náhled|300x300pixelů|Státy, se kterými má Vietnam diplomatické vztahy náhled|300x300pixelů|Ministerstvo zahraničí v Hanoji K dubnu 2022 udržuje Vietnam (oficiálně Vietnamská socialistická republika) diplomatické vztahy se 192 státy a se Státem Palestina, tedy se všemi členskými a pozorovatelskými státy OSN kromě Malawi, Tongy a Tuvalu a Svatého stolce. V roce 2011 vydal Ústřední výbor Komunistické strany Vietnamu na 11. národním sjezdu Komunistické strany Vietnamu oficiální prohlášení o zahraniční politice Vietnamu. V části prohlášení bylo uvedeno: „Vietnam je přítelem a spolehlivým partnerem všech zemí mezinárodního společenství a aktivně se účastní procesů mezinárodní a regionální spolupráce. Prohlubuje, stabilizuje a udržuje zavedené mezinárodní vztahy. Rozvíjí vztahy se všemi zeměmi a územími, jakož i mezinárodními organizacemi, a zároveň prokazuje: respektování vzájemné nezávislosti; suverenitu a územní celistvost; vzájemné nevměšování se do mezinárodních záležitostí; nepoužívání síly nebo hrozby použití síly; řešení neshod a sporů pomocí mírových jednání; vzájemný respekt, rovnost a vzájemný prospěch.“

Vietnam podnikl důležité kroky k obnovení diplomatických styků s klíčovými zeměmi. Plné diplomatické vztahy byly obnoveny s Novým Zélandem, který otevřel své velvyslanectví v Hanoji v roce 1995. Vietnam otevřel velvyslanectví ve Wellingtonu v roce 2003. Pákistán znovu otevřel své velvyslanectví v Hanoji v říjnu 2000. Vietnam znovu otevřel své velvyslanectví v Islámábádu v prosinci 2005 a obchodní kancelář v Karáčí v listopadu 2005. Vztahy mezi Spojenými státy americkými a Vietnamem se zlepšily v srpnu 1995, kdy oba státy povýšily své styčné kanceláře otevřené v lednu 1995 na velvyslanectví, přičemž Spojené státy americké později otevřely generální konzulát v Ho Či Minově Městě a Vietnam otevřel konzulát v San Franciscu.

Dějiny

Feudální Vietnam Vietnam má více než 4 000 letou historii. Ve své rané historii se Vietnam snažil udržovat dobré vztahy se svými sousedy. Už od dynastie Hồng Bàng až po mnoho feudálních dynastií, jako jsou Ngô, Đinh, Raná Lê, Lý, Trần, Pozdní Lê, Tây Sơn a Nguyễn, byly pro Vietnam nejdůležitější diplomatické vztahy se sousední imperiální Čínou, Čamským královstvím, Khmérskou říší, královstím Lan Xang a Siamem. Později byly navázány obchodní vztahy s evropskými zeměmi (např. prostřednictvím Sjednocené východoindické společnosti) a Japonskem.

Po druhé světové válce

1945–1946: Po kapitulaci Japonska přišla na území Vietnamu jak britská, tak čínská armáda Kuomintangu, aby vyprovodily japonskou císařskou armádu z Indočíny. Vláda Vietnamské demokratické republiky se rozhodla uzavřít mírovou dohodu s Čankajškem z Kuomintangu, který sídlil v severním Vietnamu, aby jim umožnila věnovat pozornost boji s Francouzi na jihu. Poté Vietnam 6. března 1946 podepsal mírovou smlouvu s Francií.

1947–1954 Vietnam začal rozšiřovat své zahraniční vztahy s ostatními zeměmi. V lednu 1950 byly Čínská lidová republika a Sovětský svaz prvními dvěma zeměmi, které uznaly Vietnamskou demokratickou republiku. Později byla navázaná spojenectví s Kambodžou a Laosem. Vietnam provedl protifrancouzskou kampaň a vybudoval přátelství s antikoloniálními zeměmi, jako je Thajsko, Myanmar, Indonésie a Indie.

Období studené války

Vietnamská válka Během vietnamské války (1959–1975) vyrovnal Severní Vietnam vztahy se svými dvěma hlavními spojenci, Sovětským svazem a Čínskou lidovou republikou.

V roce 1964 Čou En-laj, znepokojený zvýšenou přítomností amerických sil v Jižním Vietnamu, uzavřel neformální dohodu se Severem. Dohoda stanovila, že pokud americké a jihovietnamské síly napadnou Severní Vietnam, Číňané odpoví zapůjčením pilotů Severu. Během války se Mao Ce-tungovi nepodařilo poslat tolik vycvičených pilotů, jak slíbil. V důsledku toho byl Sever při své obraně závislejším na Sovětském svazu. vlevo|náhled|Prezident Vladimir Putin na tradičním setkání vietnamských absolventů sovětských a ruských univerzit a vysokých škol, březen 2001 V roce 1975 začalo narůstat napětí, protože Peking stále více vnímal Vietnam jako potenciální sovětský nástroj k obklíčení Číny. Mezitím rostoucí podpora Pekingu pro kambodžské Rudé Khmery vyvolala u Vietnamců podezření.

Vietnamsko-čínské vztahy se výrazně zhoršily poté, co Hanoj v březnu 1978 zavedla zákaz soukromého obchodu, což byl krok, který zvláště ovlivnil čínsko-vietnamskou část obyvatelstva. Po vietnamské invazi do Kambodže v prosinci 1978 zahájila Čína odvetnou invazi do oblasti severní hranice Vietnamu. Tváří v tvář přerušení čínské pomoci a napjatým mezinárodním vztahům navázal Vietnam ještě těsnější vztahy se Sovětským svazem a jeho spojenci v členských státech RVHP. V průběhu 80. let 20. století Vietnam dostával téměř 3 miliardy USD ročně od Sovětského svazu a většinu svého obchodu prováděl se zeměmi SSSR a RVHP. Hospodářská pomoc Sovětského svazu a východního bloku však po rozpadu Sovětského svazu ustala.

Reforma (Đổi Mới) Vietnam se začal dostávat z mezinárodní izolace až po stažení svých jednotek z Kambodže v roce 1989. Během několika měsíců po Pařížských dohodách z roku 1991 Vietnam navázal diplomatické a ekonomické vztahy s členskými státy Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) a také s většinou zemí západní Evropy a asijského Dálného východu. Čína obnovila plné diplomatické styky s Vietnamem v roce 1991. V roce 1999 uzavřely tyto dva státy dohodu o demarkaci pozemních hranic. V roce 1995 obnovily diplomatické styky USA a Vietnam.

V posledním desetiletí vyvinul Vietnam soustředěné úsilí, aby přizpůsobil své zahraniční vztahy tak, aby odrážely vyvíjející se mezinárodní ekonomickou a politickou situaci v jihovýchodní Asii. Země se začala integrovat do regionální a globální ekonomiky vstupem do mezinárodních organizací. Vietnam zesílil své úsilí přitáhnout do země zahraniční kapitál ze Západu. V 90. letech 20. století, po zrušení amerického veta na mnohostranné půjčky zemi, se Vietnam stal členem Světové banky, Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Asijské rozvojové banky. Země rozšířila obchod se svými východoasijskými sousedy i se zeměmi západní Evropy a Severní Ameriky. Zvláštní význam mělo přijetí Vietnamu do ASEAN v červenci 1995. Vietnam se v listopadu 1998 připojil k fóru Asijsko-pacifické hospodářské spolupráce (APEC) a následující měsíc také hostil summit ASEAN. V roce 2005 se Vietnam zúčastnil inauguračního summitu východní Asie. Vietnam se stal v listopadu 2006 členem Světové obchodní organizace.

Aktuální problémy náhled|Vietnamští vojáci na Spratlyho ostrově Vietnam zůstal od dob invaze do Kambodže relativně bez konfliktů, ale v minulosti mezi Vietnamem a jeho sousedy vyvstávalo napětí, zejména v případě Číny, protože oba národy uplatňovaly nároky na Spratlyho a Paracelské ostrovy – dvě souostroví v oblasti Jihočínského moře potenciálně bohaté na ropu. Protichůdné nároky vyvolaly v průběhu let v oblasti drobné ozbrojené konflikty. V roce 1988 bylo na Spratlyho ostrovech zabito více než 70 vietnamských vojáků během konfrontace s čínskými silami, kdy Čína obsadila několik ostrovů pod vietnamskou kontrolou. Čínské prosazování kontroly nad Spratlyho ostrovy a celým Jihočínským mořem vyvolalo obavy Vietnamu a jeho sousedů v jihovýchodní Asii. Územní hranice mezi oběma zeměmi je konkrétně definována na základě Dohody o pozemních hranicích podepsané v prosinci 1999 a Dohody o hranicích v Tonkinském zálivu podepsané v prosinci 2000. Vietnam a Rusko vyhlásily v březnu 2001 strategické partnerství během vůbec první návštěvy ruské hlavy státu v Hanoji. Byl to především pokus vyvážit rostoucí profil Číny v jihovýchodní Asii.

Mezinárodní spory Námořní hranice s Kambodžou není definována. Vietnam je zapojen do složitého sporu o Spratlyho a Paracelské ostrovy s Čínskou lidovou republikou (ČLR), Malajsií, Filipínami a možná i Brunejí. Námořní hranice s Thajskem byla vyřešena v srpnu 1997. Spor o námořní hranici s ČLR v Tonkinském zálivu vyřešen v roce 2000. Paracelské ostrovy jsou od roku 1974 obsazené ČLR. Pobřežní ostrovy a úseky hranic s Kambodžou jsou sporné. V prosinci 1999 byla podepsána dohoda o pozemní hranici s Čínskou lidovou republikou.

Nelegální drogy Vietnam je pravděpodobně menším tranzitním bodem pro heroin z jihovýchodní Asie určený pro USA a Evropu. Ve Vietnamu roste závislost na opiu/heroinu.

Mezinárodní vztahy

Afrika StátPočátek formálních vztahůPoznámkyViz Alžírsko-vietnamské vztahy Alžírsko má velvyslanectví v Hanoji. Vietnam má velvyslanectví v Alžíru.Viz Angolsko-vietnamské vztahy Angola má velvyslanectví v Hanoji. Vietnam má velvyslanectví v Luandě.11. února 2009 V roce 2013 byla Botswana posledním africkým státem, který navázal zahraniční styky s Vietnamem. Obě země navázaly diplomatické styky 16. listopadu 1973. Obě země jsou řádnými členy Mezinárodní organizace frankofonie.16. dubna 1975 Obě země navázaly diplomatické styky 16. dubna 1975. Obě země jsou řádnými členy Mezinárodní organizace frankofonie.30. dubna 1991 Obě země navázaly diplomatické styky 30. dubna 1991. Obě země jsou řádnými členy Mezinárodní organizace frankofonie.1. září 1963 Egypt má velvyslanectví v Hanoji. Vietnam má velvyslanectví v Káhiře.30. září 1973 Obě země navázaly diplomatické styky 30. září 1973. Guinea-Bissau je ve Vietnamu akreditována prostřednictvím svého velvyslanectví v Pekingu v Číně. Jihoafrická republika má velvyslanectví v Hanoji. Vietnam má velvyslanectví v Pretorii.7. srpna 1975Obě země navázaly diplomatické styky 8. července 1975.21. prosince 1995Viz Keňsko-vietnamské vztahy K roku 1998 to byla poslední africká země, se kterou Vietnam navázal bilaterální diplomatické styky. Keňa je ve Vietnamu akreditována prostřednictvím svého velvyslanectví v Bangkoku v Thajsku. Vietnam je v Keni akreditován prostřednictvím svého velvyslanectví v Tanzanii.Obě země jsou řádnými členy Mezinárodní organizace frankofonie.6. ledna 1998Obě země navázaly diplomatické styky 6. ledna 1998.30. září 1969Viz Libyjsko-vietnamské vztahy Obě země navázaly diplomatické styky 30. září 1969. Libye má velvyslanectví v Hanoji. Vietnam je v Libyi akreditován prostřednictvím svého velvyslanectví v Káhiře v Egyptě.19. prosince 1972 Obě země navázaly diplomatické styky 19. prosince 1972. Madagaskar je ve Vietnamu akreditován prostřednictvím svého velvyslanectví v Pekingu v Číně. Vietnam je na Madagaskaru akreditován prostřednictvím svého velvyslanectví v Maputu v Mosambiku a má honorární konzulát v Antananarivu.4. května 1994Obě země navázaly diplomatické styky 4. května 1994.15. března 1965Obě země navázaly diplomatické styky 15. března 1965.24. června 1978 Obě země navázaly diplomatické styky 24. června 1978. Vietnam je v Sieřře Leone akreditován prostřednictvím svého velvyslanectví v Abuji v Nigérii.10. listopadu 2008Obě země navázaly diplomatické styky 10. listopadu 2008.6. listopadu 1976Obě země navázaly diplomatické styky 6. listopadu 1976.21. května 201314. února 1965Viz Tanzánsko-vietnamské vztahy8. února 1975 Obě země navázaly diplomatické styky 8. února 1975. Vietnam je v Togu akreditován prostřednictvím svého velvyslanectví v Abuji v Nigérii.9. února 1973Obě země navázaly diplomatické styky 9. února 1973.15. září 1972Obě země navázaly diplomatické styky 15. září 1972.

Amerika StátPočátek formálních vztahůPoznámky8. listopadu 2013Obě země navázaly diplomatické styky 8. listopadu 2013.25. října 1973 Od prosince 1996 má Argentina velvyslanectví v Hanoji. Od ledna 1995 má Vietnam velvyslanectví v Buenos Aires. Argentinské ministerstvo zahraničních vztahů: seznam bilaterálních smluv s Vietnamem (pouze španělsky). Vietnamské ministerstvo zahraničních věcí o vztazích s Argentinou.4. ledna 1995Obě země navázaly diplomatické styky 4. ledna 1995.8. května 1989 Brazílie má velvyslanectví v Hanoji. Vietnam má velvyslanectví v Brasílii.Viz Chilsko-vietnamské vztahy Chile má velvyslanectví v Hanoji.