Polská národnostní menšina v Česku je souhrnné označení osob polské národnosti žijících na území Česka. Většina polských mluvčích je tradičně soustředěna převážně v oblasti Záolží v oblasti západního Těšínska a polská komunita je tak jedinou národnostní (resp. etnickou) menšinou v Česku, která je vázána na určitou geografickou oblast.European Commission 2006.

Podle údajů ze sčítání lidu v Česku v roce 2011 se k polské národnosti jako jediné přihlásilo 39 269 osob. Počet Poláků v Česku ovšem trvale klesá.Jarosław jot-Drużycki, Hospicjum Zaolzie, 2014, wydawnictwo Beskidy () Při dalším sčítání v roce 2021 se k pouze k polské národnosti přihlásilo již jen 26 802 osob, k polské a české 9814 osob a k polské a jiné národnosti (včetně slezské, moravské, ukrajinské) 1294 osob. Navíc podle tohoto sčítání žilo v ČR 14 367 Poláků, kteří nebyli českými občany.

Mezi nejvýznamnější polské organizace v oblasti slezského pohraničí jsou Kongres Poláků v ČR a Polský kulturní a vzdělávací svaz (PZKO) a největší a jediné noviny vycházející dvakrát týdně Hlas/Głos a měsíčník Návrat/Zwrot.

Kromě Poláků trvale usídlených v Zaolzie do Česka přijíždí polští občané z polského vnitrozemí za prací. Mnoho z nich v ČR pracuje již řadu let - velká koncentrace Poláků v Ostravě (hornictví), v závodech Škoda Auto v Mladé Boleslavi, ale také v dělníických či stavebních profesích v Praze.

Poláci v Česku Historie V 19. století tvořili Poláci nejpočetnější etnickou skupinu v Těšínském Slezsku. Poláci byli také historicky největší etnickou skupinou obývající oblast Záolží.Zahradnik 1992, 16–17. V průběhu 19. století ale sílil německý vliv. Od roku 1848 rostlo národní uvědomění zdejšího obyvatelstva a do konce 19. století místní Poláci a Češi spolupracovali, sjednocovali se proti germanizačním tendencím ze strany rakouských a později rakousko-uherských úřadů.Zahradnik 1992, 40. Byly založeny různé polské spolky a školy, následovaly školy německé a české.Zahradnik 1992, 37.

vlevo|náhled|Hotel Piast v Českém Těšíně, jeden z architektonických symbolů polské menšiny S rostoucím ekonomickým významem oblasti se na konci 19. století se objevilo etnické napětí. Hospodářský růst v regionu přinesl vlnu imigrace z Haliče, kdy v letech 1880-1910 přišlo asi 60 000 lidí,Zahradnik 1992, 48. především na Ostravsko a do Záolží. Většina nových přistěhovalců byli Poláci z chudých poměrů, téměř polovina z nich byla negramotná a pracovali většinou v oblasti těžby uhlí a hutnictví. Pro tyto lidi byl nejdůležitějším faktorem materiální blahobyt a o původní vlast, odkud odešli, nejevili zájem a snadněji se tak asimilovali s českým obyvatelstvem, demograficky dominantním na Ostravsku.Zahradnik 1992, 51. Sociální struktura území byla obecně rozdělena podle etnických linií. Ekonomicky nejsilnější byli Němci, většinou majitelé podniků, Češi byli nejčastěji úředníci a Poláci obvykle vykonávali manuální práce, pracovali jako horníci a hutníci.Zahradnik 1992, 42. Tato struktura se v průběhu času měnila, ale v roce 1921 byla stále velmi podobná, 61,5 % Poláků pracovalo v dělnických profesích.Zahradnik 1992, 73.

Na počátku 20. století Češi a Poláci stáli na jedné straně v odporu proti germanizačním tlakům, spolupráce však ustala po první světové válce.

Československo V roce 1920 byla oblast Záolží po polsko-československé válce začleněna do Československa a počet českých obyvatel výrazně vzrostl, především v důsledku imigrace a asimilace a Poláci se stali menšinou, kterou jsou dodnes. V roce 1938 byla oblast anektována Polskem jako důsledek Mnichovské dohody a v roce 1939 celé území připadlo nacistickému Německu. Po druhé světové válce se region stal opět součástí Československa, byly obnoveny polské organizace, ty však byly po převeztí moci komunisty v únoru 1948 rozhodnutím vládnoucí strany zakázány. Polské organizace byly znovu onoveny po sametové revoluci a v Záolží byly instalovány dvojjazyčné nápisy.

Samostatné Česko V roce 1991 se při československém sčítání lidu k polské národnosti v ČR přihlásilo 59 383 osob. Podle sčítání lidu z roku 2021 se k polské národnosti jako jediné přihlásilo již jen 38 218 osob, přičemž počet Poláků v Česku setrvale klesá. Převážná část je soustředěna zejména na Zaolžsku (Zaolzie/Záolží).

Kromě některých domorodých Poláků ze Záolží jsou zde i Poláci z vlastního Polska, kteří do Česka přijíždějí za prací. Mnoho Poláků v Česku pracuje již řadu let, mnoho z nich je tradičně soustředěno v Ostravě (např. ostravsko-karvinská uhelné doly), ale také ve závodech Auto Škoda v Mladé Boleslavi, stejně jako mnoho stavebních dělníků i dalších profesí v Praze.

Podle výsledků sčítání lidu v roce 2011 byli Poláci jedinou národnostní menšinou v ČR, v níž se k náboženské víře přihlásila více než polovina příslušníků (56,9 %). Specifikem Poláků žijících v Česku je fakt, že velké procento (asi 20 %) z nich jsou protestanti.

Polské organizace v Česku V Česku působí několik polských organizací usilujících o udržování a zlepšování vztahů mezi oběma národy. Mezi nejvýznamnější v této oblasti patří Kongres Poláků v ČR a Polský kulturní a vzdělávací svaz (PZKO) a největší a jediné noviny vycházející dvakrát týdně Głos (Hlas) a měsíčník Zwrot (Návrat). V meziválečném období vycházel v Českém Těšíně polskojazyčný deník Dziennik Polski. Na mezivládní úrovni pak působí Česko-polské fórum a kulturní středisko Polský institut v Praze. Ostatní kulturní a technickou agendu zajišťuje polské velvyslanectví v Praze, polský generální konzulát v Ostravě.

V Praze funguje polská římskokatolická pastorační služba v dominikánském kostele sv. Jiljí (Husova 8, Praha 1-Staré Město). Od roku 2019 (ve sboru Praha-Nové Město) a od března 2020 také (ve sboru Mladá Boleslav) působí polsky mluvící skupiny svědků Jehovových.

Většina Poláků v Záolží jsou katolíci, téměř polovina z nich se však hlásí k luteránství. Největší luteránská církev v Česku (Slezská církev evangelická augsburského vyznání) je z velké části polonizována.

V Českém Těšíně funguje Polské gymnázium Juliusze Słowackého (lidově Gimpel) s polským vyučovacím jazykem, navazující na tradice gymnázia v Orlové z roku 1909. Na škole působí mnoho zájmových uměleckých a sportovních skupin.

Významné osobnosti

Politici Jan Buzek, meziválečný poslanec Jerzy Buzek, předseda Evropského parlamentu, bývalý předseda vlády Polska Emanuel Chobot, meziválečný poslanec Karol Junga, meziválečný poslanec Józef Kubisz, diplomat a polský konzul v USA Tadeusz Michejda, polský ministr zdravotnictví Karol Śliwka, meziválečný komunistický politik, poslanec Leon Wolf, meziválečný československý poslanec a pozdější senátor v polském Senátu Josef Zieleniec, bývalý ministr zahraničí České republiky Polská lidová strana, polská politická strana v meziválečném Československu Polská socialistická dělnická strana, polská politická strana v meziválečném Československu

Spisovatelé Danuta Chlupová spisovatelka a novinářka Henryk Jasiczek, básník Jan Kubisz, básník, autor Płyniesz Olzo po dolinie, neoficiální hymna Poláků z Záolží Paweł Kubisz, básník Gustaw Morcinek, jeden z nejvýznamnějších polských spisovatelů ze Slezska Józef Ondrusz, etnograf Karol Piegza, folklorista Mariusz Surosz, polský spisovatel a novinář žijící v Praze Mariusz Szczygieł, polský spisovatel o českých tématech Adam Wawrosz, básník a spisovatel

Ostatní náhled|210x210pixelů|Polsko-česká zpěvačka Ewa Farna

Józef Buzek, ekonom Ewa Farna, popová zpěvačka Robert Jašków, herec Tadeusz Kraus, polský fotbalista ze Záolží Simona Lewandowska, herečka Adam Makowicz, jazzový hudebník Halina Mlýnková, popová zpěvačka Jaromír Nohavica, český písničkář, zpívá také v polštině a písně s českou a polskou tematikou Bronislav Poloczek, divadelní a televizní herec Petr Prokop Siostrzonek, římskokatolický duchovní Roman Czudek, římskokatolický duchovní, generální sekretář ČBK

Reference

Související články Česko-polské vztahy Zaolzie Česko-polské fórum Kongres Poláků v České republice Polský kulturně-osvětový svaz v České republice Solidarita (Polsko) Polonia PKS Polonia Karwina Češi v Polsku Velvyslanectví Polské republiky v Praze

Externí odkazy

Polacy z Zaolzia Poláci na Těšínsku, Czeski Cieszyn 2009 Zespół Oldrzychowice Polskie Gimnazjum imienia Juliusza Słowackiego w Czeskim Cieszynie Kongres Polaków w Republice Czeskiej

Kategorie:Česko-polské vztahy Kategorie:Poláci Kategorie:Polská menšina v Česku Kategorie:Češi polského původu