Mořic hrabě Braida ( Moritz Graf Braida di Ronsecco e Cornigliano) (22. listopadu 1802 Brno – 19. února 1872 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. Od mládí sloužil v armádě, aktivně se zúčastnil bojů v revolučních letech 1848–1849. Později byl dlouholetým nejvyšším hofmistrem vrchního velitele armády arcivévody Albrechta (1852–1868). Ve vojsku dosáhl hodnosti polního zbrojmistra. Byl majitelem menších statků na jižní Moravě, které po jeho smrti přešly na spřízněnou rodinu Mitrovských z Nemyšle.
Životopis náhled|vlevo|Erb rodu Braidů Pocházel z italského šlechtického rodu Braidů usazeného od 17. století na Moravě. Byl synem c. k. komořího a guberniálního rady hraběte Antonína Braidy (1771–1825) a jeho manželky Antonie, rozené hraběnky Belcrediové (1769–1852). Od mládí sloužil v armádě, v roce 1825 se uvádí jako podporučík v Olomouci, později sloužil u ženijního sboru v Aradu v Sedmihradsku. V hodnosti nadporučíka byl poté převelen do severní Itálie a jako kapitán se později vrátil znovu do Olomouce. V roce 1839 byl jmenován c. k. komořím a byl přidělen ke dvoru arcivévody Albrechta. Jako podplukovník poté sloužil u 43. pěšího plukuGothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1844; Gotha, 1844; s. 88 dostupné online a pod velením arcivévody Albrechta bojoval proti revolučnímu hnutí v roce 1848 ve Vídni a později v Itálii. V roce 1849 byl povýšen na plukovníka a stal se zástupcem velitele plzeňského pěšího pluku č. 35 v Uhrách.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes, Vídeň, 1850; s. 59, 220 dostupné online
V roce 1852 byl povýšen do hodnosti generálmajora a stal se nejvyšším hofmistrem arcivévody Albrechta, v této souvislosti získal také titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staats-Handbuch des österreichischen Kaiserthumes; Vídeň, 1856; s. 91 dostupné online Arcivévoda Albrecht byl v té době vrchním velitelem a místodržitelem v Uhrách a Braida s ním pobýval v Budapešti. V roce 1859 dosáhl hodnosti polního podmaršálaMilitär Schematismus des österreichisches Kaiserthumes 1860–1861; Vídeň, 1860; s. 89 dostupné online a ve funkci Albrechtova hofmistra setrval do roku 1868. V roce 1868 byl penzionován a obdržel čestnou hodnost polního zbrojmistra.Služební postup Moritze Braidy in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816-1918; Vídeň, 2007; s. 21 dostupné online Zbytek života strávil ve Vídni, kde také zemřel.
Za zásluhy byl nositelem Řádu železné koruny I. třídy a Vojenského záslužného kříže s válečnou dekorací. Díky dlouholeté službě u arcivévody Albrechta obdržel také několik ocenění od zahraničních panovníků. Byl nositelem ruského Řádu sv. Anny I. třídy a Řádu sv. Stanislava II. třídy, pruského Řádu červené orlice II. třídy, nositelem velkokříže papežského Řádu sv. Řehoře, řeckého Řádu Spasitele, Řádu Adolfa Nasavského a sicilského Konstantinova řádu sv. Jiří, komandérem hesenského Ludvíkova řádu a hannoverského Řádu Guelfů.Přehled řádů a vyznamenání Moritze Braidy in: Hof- und Staats-Handbuch des Kaiserthums Oesterreich 1868; Vídeň, 1868; s. 35 dostupné online
Rodina Po otci byl majitelem menších statků Jiříkovice a Šlapanice na Brněnsku, které patřily do lenní soustavy olomouckého arcibiskupství, po roce 1848 se staly svobodným majetkem.Geschichte der Landtafel in Markgrafthume Mähren, Brno, 1857; s. 334 dostupné online Po Mořicově úmrtí přešly statky na jeho vzdáleného bratrance hraběte Eugena Braidu (1813–1880), brněnského krajského hejtmana, později je koupil Mořicův synovec hrabě Vladimír Mitrovský, který je připojil ke svému velkostatku Sokolnice. Do majetku Mitrovských přešla také Mořicova knihovna, která je dnes součástí sbírek hradu Pernštejn.HOLÍKOVÁ, Pavla: Knižní provenience moravských hradů a zámků in: Bibliotheca Antiqua, 2019; Olomouc, s. 8 dostupné online
V roce 1835 se oženil s hraběnkou Emou Onufrií Mitrovskou z Nemyšle (1799–1871), která byla dcerou Jana Nepomuka Mitrovského z Nemyšle, známého osvícence.Rodokmen rodu Mitrovských z Nemyšle dostupné onlineMoritz Braida na webu geni.com dostupné online Emma se později stala c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Manželství zůstalo bez potomstva.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1861; Gotha, 1861; s. 125 dostupné online
Mořicova starší sestra Karolína (1800–1870) se provdala za barona Ernsta Forgatche, další sestra Antonie (1805–1831) byla manželkou hraběte Felixe Vettera z Lilie, jejich syn Felix Vetter z Lilie (1830–1913) byl později dlouholetým moravským zemským hejtmanem.Rodokmen rodu Vetterů z Lilie na webu Muzea města Nový Jičín dostupné onlineVetterové z Lilie a jejich vztah k Braidům na Přerovsku in: Sborník státního okresního archivu v Přerově 2003; s. 29–35 dostupné online
Odkazy
Reference
Kategorie:Rakouští generálové Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Moravští šlechtici Kategorie:Tajní radové Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny Kategorie:Nositelé Řádu svatého Stanislava Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu Spasitele Kategorie:Nositelé Řádu Adolfa Nasavského Kategorie:Nositelé Řádu Ludvíkova Kategorie:Nositelé Řádu Guelfů Kategorie:Nositelé Řádu svatého Řehoře Velikého Kategorie:Rytíři Řádu konstantiniánských rytířů svatého Jiří Kategorie:Narození 22. listopadu Kategorie:Narození v roce 1802 Kategorie:Narození v Brně Kategorie:Úmrtí 19. února Kategorie:Úmrtí v roce 1872 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži