Klášter Ki (také psaný Key, Kye nebo Kee) je tibetský buddhistický klášter v Indii, stojící na vyvýšenině v údolí řeky Spiti v okrese Lahaul a Spiti v Indii ve státě Himáčalpradéš ve výšce 4166 metrů nad mořem.Sarina Singh et al. (2007): India. 12. Ausgabe, Lonely Planet, , S. 343 Spolu s kláštery Tabo a Drangce patří Ki dnes škole Gelugpa.

Ki je největší klášter v údolí Spiti a náboženské vzdělávací centrum pro lámy. V roce 1855 zde žilo 100 mnichů.Handa, O. C. (1987): Buddhist Monasteries in Himachal Pradesh. Indus Publishing Company, New Delhi. , S. 131 Jeho architektura se řadí ke stylu Pasada, který se vyznačuje tím, že budova má více než jedno podlaží a často se používá v opevněných klášterech.HimachalWorld.com - Klöster in Himachal Pradesh (Englisch)

vlevo|náhled|Klášter Ki s řekou Spiti v pozadí

Klášter podle legendy založil Drom Tönpa (žil v letech 1004/1005–1064), žák významného učitele Atíši.Francke, A. H. (1914): Antiquities of Indian Tibet, 2 Bände, Calcutta, 1972 Neuauflage: S. Chand, New Delhi, S. 45–47 Handa, O. C. (1987): Buddhist Monasteries in Himachal Pradesh. Indus Publishing Company, New Delhi. , S. 97 und 99

Klášter Ki byl napaden Mongoly během vlády 5. dalajlámy Ngawanga Lozanga Gjamccha v 17. století. V té době se přidal ke gelugpské škole tibetského buddhismu. V roce 1820 byl vypleněn během válek mezi Ladakem a Kulu. V roce 1841 byl těžce poškozen válkou a brzy na to požárem. V roce 1975 ho poničilo silné zemětřesení.Handa, O. C. (1987): Buddhist Monasteries in Himachal Pradesh. Indus Publishing Company, New Delhi. , S. 100–101

Různé katastrofy a jimi vyvolané četné přestavby vyústily v neuspořádaný růst s hranatými přístavbami a budovami, které daly klášteru dnešní podobu pevnosti s chrámy postavenými jeden na druhém. Ki je však stále vynikajícím příkladem klášterní architektury 14. století, která se vyvíjela pod čínským vlivem. Kromě sbírky velmi starých nástěnných maleb a knih velké estetické hodnoty přechovává klášter Ki také obrazy a sošky Buddhy praktikujícího džhánu (meditaci).

Hlavní budova má tři podlaží. První je převážně podzemní a slouží jako sklad. Místnost zvaná tandžur je bohatě zdobena nástěnnými malbami. V přízemí je krásně zdobená hala a cely pro mnoho mnichů.Handa, O. C. (1987): Buddhist Monasteries in Himachal Pradesh. Indus Publishing Company, New Delhi. , S. 100–101

Odkazy

Externí odkazy

Reference

Kategorie:Buddhistické kláštery v Indii Kategorie:Kláštery založené v 11. století