvádí několik osob s příjmením Kalcher ve Vídni, na Vysočině a Moravě, kde ovšem není prokázáno, zda byli tito příbuzní s Kalchery z Prahy. Dne 20. dubna 1568 byl ve Vídni udělen erb jistému Valentinu Kalcherovi. V letech 1729 až 1742 zastával funkci primátora Polné Václav Antonín Kalcher. Kalcherovi vlastnili v Polné dům U Kalchrů, který ale roku 1749 při pobytu armády v Polné vyhořel. V roce 1790 polenský měštan Václav Ignác Kalcher získal v dědičný nájem obce Věžnice a Jamné společně se zámkem Jamné. V Tovačově je pak v 18. století zaznamenán v úřadu purkmistra jistý Karel Kalcher.
Odkazy Reference
Literatura VACEK, František. Dějiny Bubenče, Dejvic, Šárky a okolí. In: VOJTÍŠEK, Václav. Sborník příspěvků k dějinám hlavního města Prahy. Praha: Důchod obce hlavního města Prahy, 1923. Dostupné online. Svazek IV. s. 29-30, 370 Schimon, Anton: “Der” Adel von Böhmen, Mähren und Schlesien: ein alphabetisch geordnetes Verzeichnis der sämmtlichen böhmischen, mährischen und schlesischen Adelsfamilien aller Grade, mit Daten ihrer ursprünglichen Standeserhebung, Beförderung in die höheren Adelsstufen, Charakteure, Würden und Prädikate, dann sonstigen Auszeichnungen, Geržabek, 1859, s. 72, dostupné online Archiv Pražského hradu, Archivní pomůcka č. 5/1, (Česká)Dvorská komora z let 1529 – 1621 sg. D K, bod. 752
Související články Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů Česká šlechta
Kategorie:České šlechtické rody