Jeronim Jeronimovič Jasinskij (30. dubna 1850 Charkov – 31. prosince 1931 Leningrad) byl polsko-ukrajinský romanopisec, básník, překladatel a literární kritik.
Život Jasinskij se narodil v Charkově v Ruské říši (nyní Ukrajina) v rodině právníka a statkáře Jeronima Jasinského šlechtice polského původu, a Ukrajinky Olgy Maksimovny Belinské, dceři borodinského hrdiny z roku 1812 plukovníka Maxima Belinského (jehož jméno později použil jako literární pseudonym). Od jedenácti let Jasinskij psal verše, které recitoval na rodinných literárních a hudebních večírcích.
Jasinskij získal dobré domácí vzdělání, pokračoval ve studiu na Černigovském gymnáziu a v roce 1868 se zapsal na Kyjevskou univerzitu, kterou opustil v roce 1871 poté, co se oženil s V. P. Ivanovou. Jeho žena se živě zajímala o hnutí za osvobození žen, měla na svého manžela velký vliv. V září 1870, po návratu do Černigova, Jasinskij debutoval jako esejista a začal publikovat články ve dvou novinách, Kievsky Vestnik a Kievsky Telegraph. Mnohé z těchto dřívějších kusů se později dostaly do sbírky Kijevskije rasskazy (1885).
Jeho první krátké romány (Nataška 1881; Spjasčaja krasavica 1883) byly velebeny ruskou levicovou literární elitou (zejména Michailem Saltykovem-Ščedrinem), která autora oslavovala jako „nového Garšina“. O několik let později se jeho hlavní romány (Irinarkh Plutarkhov, 1886; Staryj drug, 1887; Bolšoj čelovek, 1888 a později Pod plaščom satany, 1909), dostaly pod ostrou kritiku za údajné zesměšňování „revolučního hnutí“. Jasinskij spatřoval své poslání v „sestavení encyklopedie typů ruské inteligence, jak jsou pozorovány ve všech možných aspektech života“. Maxim Gorkij, který se k Jasinského knihám choval jako k laciným antirevolučním pamfletům, označil jejich autora za „špinavého a zlomyslného starce“.
Jeronim Jasinskij přijal revoluci z roku 1917, dokonce se prohlásil za „okamžitého bolševika“. Pracoval pro Proletkult, redigoval sovětské časopisy (Krasny ogonyok, Plamya, 1918–1919), psal sci-fi pro děti, r. 1923 přeložil báseň Friedricha Engelse „Abend“, přesto byl u kritiků neoblíbený. Při zpětném pohledu byla jeho kniha memoárů Roman mojej žizni (1926) uznávaná jako bystrá a cenná dokumentace ruského literárního a kulturního života konce 19. a počátku 20. století – zvláště životopisné eseje o Saltykovi-Ščedrinovi, Garšinovi, Nikolaji Alexandroviči Lejkinovi a Čechovovi. Zemřel ve věku 81 let v Leningradu, SSSR.
Mezi četnými pseudonymy, které používal, byly Maxim Belinsky, Nezavisimy a M. Tchunosov.
Dílo
Básně Stichotvorenija – Petrohrad, 1890
Próza Nataška – román, 1881 Spjaščaja krasavica – román, 1883 Kijevskije rasskazy – 1885
Bunt Ivana Ivanyča; Vschody – Moskva, 1886 Staryj drug – román, Petrohrad, 1887 Bolšoj čelovek – 1888 Irinarch Plutarchov – román, Petrohrad, 1890 Putevodnaja zvězda – Kyjev, 1886 Veročka; Spjaščaja krasavica; Tendenzioznaja progulka – Petrohrad, 1887 Iskra Božija – román, Petrohrad, 1888 Polnoje sobranije povestej i razskazov I. Jasinskago – Petrohrad, 1888 Velikij čelovek – román – Petrohrad, 1888 Dobraja feja – román, Petrohrad, 1889 Tragiki – román, Petrohrad, 1889 Večnyj prazsnik – román, Petrohrad, 1891 Licemery – román, Petrohrad, 1894 Neokončennoje delo – novaja povesť, Petrohrad, 1895 Amerikancy – razskaz, Lvov, 1896 Zagadočnyja otnošenija – nový román, I. Jasinskij + [Zimnije večera – novela, D. Merežkovskij], Petrohrad, 1896 Ordinarnyj professor – román, Petrohrad, 1897 Tarakanij bunt – Russkaja pověst, Petrohrad, 1899 Sovremennik – povest' v pis’mach, Stuttgart Semidesjatyje gody – povesti i razskazy, Petrohrad, 1901 Peterburgskije Tumany – román, Stuttgart, 1905? Pod plaščom satany – 1909 Ljudi i neljudi – razskazy, Petrohrad, 1915? Žar-ptica – román, Petrohrad, 1915? Roman mojej žizni – kniha vzpomínek, Moskva, 1926
Překlady Sobranije sočinenij V. Tekkereja. Tom tretij, Vdovec Lovel‘ – román, Kniga snobov – jumorističeskije očerki. Istorija Titmarša i Goggartovskago almaza – pověst‘. Duch Sinej borody – razskaz – perevod I. I. Jasinskago, V. A. Timirjazeva, M. A. Šišmarevoj. Petrohrad, 1894–1895 Sobranije sočinenij Čarl’za Dikkensa. Tom četvertyj, Žizn’ i priključenija Martyna Čezl’uita – román, část I., Petrohrad 1896 Sobranije sočinenij Čarl’za Dikkensa. Tom pjatyj, Žizn’ i priključenija Martyna Čezl’uita – román, část II,, Petrohrad, 1896 Sobranije sočinenij Gustava Flobera – redaktor F. I. Bulgakov; perevod I. I. Jasinskago; A. G. Gornfel’da; Je. G. Beketovoj; M. A. Èngel’gardt. Petrohrad, 1896 Sobranije sočinenij Èmilja Zola. Tom pjatnadcatyj, Naslaždenije žizn’ju – román, Petrohrad, 1897
V češtině Tragikové – román, přeložil František Vrána, Praha: Národní tiskárna a nakladatelství, 1889 1. březen 1881 – román, př. Jiří Ščerbinský, Praha, Edvard Beaufort, 1908 Američané – př. Bohuš Baša; 1000 nejkrásnějších novel… č. 24, Praha, J. R. Vilímek, 1912
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Ruští romanopisci Kategorie:Ruští spisovatelé Kategorie:Ruští básníci Kategorie:Ruští překladatelé Kategorie:Ruští literární kritici Kategorie:Narození 30. dubna Kategorie:Narození v roce 1850 Kategorie:Narození v Charkově Kategorie:Úmrtí 31. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1931 Kategorie:Úmrtí v Petrohradu Kategorie:Muži