Sacramentum caritatis (česky Svátost lásky) je první postsynodální (Řím, 2. října 2005 – 23. října 2005) apoštolská exhortace Benedikta XVI. Byla podepsána 22. února 2007.
V dokumentu se hovoří o svátosti eucharistie. Po úvodu se skládal ze tří částí, z nichž každá představovala jiný pohled na církevní chápání eucharistie.
Obsah
Papež Benedikt XVI. zkoumá důležitý vztah mezi eucharistií a ostatními svátostmi. Zdůrazňuje také sociální důsledky eucharistie a propojuje ji se sociálním učením církve. Dokument je rozdělen do tří částí, které se točí kolem eucharistie jako tajemství (1), kterému je třeba věřit, (2) které je třeba slavit a (3) které je třeba žít.
Struktura Úvod1. Eucharistie, tajemství, kterému je třeba věřit Nejsvětější Trojice a eucharistie Eucharistie: Ježíš, pravý obětovaný Beránek Duch svatý a eucharistie Eucharistie a církev Eucharistie a svátosti Eucharistie a eschatologie Eucharistie a Panna Maria
V Sacramentum caritatis Benedikt XVI. cituje : „Já jsem živý chléb, který sestoupil z nebe; kdo jí z tohoto chleba, bude žít navěky; a chléb, který já dám za život světa, je mé tělo.“ Poukazuje na to, že eucharistie je v podstatě trinitární. Svatý Cyril Jeruzalémský ve svých Katechezích uvádí, že „vzýváme Boha, aby ve svém milosrdenství seslal svého svatého Ducha na oběti, které jsou před námi, aby proměnil chléb v Kristovo tělo a víno v Kristovu krev.“Sacramentum caritatis, §13. Epikleze mše svaté je prosbou k Otci, aby seslal dar Ducha, aby se chléb a víno staly tělem a krví Ježíše Krista.
Benedikt také rozvádí vztah mezi eucharistií a svátostí pokání. „Víme, že věřící jsou obklopeni kulturou, která má tendenci eliminovat smysl pro hřích a prosazovat povrchní přístup, který přehlíží potřebu být ve stavu milosti, aby bylo možné důstojně přistupovat ke svátostnému přijímání. Ztráta vědomí hříchu s sebou vždy nese určitou povrchnost v chápání Boží lásky. Vyzdvihnout v rámci mešního obřadu prvky, které vyjadřují vědomí osobního hříchu a zároveň Božího milosrdenství, se může ukázat pro věřící jako nanejvýš užitečné.“Sacramentum caritatis, §20.
Protože krása eucharistie se týká přímo Krista v jeho osobě, umožňuje účastníkům nahlédnout do eschatologického rozměru, který je v eucharistii obsažen jako příslib budoucí slávy.Sacramentum caritatis, §32.
2. Eucharistie, tajemství, které se má slavit Eucharistické slavení dílo „Christus totus“ Ars celebrandi Struktura eucharistické slavnosti Actuosa participatio Vnitřně zúčastněná slavnost Eucharistická adorace a zbožnost Při slavení eucharistie nám Ježíš Kristus ukazuje, jak pravda lásky dokáže proměnit i temné tajemství smrti v zářivé světlo vzkříšení. Prostřednictvím eucharistie se stává vším ve všech, je ve své celistvosti přítomen v členech církve (§ 36). Jednotlivé údy tvoří duchovní kameny církve. Zpěv je projevem radosti, a když se nad tím zamyslíme, i projevem lásky. Nový člověk zpívá novou píseň. (§ 42)
3. Eucharistie, tajemství, které je třeba prožívat Eucharistická forma křesťanského života Eucharistie, tajemství, které je třeba hlásat Eucharistie, tajemství, které má být nabídnuto světu Závěr
Odkazy Reference
Související články Biskupská synoda Ecclesia de Eucharistia Redemptionis sacramentum
Externí odkazy Sacramentum caritatis na webu Svatého stolce
Kategorie:Apoštolské exhortace Benedikta XVI. Kategorie:Vzniklo 2007