Václav Vojtěch svobodný pán z Herites (15. dubna 1734 Horažďovice – 12. února 1822 Praha) byl český církevní hodnostář, probošt svatovítský a děkan u Všech svatých, zemský prelát, rada arcibiskupské konzistoře a arcibiskupský sekretář.

Životopis

Původ a počátek kariéry Václav Vojtěch Herites, magistr umění, slova a filosofie (AA. LL. et philosophie magister) a příkladný bakalář posvátné teologie na univerzitě pražské, farář v Týnci nad Labem, vyhlášený německý kazatel, byl od roku 1777 kanovníkem metropolitní kapituly u sv. Víta,PODLAHA, Antonín, ed. Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque praelatorum et canonicorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora. Praha: Sumptibus s. f. metropolitani capituli Pragensis, 1912. viii, 441 s., obr. příl. Editiones archivii et bibliothecae s.f. metropolitani capituli Pragensis; X., strany 294–295 a od roku 1781 radou arcibiskupské konzistoře.JÍLKOVÁ Stanislava: Pražská arcibiskupská konsistoř v letech 1780–1790 (se zvláštním zřetelem k jejím tištěným písemnostem), disertační práce, FF UK,Praha, 2011

Roku 1783 byl poslán k vyhledávání heretiků a mnohé z nich přivedl na katolickou víru. O jeho laskavém a obětavém jednání duchovního komisaře pro toleranční přihlášky v Humpolci se zachovala zpráva z roku 1782.Holub Pavel: TOLEROVANÍ PŘED TOLERANCÍ, NETOLEROVANÍ PO TOLERANCI? NEKATOLÍCI V HUMPOLCI VE DRUHÉ POLOVINĚ 18. STOLETÍ, bakalářská práce, JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH – FILOZOFICKÁ FAKULTA, ČESKÉ BUDĚJOVICE, 2007, str 50–51 Za tuto práci byl roku 1873 odměněn císařem Josefem II. povýšením do rytířského stavu s českým inkolátem a predikátem von Herites. Při volbě svého erbu se přihlásil ke svému původu a do pravé půle umístil řeznickou sekeru s dlouhým topůrkem. V druhé půli je potom pyramida spočívající na čtyřech koulích s jednou koulí na vrcholu inspirovaná patrně ozdobou horažďovické kašny.

Děkanem kapituly Všech svatých Roku 1783 byl také jmenován děkanem kapituly Všech svatých na Pražském hradě, přičemž se zdůrazňovalo jeho dosavadní chování a práce mezi nekatolíky. Mnozí z nich byli získáni církvi pro jeho „mírnost a schopnost vysvětlit pravdu“. Přičítalo se mu také za zásluhu, že povzbuzoval svým příkladem jako farář v Týnci nad Labem svého spolubratra Karla Vorla ve Žlebech, známého roku 1782 apoštolátní činností ve východních Čechách. V královské kapli Všech svatých na Pražském hradě dal obložit mramorem hrob svatého Prokopa a z téhož materiálu opatřil stupně hlavního oltáře i podlaží sakristie. Získal také lepší varhany ze zrušeného kláštera.BARTŮNĚK, Václav. Stručné dějiny kollegiátní kapituly a královské kaple Všech svatých na Pražském hradě; Pražský arcibiskup Jan Bedřich Valdštejn. Vyd. 1. V Praze: Česká katolická Charita v Ústředním církevním nakladatelství, 1979. 70 s.) str. 27–28

Děkan svatovítské kapituly, prelát království českého Roku 1789 se stal arcijáhnem, roku 1790 byl zvolen děkanem svatovítské kapitulyKaiserlich Königlicher Schematismus für das Königreich Böheim auf das Jahr 1791. (n.d.). Česko: in der k.k. Hofbuchdruckerey des Johann Ferdinand Edlen von Schönfeld; Schematismus für das Königreich Böheim 1790. (n.d.). Česko: in der von Schönfeld-Meißnerischen Buchhandlung. a také sídelním prelátem a získal tak zemské výsady, či práva království Českého, například na sněmu. Za stav duchovní zasedl 11. února na sněmu stavů „ve zřejmé protivě s císařovými rozkazy“ a jeho podpis nechybí na stížnosti zaslané císaři. Následně byl zvolen do užšího 16členného výboru, kterému se podařilo úspěšně zahájit jednání o vlastní správě zemí koruny české.PRÁŠEK Justin.V. Dr.: Jarní sněmy v Čechách a na Moravě in Květy. Praha: Rudé právo, 02.1903, 25(2), s. 165. ISSN 0023-5849. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/nkp/uuid/uuid:22cdc950-daaa-11ec-bad2-5ef3fc9bb22f, str. 164-166, Roku 1791 se v komisi účastnil rozpravy nad důsledky zákona o společném pohřbívání nekatolíků a katolíků. Upozornil tehdy, že tato praxe vzbuzuje náboženské nepřátelství.KERNER, Robert Joseph. Bohemia in the eighteenth century: a study in political, economic, and social history with special reference to the reign of Leopold II., 1790–1792. New York: Macmillan company, 1932. xii, 412 s. str. 329 Roku 1792 si Heritese české stavy zvolily pro práci na novém zákoníku do devítičlenné zákonodárné komise.ČELAKOVSKÝ, Jaromír. O účasti právníkův a stavů ze zemí českých na kodifikaci občanského práva rakouského. V Praze: Česká universita Karlo-Ferdinandova, 1912. in Rozpravy I. třídy České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění č. 45, str. 3 Toho roku sloužil requiem při pohřbu českého krále Leopolda II.NOVOTNÝ, Antonín a Vojtěch KUBAŠTA. Naposledy o Praze F.L. Věka. Praha: Vladimír Žikeš, 1948, s. 13. V březnu byl vyslán do Vídně se čtyřčlennou delegací, aby králi Františkovi vyjádřili soustrast kvůli Leopoldově úmrtí, a dotázal se, jestli má v úmyslu se nechat ten rok korunovat. V den korunovace Františka II. jej s arcibiskupem přivítal v chrámu svatého Víta, pak arcibiskup požehnal císaři a vzal si od děkana Heritese kříž věnovaný Karlem IV., který císař políbil. Herites pak zpíval „Přijď Duchu Svatý.Kraméryusowy Cýs. král. Wlastenské Nowiny, Nro. 32, 11. srpna 1792, s. 268-270: Dostupné z: https://www.primaplana.cz/news/ceska-kralovska-korunovace-praha-1792/ Roku 1807 dosadil z pověření arcibiskupa do kapituly Všech svatých místodržitelského radu Kašpara Royko (1744–1819).DOLL Anton: Annalen der österreichischen Literatur, hrsg. von einer Gesellschaft innländischer Gelehrten, Volume 14, 1809 Roku 1811 tohoto soudobého historika a rektora univerzity instaloval na proboštství. Royko měl pověst liberálního teologa, protože sympatizoval s husitstvím. Svou pravověrnost však osvědčil poslední vůlí, ve které založil nadaci na výroční mši nad svatopetrským hrobem.

Proboštem svatovítské kapituly Roku 1793 byl zvolen a ustanoven proboštem svatovítské metropolitní kapitulySCHIFFNER Joseph: Neuere Geschichte der Böhmen von der Thronbesteigung Kaisers Joseph II. bis zum Frieden von Paris, strana 118; Enders, 1816, 430 stran a stal se tak „v důstojnosti první po arcibiskupovi“. Jeho sídlem bylo Starém proboštství s kaplí svatého Mořice na Pražském hradě.Kaiserlich Königlicher Schematismus für das Königreich Böheim auf das Schaltjahr 1796, Jahr 1803, 1804; Schematismus für das Königreich Böhmen auf das gemeine Jahr 1818: Erster Theil etc.

V letech 1795–1796 se proboštu Heritesovi a jeho úředníkům podařilo obratným vyjednáváním s dvorskými úřady a uvážlivými kroky při dražbě získat kapitule statek komornický a z dejvického poplužního dvora, který patřil kapitule, tak značným rozšířením učinit velkostatek.VACEK František: Dějiny Bubenče, Dejvic, Šárky a okolí, in Sborník příspěvků k dějinám hlavního města Prahy, red. V. Vojtíšek, díl IV., Praha 1923, str.317

Roku 1805 byl povýšen do stavu svobodných pánů a byl takto zapsán do zemských desek. Nobilitační listinu uchoval kolínský Státní okresní archiv Kolín.

Roku 1815 proslovil jako děkan a arcibiskupský sekretář řeč v uvedení do úřadu pražského arcibiskupa pana Václava Leopolda Chlumčanského, rytíře z Přestavlk a Chlumčan. Roku 1816 pak s papežským svolením asistoval při biskupském svěcení josefinisty a českobudějovického biskupa Arnošta Konstantina Růžičky (1761–1845) v Praze.SVOBODA, Rudolf. Arnošt Konstantin Růžička: josefinista na českobudějovickém biskupském stolci. 1. vyd. České Budějovice: Jih, 2011. 242 s. Středoevropské dějiny; sv. 4. ISBN 978-80-86266-57-2., strana 101

Roku 1821 ještě jako probošt slavně instaloval nového děkana svatovítské kapituly, doktora filosofie a theologie, Františka Pallas nobilis de Lauro.Wlastenský zwěstowatel. Praha: Jan Ferdinand ze Schönfeldu, 25. 6. 1821. ISSN 1804-9281

Kanovník Václav Vojtěch von Herites je jmenován mezi těmi, kdo se zasloužili o to, že bývaly u svatého Víta slouženy české roráty ku povzbuzení českého živlu na sklonku 18. století.KOŠNÁŘ, Julius, KABÍČEK, Jaroslav, ed. a ROYT, Jan, ed. Staropražské pověsti a legendy. Vyd. 3., (S tímto obrazovým doprovodem 1.). Praha: Odeon, 1992. 331 s. Klub čtenářů. Rodinný klub; sv. 640. ISBN 80-207-0393-4. Na proboštství se nalézala sbírka mnoha vynikajících děl výtvarného umění.S. W. Schießler, Prag und seine Umgebungen. Prag 1813, s. 76Anonym, Kunstnachrichten aus Prag, in: Johann Georg Meusel (ed.), Neue Miscellaneen artistischen Inhalts für Künstler und Kunstliebhaber, 13. Stück. Leipzig 1803, s. 578

Požitky nadání Václava Vojtěcha Jana Nep. svob. pána z Heritesu pro výpomocné zřízence a zaměstnance s denním platem se rozdělovaly ještě roku 1933.Československý Legionář, 27. 10. 1933, ročník XV., číslo 43–44

Václav Vojtěch Herites zemřel v Praze ve věku 88 let roku 1822 a byl pohřben v hrobce kaple na zámku Nový Stránov.

Kulturní a mecenášská činnost Herites se v rámci metropolitní kapituly podílel na zavádění praktických reforem vyplývajících z církevní politiky Josefa II. Aktivně podporoval racionalizaci správy církevního majetku, zlepšení evidence kapitálních důchodů a revizi vnitřních předpisů kapituly. Jeho působení tak přispělo k modernizaci provozu svatovítské kapituly v období tzv. josefinismu.

Dílo Řeč v den uvedení do úřadu nejdůstojnějšího a nejvyššího knížete pána, pana Václava Leopolda Chlumčanského, rytíře z Přestavlk a Chlumčan, z milosti Boží a apoštolského stolce arcibiskupa pražského, skrze slavné království České, nejen první mezi legáty diecéze Bamberské, Míšeňské a Řezenské, slovutného království Českého primas, jeho císařsko-královského majestátu tajný rada, slavné a starobylé Karlo-Ferdinandovy univerzity Pražské stálý (velký) kancléř a studia ochránce, atd. Pána, pana prvního z nejmilostivějších, pronesená Václavem Vojtěchem svobodným pánem (baronem) z Heritesů, jeho milosti arcibiskupské sekretáře a děkana kapituly u Všech svatých, dne 14. května roku 1815 v Praze, vytištěno skrze Josefa Diesbacha, korektura učiněna Františkem Saleským Boučkem.

Odkazy Reference

Literatura PODLAHA, Antonín, ed. Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque praelatorum et canonicorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora. Praha: Sumptibus s. f. metropolitani capituli Pragensis, 1912. viii, 441 s., obr. příl. Editiones archivii et bibliothecae s.f. metropolitani capituli Pragensis; X.,

Kategorie:Probošti svatovítské kapituly Kategorie:Česká šlechta Kategorie:Kanovníci kapituly Všech svatých Kategorie:Kanovníci svatovítské kapituly Kategorie:Narození 15. dubna Kategorie:Narození v roce 1734 Kategorie:Narození v Horažďovicích Kategorie:Úmrtí 12. února Kategorie:Úmrtí v roce 1822 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži