Sádrovec, chemický vzorec CaSO4·2H2O (hydratovaný síran vápenatý, dihydrát síranu vápenatého), je jednoklonný minerál.
Původ Sedimentární, vysrážením z mořské vody v mělkých zálivech (viz také halit). Dále hydrotermální, z vulkanických plynů (fumaroly) a příležitostně jako druhotný minerál v oxidační zóně sulfátových usazenin.
Morfologie Je známo asi 70 tvarů krystalů, mezi nejrozšířenější patří tabulky, prizmatické, jehličkovité a čočkovité tvary. Často dvojčatí (vlaštovčí ocasy). Jemně krystalický až celistvý, dále tvoří vláknité a jemně vláknité agregáty, růžice, konkrece.
Vlastnosti Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 1,5–2, hustota 2,3–2,4 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {010} a zřetelná podle {100} a {011}. Ohebný. Špatně vede teplo. Optické vlastnosti: Barva: bezbarvý, podle příměsí bílá, šedá, žlutá, namodralá, hnědá. Lesk perleťový na štěpné ploše {010}, na ostatních plochách skelný. Průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp bílý. Chemické vlastnosti: Složení: Ca 23,28 %, S 18,62 %, O 55,76 %, H 2,34 %, časté příměsi živičných a jílovitých látek. Rozpouští se v horké HCl a v teplé vodě. Při žíhání v baničce uvolňuje vodu a lupenatí.
Odrůdy Mariánské sklo – velké průhledné desky tabulkovitých krystalů, podobné slídě. Selenit – vláknité agregáty s perleťovým leskem. Pouštní růže – hnědé, okrové či narůžovělé růžice a jemné vláknité agregáty s uzavřeninami písku.Podobu „pouštních růží“ tvoří také baryt.
Alabastr (úběl) – jemně zrnitý až celistvý, zářivě bílé barvy .
Využití náhled|vpravo|150px|Aššurbanipalova stráž, Ninive. Ve stavebnictví se částečně vypálený sádrovec používá jako pálená sádra a přísada do cementů, dále se používá v sochařství, v medicíně, v sklářském průmyslu nebo jako hnojivo. Z alabastru vyráběly ozdobné předměty již starověké civilizace.
Naleziště Sádrovec je běžný minerál, proto jsou jeho naleziště hojná. Česko – menší ložiska Kobeřice a Kateřinky, Zbýšov (mariánské sklo), Oslavany, Zastávka
Slovensko – Zlatá Baňa, Banská Štiavnica, Novoveská Huta (alabastr), Vlkanová u Zvolena (mariánské sklo) Polsko – Wieliczka a Bochnia (společně s ložisky soli) Německo – největší ložiska z období permu a triasu Francie – ložiska z období terciéru Itálie – ložiska z období terciéru, Volterra (sochařský alabastr) Chorvatsko – Knin USA – společně s anhydritem a solí ve státech New York, Kansas, Michigan, Nové Mexiko aj. Mexiko – důl Naica, Chihuahua, Jeskyně krystalů (krystaly větší než 1 m); důl Bueno Tierra v Santa Eulalia – objevena drůza o délce okolo 100 metrů s jednotlivými krystaly tlustými jako strom, které měří až 3 metry.Článek Nejzajímavější jeskyně světa na webu magazínu 100+1
Podobné minerály Anhydrit Kalcit Kryolit
Odkazy Poznámky
Reference
Související články Seznam minerálů
Externí odkazy
Sádrovec na webu mindat.org Sádrovec na webu Webmineral Sádrovec v atlasu minerálů
Kategorie:Minerály Kategorie:Minerály 6. třídy Kategorie:Sulfáty