Moravský zemský výbor byl nejvyšší výkonný orgán samosprávy na Moravě v letech 1861–1918. Byl ustanoven na základě Zřízení zemského a Řádu volebního do sněmu zemského markrabství Moravského, vydaných jako součást císařského patentu ze dne 26. února 1861. Zemský výbor navázal na stavovský zemský výbor.
Jednalo se o výkonnou část moravského zemského sněmu neboli zemskou vládu. Skládal se ze šesti takzvaných přísedících, vybíraných volbou z řad poslanců zemského sněmu. Jeden přísedící byl volen z poslanců moravského zemského sněmu zvolených za velkostatkáře, jeden za města, obchodní komory a živnostenské komory a jeden za venkov. Ostatní tři voleni libovolně. Přísedící byli povinni bydlet v Brně.
V čele zemského výboru stál zemský hejtman, který byl zároveň předsedou zemského sněmu a který byl jmenován císařem z řad poslanců zemského sněmu. Funkční období členů výboru bylo 6 let. Aby usnesení výborů bylo platné, bylo potřeba alespoň hlasů čtyř přísedících.
Od roku 1906 se počet přísedících rozšířil na osm.
Každý člen zemského výboru (přísedící) měl na starosti svůj takzvaný „referát“, tedy vymezený okruh záležitostí, které spadaly do jeho pravomoci.
Působnost moravského zemského výboru 1. referát zemské nadace, stipendia, fondy zemědělství, polní a lesní hospodářství, vinařství, zdravotnictví, zvěrolékařství obecní záležitosti v okresech Hodonín, Moravský Krumlov, Zábřeh, Litovel a Hranice 2. referát školní záležitosti pojišťování a zemské pojišťovny veřejné nemocnice obecní záležitosti v okresech Znojmo s městem, Mikulov, Jihlava s městem, Moravská Třebová, Boskovice 3. referát záležitosti náboženské a církevní hornictví německé školství, Německá vysoká škola technická v Brně, zřízení německé univerzity na Moravě Františkovo muzeum v Brně záležitosti sirotčinců, polepšovny, ústavy pro slabomyslné obecní záležitosti v okresech Šternberk, Šumperk, Rýmařov, Tišnov a moravských obvodech v moravském Slezsku 4. referát zemské finance a daně zdravotní ústavy, zemské nemocnice a porodnice, ústavy pro choromyslné česká vysoká technická škola v Brně zemské zaopatřovací ústavy v Brně a v Drnovicích obecní záležitosti v okresech Dačice, Třebíč, Velké Meziříčí a Nové Město 5. referát věci ústavní, zákonodárství, politické a soudní rozdělení země záležitosti gruntovních knih zemské domy v Brně (sídla zemské samosprávy), tedy nynější Nová radnice a Zemská sněmovna v Brně věci vojenské rybářství, honitba záležitosti stavební obecní záležitosti v okresech Brno–město, Hustopeče, Nový Jičín a Olomouc–město 6. referát moravská zemská zastavárna průmysl, živnosti a obchod české školy průmyslové a obchodní průmyslová muzea v Brně a v Olomouci bankovnictví a úvěrování, zemská hypoteční banka, zemědělská banka, spořitelny, záložny vodní dráhy (kanály, průplavy) obecní záležitosti v okresech Uherské Hradiště, Uherský Brod, Holešov, Kroměříž a Moravské Budějovice 7. referát české školy rolnické, vinařské, chmelařské, lnářské, sýrařské, mlékařské, hospodářské, podkovářské obecní zastupitelstva záležitosti agrární úrazové pojištění dělnictva záležitosti nalezenců, věci chudinské, české sirotčince, útulky pro pijáky obecní záležitosti v okresech Olomouc-venkov, Přerov, Prostějov, Valašské Meziříčí, Místek a Vyškov 8. referát zákonodárství české obecní školství ředitelství kanceláře (výboru) záležitosti univerzitní a založení české univerzity na Moravě zemské střední školy s českým vyučovacím jazykem statistiky umění, vědy a dějiny Moravský zemský archiv zemské ústavy pro hluchoněmé v Němčících u Ivančic a v Lipníku nad Bečvou obecní záležitosti v okresech Brno-okolí, Kyjov a Moravská Ostrava
Členové moravského zemského výboru Člen Období Alois Pražák 1861–1884 Petr Chlumecký 1861–1863 Ferdinand Kaufmann 1861–1865 Franz Adamczik 1861–1867 Karl Giskra poslancem 1861–1867 August Wenzliczke poslancem 1848–1849 a 1861–1884 Gabriel Serényi 1871, poslancem 1861–1867 Antonín Mezník 1862–1873 Karl Frendl 1868–1896 Jindřich Dvořák 1871–? Johann Bažant 1872–1878 Jan Kozánek 1871 poslancem 1867–1871 Ferdinand Bojakovský 1871 hrabě Heinrich Josef Franz Karl Belrupt–Tissac 1878–1896 Adolf Promber 1878–1899 rytíř Hugo Manner 1878–1910 František Alois Šrom 1879–1896 Josef Fanderlik 1884–1895 Josef Koudela 1895–1896 Hugo Fuchs 1896/1899–? Josef Tuček 1896–1901 Eduard Ulrich 1896–1903 Jan Žáček 1896–1908 Anton Zoebl 1899–1902 a 1896–1907 Jan Rozkošný 1901–1906 Josef Jelinek 1902–1918 Eduard Schleimayer 1902–? Ludvík Egbert Belcredi 1903–1914 Richard Baratta Dragono 1904–1906 a 1910–1918 Václav Šílený 1906–1911 Josef Koudela 1906–1913 Jan Vaca 1906–1913 Heinrich Fritsch 1907 Wilhelm Freisler 1907–1918 Otakar Pražák 1908–1909 Josef Staroštík 1909–1913 Ladislav Pluhař 1912–1918 Jaroslav Budínský 1913–1918 Kuneš Sonntag 1913–1918 Jan Šrámek 1913–1918 František Bařina 1914–1918
Po zániku moravského zemského sněmu v roce 1918 zanikl i moravský zemský výbor v té podobě, v jaké byl v roce 1861 zřízen.
V roce 1928 byl zákonem č. 125/1927 Sb. O organisaci politické správy zřízen Zemský výbor země moravskoslezské.
Reference
Kategorie:Dějiny Moravy Kategorie:Výbory v politice