Visperterminen je obec v německy mluvící části švýcarského kantonu Valais, v okrese Visp. Žije zde obyvatel.
Geografie Obec se rozkládá od údolí Vispertal v kopcích severozápadně od Vispu a údolí Nanz až po vrcholy Mattwald a Simelihorn. Skládá se z hlavní obce Visperterminen a vesnic Ober- a Unterstalden, Bitzinen, Niederhäusern, Parmili a Sattolti.
Historie náhled|vlevo|Obec v roce 1910 Visperterminen byl poprvé doložen v 11. století jako . Ve středověku podléhal katedrální kapitule v Sionu a patřil k okrsku Visp. V roce 1256 byl založen kostel svatého Theodula jako filiální kostel farnosti Visp a v 16. století se vesnice Ob dem grossen Stein, Niederhäusern, Parmili a Ober- a Unterstalden spojily v jednu farnost. Ta se v roce 1715 stala samostatnou farností, oddělenou od Vispu. V letech 1656–1782 měl Visperterminen faru a od roku 1783 vikariát.
V roce 1255 byl jedním z nájemců tehdejších alpských obcí Rimella a Rotunda občan Visperterminenu jménem Johannes, který dal vzniknout walserské obci Rimella, nacházející se na území dnešního Piemontu.
V 19. století bylo Valais strukturálně slabé a vzdálené industrializaci v jiných částech země i Evropy mimo Švýcarsko. Ve Visperterminenu tak stejně jako v mnoha jiných vesnicích ve Valais panovala velká chudoba. V důsledku toho asi čtvrtina obyvatel vesnice v 50. letech 19. století emigrovala do Argentiny a založila tam vesnici San Jerónimo Norte. Někteří tamní obyvatelé dosud pěstují nářečí, kterým se mluví ve Visperterminenu.
Ještě kolem roku 1990 žili (jak si obyvatelé Visperterminenu říkají) „od země k hřebeni“, přičemž dodržovali cyklus zemědělských prací, tj. podle ročního období cestovali mezi dnem údolí a vysokohorskými pastvinami. V zemědělské obci s loukami, poli a vinnou révou, stejně jako s Alpami v Nanztalu, se rodiny stěhovaly se svým dobytkem do osad v různých nadmořských výškách v závislosti na ročním období za prací a využitím statků, pouze zimu trávily většinou ve vesnici Visperterminen. S nadmořskou výškou až 1150 metrů jsou vinice v Heidě nejvýše položenou vinařskou oblastí v Evropě. Stopy tohoto kočovného života lze nalézt na mnoha místech. Krajina se vyznačuje množstvím cest a stezek a infrastruktura osad odráží tento způsob života. Dosud například v každé vesnici existuje kaple, tzv. driel (lis na hrozny) a palírna.
Obyvatelstvo náhled|vpravo|Tradiční architektura v obci Vývoj počtu obyvatel Rok 1798 1850 1900 1950 2000 2010 2020 Počet obyvatel 450 511 630 968 1357 1373 1328
Doprava Obec leží mimo hlavní tahy, jediným spojením je místní silnice, vedoucí z města Visp, která ve Visperterminenu končí.
Nejbližší železniční stanice se nachází ve Vispu (Matterhorn Gotthard Bahn, bývalá BVZ Zermatt-Bahn, a SBB).
Pamětihodnosti náhled|vpravo|Lesní kaple Navštívení Panny Marie Lesní kaple Navštívení Panny Marie, darovaná obci v roce 1652, s varhanami z roku 1619, je poutním místem a byla poškozena zemětřeseními v letech 1756 a 1855. Ke kapli vede cesta s deseti staničními kaplemi ze 17. století, která byla obnovena v roce 1965.
Visperterminen je známý především díky své nejvýše položené vinici severně od hlavního alpského hřebene. Archeologické nálezy dokazují, že se zde vinařstvím zabývali již Keltové. Řeky Matter Vispa a Saaser Vispa se v nedalekém Staldenu setkávají a vytvářejí řeku Vispu. Na jejích březích v nadmořské výšce 660 metrů roste první vinná réva známé vinice. Na krátkých terasách s vysokými suchými kamennými zídkami překonává vinice 500 výškových metrů ve velmi stísněném prostoru. Jižní expozice svahu v nejsušší oblasti Švýcarska a velké kamenné plochy zdí dělají z „Rieben“ tepelnou komoru až do pozdního podzimu. Z těchto vinic se mimo jiné vyrábějí následující vína: Dôle, Fendant, Johannisberg, Pinot noir a Riesling x Silvaner, ale také rarity jako Heida, Himbertscha, Mennas a Planscher.
Odkazy Reference
Externí odkazy
– oficiální stránky
Kategorie:Obce v kantonu Valais Kategorie:Okres Visp