María Corina Machadová Pariscaová (* 7. října 1967 Caracas, Venezuela) je venezuelská politička, která byla v letech 2011 až 2014 členkou Národního shromáždění Venezuely.

Machadová byla kandidátkou na prezidentku Venezuely ve volbách v roce 2012, ale prohrála v opozičních primárkách s Henriquem Caprilesem. Během protestů v roce 2014 byla jednou z hlavních postav protestů proti vládě Nicoláse Madura.Kurmanaev, Anatoly (23. 12. 2014). "Venezuela Protests Drive Poor to Maduro as Death Toll Mounts". Business Week. Accessed 23 December 2014. V roce 2019 během prezidentské krize plánovala druhou prezidentskou kandidaturu, pokud sporný prozatímní prezident Juan Guaidó úspěšně vyhlásí volby, k čemuž nedošlo.

Byla prezidentskou kandidátkou za Vente Venezuela. Dne 30. června 2023 jí však generální kontrolor udělil 15letý zákaz zastávat veřejný úřad.

V roce 2018 byla Machadová zařazena do žebříčku BBC 100 women. Roku 2024 se stala laureátkou Ceny Václava Havla za lidská práva.María Corina Machado laureátkou ceny Václava Havla za rok 2024 V roce 2025 obdržela Nobelovu cenu za mír.

Dětství a vzdělání Narodila se v roce 1967 v Caracasu jako nejstarší ze čtyř sester. Je dcerou Henrique Machada Zuloaga, významného obchodníka s ocelí, a psycholožky Coriny Parisca.Boustany, Nora. "Signing On To Challenge Hugo Chavez". The Washington Post. Washington, D.C.: 9. 7. 2004. p. A.15. Accessed 24 February 2010.Forero, Juan (19. 11. 2005). "The Saturday Profile; Venezuela's Best-Loved, or Maybe Most-Hated, Citizen". The New York Times

Machadová vystudovala průmyslové inženýrství na Katolické univerzitě Andrése Bella a získala rovněž magisterský titul v oboru financí na obchodní škole Instituto de Estudios Superiores de Administración (IESA) v Caracasu.

V roce 1992 Machadová, která je matkou tří dětí, založila Nadaci Atenea (šp. Fundación Atenea), která pečuje o osiřelé a delikventní děti z ulic Caracasu. Pracovala v automobilovém průmyslu ve venezuelské Valencii, v roce 1993 se přestěhovala do Caracasu.

Aktivismus V roce 2002 spolu s Alejandrem Plazem založili dobrovolnickou občanskou organizaci Súmate. V roce 2004 organizace sbírala podpisy pod petici za referendum o odvolání tehdejšího prezidenta Huga Cháveze. Referendum se konalo v srpnu 2004 a při účasti 70 % voličů se 59 % vyslovilo proti odvolání Cháveze. Následně byli představitelé Súmate obviněni z velezrady a spiknutí, a to hlavně kvůli financování z americké vládní organizace National Endowment for Democracy. Jejich stíhání odsoudilo Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických a také řada lidskoprávních organizací, například Human Rights Watch. Machadová byla obviněna také z velezrady kvůli podpoře pučistů, kteří se v roce 2002 pokusili sesadit Cháveze a dosadit do funkce prezidenta Pedra Carmonu. Nicméně v roce 2006 byl proces odložen na neurčito.https://www.hrw.org/sites/default/files/reports/venezuela0908web.pdf

Politická kariéra Poslankyně (2010–2014) V roce 2010 rezignovala na svou funkci v Súmate a oznámila svou kandidaturu do parlamentu. Kandidovala za středopravicovou stranu Primero Justicia, která byla součástí opoziční volební koalice Mesa de la Unidad Democrática. Během kampaně obviňovala stát z vedení propagandy proti kritikům Cháveze a tvrdila, že se jí nedaří přesvědčit voliče kvůli strachu ze státních represí. Machadová ve volbách uspěla a získala nejvíce přednostních hlasů. Opozice se umístila o necelé procento hlasů za Chávezovou Sjednocenou socialistickou stranou, což Machadová hodnotila jako důkaz, že „Venezuelané nechtějí autoritářskou vládu, militarizovanou vládu, centralizovanou vládu a vládu, která chce z Venezuely udělat Kubu“.

Kandidatura na prezidentku (2011–2012) Machadová byla kandidátkou na prezidentku Venezuely ve volbách v roce 2012, ale prohrála v opozičních primárkách s Henriquem Caprilesem.

Následně vedla ekonomicky liberální středopravicovou stranu Vente Venezuela.

Protesty v roce 2014 V březnu 2014 na žádost Panamy vystoupila s projevem o stavu Venezuely na shromáždění Organizace amerických států (OAS). Po svém proslovu byla obviněna socialistickými poslanci z porušení ústavy Venezuely a byla odvolána z funkce poslankyně. To označila za ilegální projev diktatury.

V téže době byla jedním z vůdců opozičních demonstrací proti prezidentu Nicolási Madurovi při venezuelských protestech v roce 2014. Vládní poslanci požadovali zahájit vyšetřování a její obvinění z velezrady za účast na protestech. Krátce poté však byla odvolána z funkce kvůli proslovu v OAS. Následně pokračovala v organizaci protestů.

V květnu 2014 byla spolu s dalšími představiteli opozice obviněna ze spiknutí za účelem svržení Madura. Obvinění bylo postaveno na zadržené e-mailové komunikaci, která byla ale dle obviněných podvržená.

Mezi lety 2014 a 2021 pracovala jako moderátorka politického pořadu Contigo: Con María Corina Machado na stanici Radio Caracas Radio.

Kandidatura na prezidentku (2022–2023) V srpnu 2022 oznámila záměr ucházet se o opoziční nominaci na prezidentku. V roce 2023 v opozičních primárkách zvítězila s více než 92 % hlasů. Poté, co jí režim na 15 let zakázal ucházet se o prezidentskou funkci, se ale stal kandidátem opozice v prezidentských volbách v roce 2024 diplomat Edmundo González Urrutia. Její vyřazení odsoudila řada mezinárodních organizací.

González podle opozice volby vyhrál, státní volební rada ale prohlásila za vítěze Madura. Následně propukla tzv. venezuelská politická krize. González pak odjel do španělského exilu, Machadová se od léta 2024 skrývá. Podle režimu se mj. dopustila trestných činů terorismu, vandalismu a volebního podvodu.

Po únosu Madura (od 2026) Poté, co Spojené státy americké v lednu 2026 zaútočily na Venezuelu a zajaly Madura, se Machadová vyjádřila tak, že by novým prezidentem měl být jmenován González. Intervenci USA ve Venezuele zároveň označila za významný krok pro lidstvo a svobodu.

Americký prezident Donald Trump po útoku prohlásil, že automaticky neuznává venezuelskou opozici za nové vedení země. O Machadové pronesl, že „nemá v zemi dostatečný respekt“ a „měla by to těžké“. Naopak začal spolupracovat s venezuelskou viceprezidentkou Delcy Rodríguezovou. Podle anonymních zdrojů z Trumpovy administrativy za ignorací opozice stál fakt, že Machadová přijala Nobelovu cenu za mír, kterou si nárokoval Trump. Následně Machadová veřejně projevila ochotu cenu s Trumpem sdílet nebo mu ji přenechat. Norský Nobelův institut však upozornil, že udělená cena je nepřenositelná. V polovině ledna 2026 přesto Machadová na jednání ve Washingtonu předala Trumpovi svou medaili, která se k ceně váže. Trump ji přijal. V září 2026 se na podporu Machadové ve Venezuele konaly protesty.

Politické názory Je odpůrkyní chavismu a socialismu a často vede spory s umírněnější venezuelskou opozicí. Považuje se za antikomunistku.

Podpořila mezinárodní sankce proti Venezuele a vyslovila se pro zahraniční intervenci v zemi, protože nevěřila, že by Maduro mohl být odstraněn demokraticky. Madura označila za narkodiktátora.

V roce 2023 byla popisována jako příslušnice venezuelské radikální pravice nebo populistické národní pravice podobné americkému hnutí MAGA. Kvůli své ekonomické pozici byla řazena mezi konzervativce.https://www.bloomberg.com/news/articles/2023-02-22/maria-corina-machado-wants-to-be-venezuela-s-next-president

V roce 2011 hájila koncept „lidového kapitalismu“. Je zastánkyní privatizace státních podniků ve Venezuele, včetně ropné společnosti PDVSA. V ekonomické oblasti obdivuje neoliberalismus Margaret Thatcherové.https://www.nytimes.com/2024/07/24/world/americas/venezuela-election-opposition-machado.html

V květnu 2023 vyzvala k zákazu znovuzvolení do politických funkcí, uvedla, že je pro manželství osob stejného pohlaví, podporuje legalizaci léčebného konopí a vyzvala k celostátní debatě o legalitě interrupcí v případech ohrožení života matky nebo v případech znásilnění.

V roce 2025 vystoupila na setkání Patriotů pro Evropu v Madridu.https://www.reuters.com/world/europe/orban-le-pen-hail-trump-far-right-patriots-summit-madrid-2025-02-08/ Na setkání ji pozval Santiago Abascal, předseda španělské krajně pravicové strany Vox, ke které měla Machadová v této době blízko. Vítězství Javiera Mileie v argentinských prezidentských volbách označila za triumf. Je také přiznivkyní amerického prezidenta Donalda Trumpa, kterého označila za vizionáře. Poté, co v roce 2025 získala Nobelovu cenu za mír, uvedla, že si v roce 2026 zaslouží zvítězit Donald Trump. Na konci roku 2025 ocenila americkou operaci Jižní kopí.

Machadová je podporovatelkou státu Izrael. V roce 2025 poděkovala izraelské vládě za podporu Gonzáleze. Během kampaní veřejně uváděla, že v případě svého zvolení obnoví diplomatické vztahy s Izraelem, které byly přerušeny v roce 2009 kvůli izraelské operaci Lité olovo. Během roku 2025 také poděkovala izraelské vládě za útok na Írán, který považovala za hrozbu pro Izrael i Venezuelu.https://www.reuters.com/world/americas/israel-says-venezuelas-machado-voices-support-call-netanyahu-2025-10-17/ Machadová dále vyjádřila podporu vládě Benjamina Netanjahua v jejich postupu ve válce v Pásmu Gazy. Opakovaně také přislíbila, v případě získání politické moci, přesun venezuelské ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma.

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Venezuelští politici Kategorie:Držitelé Sacharovovy ceny Kategorie:Nositelé Nobelovy ceny za mír Kategorie:Narození 7. října Kategorie:Narození v roce 1967 Kategorie:Narození v Caracasu Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Ženy