Hřbitov rodu Salmů, také hřbitov hrabat Salmů, případně Salmovský rodinný hřbitov je pohřebiště šlechtického rodu Salm-Reifferscheidt-Raitz, který vlastnil zámek Rájec nad Svitavou a založil blanenské železárny. Nachází se v jihovýchodní části hřbitova ve Sloupě v okrese Blansko a od zbytku hřbitova je oddělen umělecky ztvárněným litinovým oplocením. Na hřbitově jsou dvě památné, tzv. Salmovy lípy. Protože se nad hroby tyčí umělecky hodnotné různě tvarované litinové kříže, je pohřebiště památkově chráněno.
Historie Sloup se stal součástí rájeckého panství v roce 1587, kdy vesnici zakoupil Bernard z Drnovic na Rájci. V roce 1763 se stali majiteli panství Salmové. Starohrabě Antonín Josef František ze Salm-Reifferscheidt-Raitze (1720–1769), zakladatel moravské rájecké linie, získal panství sňatkem s hraběnkou Rafaelou z Rogendorfu (1726–1807) a částečně koupí od manželčiných sester.
Panská část hřbitova pochází z roku 1825, kdy byl knížetem Karel Josef ze Salm-Reifferscheidt-Raitze (1750–1838). První náhrobky na rodinném hřbitově pocházejí ze třicátých let 19. století a byly vyrobeny v blanenských železárnách. Na nejstarší stéle je uveden rok úmrtí 1830. Náhrobky jsou ve stylu klasicismu, neogotiky, neobaroka a eklektismu.
Pohřbívalo se tady do roku 1946 a poté znovu až po Sametové revoluci.
Mřížoví oplocení hřbitova se restaurovalo v roce 2007.
Popis Rodinný hřbitov má tvar obdélníku protaženého západovýchodním směrem. Je obehnán litinovým plotem posazeným na nízké zídce. Základním prvkem oplocení jsou opakující se tyče ukončené hrotem. Vstup je z hřbitova od severu a tvoří ho dvoukřídlá litinová brána upevněná v obdélném rámu. Nad rámem je supraporta z tepané pásoviny s akanty a rozvilinami, její prostředek zdobí salmovský erb s knížecí korunkou.
Náhrobek Marie Terezie náhled|vlevo|upright
Náhrobek se nachází na severní straně hřbitova. Jedná se o jeden z nejstarších litinových náhrobků na Moravě. Rod Salmů byl průkopníkem ve využívání tohoto materiálu, litinu na náhrobek nechal vyrobit ve svých železárnách.
Marie Terezie byla sestra Karla Josefa, prvního knížete ze Salm-Reifferscheidt-Raitze. Působila jako dvorní dáma ve Vídni na přelomu 18. a 19. století.
Klasicistní náhrobek se skládá z několika částí. Na hranolovém pískovcovém podstavci stojí stéla, kterou tvoří litinové desky o výšce 145 cm. Soklová část je třikrát odstupněná, horní část je nejvyšší, zepředu ji zdobí reliéf roušky, nároží čelní strany jsou zakončena akroterií. Vysoká středová část je vyplněna plastický majuskulním nápisem. Pod ním je hluboká nika, na jejíž zadní stěně se nachází osmiboká mělká vpadlina, kde byl s největší pravděpodobnosti původně upevněn jakýsi předmět. Horní část tvoří antikizující trojúhelný štít.
Náhrobek Františky
Náhrobek se nachází na jižní straně hřbitova.
Dcerka Huga III. Františka ze Salm-Reifferscheidt-Raitze se nedožila ani druhého dne.
Neobarokní náhrobek se skládá ze dvou částí. Podstavec má formu kamenné obdélníkové stély, kterou jednoduchá římsa v polovině dělí na soklovou a středovou část zakončenou výžlabkem. Do podstavce je vsazený litinový latinský kříž. Jeho podsadu tvoří rokajová kartuš s hlavou anděla a stručným plastickým majuskulním nápisem v němčině. Břevna kříže tvoří ornamentálně propletené pásky s rozetami. Ve spojení břeven se nachází nápis INRI. Na koncích břeven jsou květinové ornamenty.
Náhrobek Roberta Antonína a jeho ženy Felicie náhled|vlevo|upright
Náhrobek se nachází na východní straně hřbitova.
Robert Antonín byl druhorozený syn Huga I. a vnuk Karla Josefa, prvního knížete ze Salm-Reifferscheidt-Raitze. Vystudovaný právník působil jako guvernér nebo místodržitel v několika habsburských zemích.
Náhrobek byl celý vyroben z litiny v blanenských železárnách. Má tvar kříže a jeho výzdoba byla ztvárněna v neogotických formách. Je upevněn na kamenné obdélné základně. Skládá se ze dvou částí – kříže s dekorem zkřížených prutů a podstavce. Podstavec má oktogonální půdorys. Jeho nízkou soklovou část ukončuje výžlabek. Střední část je vyšší, zdobí ji lomené oblouky, kružby nebo polygonální pilastry na nárožích. Horní část podstavce tvoří ustupující římsa. Na čelní stěně je plastický minuskulní nápis v němčině.
Náhrobek Huga Mikuláše a jeho dcer náhled|Podoba hrobu před pochováním Hugových dcer Náhrobek se nachází na západní straně hřbitova.
Hugo Mikuláš byl posledním soukromým majitel rájeckého velkostatku, po válce mu byl majetek z konfiskován. Jeho manželku, která žila v době komunistické totality v zahraničí a byla pohřbena ve Vídni, připomíná nápisová deska.
Náhrobek se skládá ze dvou částí. Dolní část tvoří naležato položená kamenná stéla, zatímco horní část dva stejné eklekticky pojaté litinové kříže. Pískovcová stéla se zvýrazněným horním a dolním okrajem je posazena na zkoseném podstavci ze stejného materiálu. Na čelní straně jsou připevněny čtyři mramorové desky s majuskulními nápisy v němčině. Jejich horní část doplňuje latinský kříž, pouze na desce Huga Mikuláše je jeruzalémský kříž. Litinové kříže posazené na stéle jsou identické. Skládají se z rokajové kartuše, ozdobené plastickým reliéfem anděla s polnicemi na přední straně, a vlastního latinského kříže ovinutého akantovými šlahouny. Mezi kříži je umístěna hranolová prosklená hřbitovní lampa.
MARIE-ELISABETH ALTGRÄFIN ZU SALM-REIFFERSCHEIDT-RAITZ GEBORENE ALTGRÄFIN ZU SALM-REIFFERSCHEIDT * 17. VIII. 1931 † 15. VI. 2022 R. I. P. HUGO SALM-REIFFERSCHEIDT * 14. X. 1893 † 2. III. 1946 R. I. P. LEOPOLDINE FÜRSTIN UND ALTGRÄFIN ZU SALM-REIFFERSCHEIDT GEBORENE GRÄFIN MENSDORFF-POUILLY * 6. IX. 1895 † 30. III. 1980 BEGRABEN IN WIEN R. I. P. IDA VON SCHOELLER GEBORENE ALGRÄFIN ZU SALM-REIFFERSCHEIDT * 17. X. 1921 † 30. I. 2021 R. I. P.
Seznam pohřbených
Chronologicky podle data úmrtí (výběr) V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených. Fialově jsou vyznačeni příslušníci všech větví rodu Salmů, žlutě jsou vyznačeny manželky, pokud zde byly pohřbeny. Červeně jsou zvýrazněna knížata. Generace jsou počítány od Gerharda z Reifferscheidtu, který žil na konci 12. století (doložen v letech 1195–1198). Jan V. († 1418) zdědil po Jindřichu IV. ze Salmu († asi 1415) hrabství Niedersalm. Avšak teprve po soudních řízeních směl od roku 1455 titul hrabě ze Salm-Reifferscheidtu užívat Janův syn Jan VI. († 1475). V roce 1628 udělil císař Ferdinand II. Salmům titul starohraběte. Konečně v roce 1790 byl Karel Josef ze Salm-Reifferscheidt-Raitze povýšen do knížecího stavu dědičného v primogenituře. U manželek pocházejících z jiných rodů je generace v závorce a týká se generace manžela.
V tabulce figuruje také manželka posledního soukromého majitele zámku v Rájci nad Svitavou Leopoldina (1895–1980). Je vyznačena zeleně a má speciální číslování, protože byla pohřbena jinde a ve Sloupě ji připomíná jen nápis na hrobě jejího chotě a dcer.
Seznam nemusí být kompletní.
Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky Datum a místo úmrtí Matka 1. 18. Marie Terezie ze Salm-Reifferscheidt-Raitze 21. 8. 1757 Antonín Josef František ze Salm-Reifferscheidt-Raitze 6. 2. 1720 Vídeň – 5. 4. 1769 Brusel 1778: Jan Bedřich z Kagenecku (Kaggeneggu) † 1800 Pohřbena 28. 4. 1830 na knížecím salmovském rodinném pohřebišti ve Sloupě. Dáma Řádu hvězdového kříže. Zemřela ve věku 75 let na ochrnutí plic. 22. 4. 1830 Vídeň Marie Anna z Rogendorfu 25. 5. 1716 / 25. 4. 1718 Brno – 4. 9. 1807 Hernals 1807: Auguste de Buissy 2. 19. Hugo I. František Josef ze Salm-Reifferscheidt-Raitze střed|150 px 1. 4. 1776 Vídeň Karel Josef ze Salm-Reifferscheidt-Raitze (č. 4) 6. 9. 1802: Marie Josefa McCaffry von Keanmore (č. 3) Pohřben 6. 4. 1836 v rodinné hrobce ve Sloupě. Starohrabě. C. k. komoří, komandér Leopoldova řádu, rytíř Maltézského řádu, člen mnoha učených společností, majitel panství Rájec a Blansko. Zemřel ve věku 60 let na vodnatelnost plic. 31. 3. 1836 Vídeň Marie Františka z Auerspergu 11. 12. 1752 Vídeň – 13. 9. 1791 Brno 3. (19.) Marie Josefa McCaffry von Keanmore 21. 3. 1775 Molsheim 6. 9. 1802: Hugo I. František Josef ze Salm-Reifferscheidt-Raitze (č. 2) Pohřbena 1. 5. 1836 v rodinné hrobce ve Sloupě. Dáma Řádu hvězdového kříže a palácová dáma. Pocházela z původně skotského rodu. Zemřela ve věku 61 let na plíživou nervovou horečku. Narodily se jí následující děti: 1. Hugo II. Karel Eduard (1803–1888; č. 12) 2. Robert Antonín (1804–1875; č. 9) 3. Hugo Arnošt (*/† 1806) 24. 4. 1836 Vídeň 4. 18. Karel Josef ze Salm-Reifferscheidt-Raitze střed|150 px 3. 4. 1750 Vídeň Antonín Josef František ze Salm-Reifferscheidt-Raitze 6. 2. 1720 Vídeň – 5. 4. 1769 Brusel 8. 6. 1775 Vídeň: Marie Františka z Auerspergu 11. 12. 1752 Vídeň – 13. 9. 1791 Brno Pohřben 24. 4.1838 ve Sloupě. 1. kníže ze Salm-Reifferscheidt-Raitze (1790–1838). Jako 88letý zemřel na sešlost věkem.
Druhá manželka byla pohřbena na městském hřbitově sv. Petra ve Štýrském Hradci. 12. 6. 1838 Štýrský Hradec (Graz) Marie Anna z Rogendorfu 25. 5. 1716 / 25. 4. 1718 Brno – 4. 9. 1807 Hernals 1. 5. 1792: Antonie z Paaru 5. 12. 1768 – 25. 10. 1838 5. 21. Marie Rosina ze Salm-Reifferscheidt-Raitze 25. 12. 1831 Hugo Karel ze Salm-Reifferscheidt-Raitze (č. 13) Pohřbena 27. 7. 1845 ve Sloupě. Zemřela ve věku 13 let na nervovou horečku. 24. 7. 1845 Rájec nad Svitavou Leopoldina ze Salm-Reifferscheidt-Krautheimu (č. 10) 6. 20. Eleonora ze Salm-Reifferscheidt-Raitze 13. 7. 1799 Heubach František Vilém ze Salm-Reifferscheidt-Krautheimu 27. 4. 1772 Bedburg – 14. 5. 1831 Kostnice 1831: Viktor Amadeus Hesensko-Rotenburský 2. 7. 1779 Rotenburg – 12. 11. 1834 Zembowitz/Zębowice Pohřbena 12. 11. 1851 ve Sloupě. Lankraběnka hesensko-rotenburská, vévodkyně ratibořská. Bezdětná. Zemřela ve věku 52 let na zánět mozkových blan. 10. 11. 1851 Rájec nad Svitavou Františka Luisa z Hohenlohe-Bartensteinu 7. 12. 1770 – 17. 1. 1812 Würzburg 7. 21. znouze křtěný syn 25. 8. 1852 Teplice Robert ze Salm-Reifferscheidt-Raitze (č. 9) Do Sloupu přivezen 3. 8. 1875 a v rodinné hrobce byl pochován 8. 7. Zemřel po dvou hodinách na slabost cév. 25. 8. 1852 Teplice Felicie z Clary-Aldringenu (č. 17) 8. 22. Františka ze Salm-Reifferscheidt-Raitze 12. 10. 1865 Brunn am Gebirge Hugo František ze Salm-Reifferscheidt-Raitze (č. 13) Pohřbena 16. 10. 1865 ve Sloupě. Zemřela na cyanózu po devíti hodinách. 12. 10. 1865 Brunn am Gebirge Alžběta z Liechstensteinu (č. 15) 9. 20. Robert ze Salm-Reifferscheidt-Raitze 19. 12. 1804 Praha Hugo František Josef ze Salm-Reifferscheidt-Raitze (č. 2) 1. 4. 1776 Vídeň – 31. 3. 1836 Vídeň 7. 6. 1845: Felicie z Clary-Aldringenu (č. 17) Pohřben 30. 3. 1875. C. k. komoří (1828) a tajný rada (1843). Guvernér v Lombardii (1840–1841), úřadující prezident Českého zemského gubernia (1843, 1847–1848), guvernér v Rakouském přímoří (1848), několik let pracoval na rakouském ministerstvu vnitra. Zemřel ve věku 70 let na Brightovu nemoc. 25. 3. 1875 Vídeň Marie Josefa McCaffry von Keanmore (č. 3) 10. 20. Leopoldina z Salm-Reifferscheidt-Krautheimu 24. 6. 1805 Gerlachsheim František Vilém ze Salm-Reifferscheidt-Krautheim 27. 4. 1772 Bedburg – 14. 5. 1831 Kostnice 6. 9. 1830 Gerlachsheim: Hugo II. Karel Eduard ze Salm-Reifferscheidt-Raitze (č. 12) Pohřbena 8. 7. 1878. Zemřela ve věku 73 na zápal pobřišnice. Narodily se jí následující děti: 1. Maria Rosina (1831–1845; č. 5) 2. Hugo III. Karel František (1832–1890; č. 13) 3. Augusta, provd. Clam-Martinicová (1833–1891; pohřbena v hrobce Clam-Martiniců ve Smečně) 4. Siegfried (1835–1898)