August svobodný pán Stwrtnik (uváděn též jako Štvrtnik) ( Augustin Freiherr von Stwrtnik) (14. září 1790 Praha – 9. prosince 1869 Radkersburg) byl rakouský generál. V rakouské armádě sloužil již od napoleonských válek, později se věnoval zdokonalování dělostřelectva a postupoval v hodnostech. Jako vojevůdce se prosadil v revolučních letech 1848–1849, v několika bitvách v Itálii se vyznamenal jako velitel dělostřelectva, rychle postupoval v hodnostech (generálmajor 1848, polní podmaršálek 1850) a stal se nositelem prestižního Řádu Marie Terezie. Vojenskou kariéru završil jako vrchní velitel dělostřelectva rakouské armády v Lombardii (1850–1859).
Životopis náhled|vlevo|Erb rodu Stwrtniků Narodil se v Praze jako nejstarší syn generála Augusta Stwrtnika (1755–1841) a jeho manželky Kateřiny, rozené baronky Häringové (1766–1819).Genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser, Gotha, 1854; s. 518–519 dostupné online Po matce byl vnukem polního zbrojmistra barona Ferdinanda Häringa (1732–1822) a synovcem generála Josefa Smoly.Genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser auf das Jahr 1849; Gotha, 1849; s. 177–178 dostupné online Po otcově vzoru vstoupil již ve čtrnácti letech do armády a v roce 1805 se jako dobrovolník u dělostřelectva zúčastnil třetí koaliční války. V dalším válečném tažení roku 1809 se vyznamenal statečností (bitva u Aspern) a byl povýšen na poručíka. Po napoleonských válkách se věnoval zdokonalování dělostřelectva a ve službě u různých posádek postupoval v hodnostech (major 1834, plukovník 1842). Řadu let strávil v Itálii, jako plukovník byl náčelníkem štábu 4. dělostřeleckého pluku ve Štýrském Hradci.Militär Schematismus des österreichishen Kaiserthumes; Vídeň, 1837; s. 377 dostupné onlineHof- und Staats-Handbuch des Kaiserthumes Österreich; Vídeň, 1845; s. 324 dostupné onlineMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes; Vídeň, 1848; s. 73 dostupné online
V roce 1848 byl povýšen na generálmajora a v revolučních letech 1848-1849 se vyznamenal v Itálii pod velením maršála Radeckého. V červnu jako velitel dělostřelectva ve sboru maršála Nugenta přispěl k dobytí Vicenzy. Osobním nasazením vynikl v bitvě u Custozzy (1848), v následujícím roce se znovu vyznamenal v bitva u Novary a ve svých hlášeních se o něm pochvalně zmínil maršál Radecký. Za zásluhy byl v roce 1849 dekorován prestižním Řádem Marie Terezie.MĚŘIČKA, Václav: Řád Marie Terezie; Klub pro českou heraldiku a genealogii, Praha, 1990; s. 73Seznam nositelů Řádu Marie Terezie in: Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 44 dostupné online V roce 1850 získal hodnost polního podmaršála a poté byl velitelem dělostřelectva u 2. armády v Lombardii se sídlem v Benátkách. Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes; Vídeň, 1857; s. 72 dostupné onlineVojenského tažení se naposledy zúčastnil aktivně během války se Sardinií, kdy v bitvě u Magenty (1859) opět převzal velení dělostřelectva. I když bitvu a celou válku Rakousko prohrálo, Stwrtnik získal další ocenění. K datu 30. srpna 1859 byl penzionován.Služební postup Augusta Stwrtnika in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 181 dostupné online Na penzi pobýval střídavě ve Štýrském Hradci a v Radkersburgu, kde také zemřel. Pohřben byl ve Štýrském Hradci v rodové hrobce, kde spolu s ním spinkají i další členové rodiny.Rodová hrobka Stwrtniků ve Štýrském Hradci dostupné online
Tituly a ocenění Od roku 1814 byl spolu s otcem uživatelem titulu svobodného pána. Během vojenské služby obdržel řadu vyznamenání, kromě zmíněného Řádu Marie Terezie získal za své aktivity v letech 1848–1849 rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1848) a Řád železné koruny III. třídy (1849), dále byl držitelem Vojenského záslužného kříže s válečnou dekorací (1849). Díky dlouholetému pobytu v Itálii byl také nositelem velkokříže papežského Řádu sv. Řehoře Velikého (1849) a velkokříže toskánského Řádu sv. Josefa (1855). Od roku 1854 byl čestným majitelem dělostřeleckého pluku č. 5.Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 836 dostupné online Po odchodu do výslužby byl jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence (1859).Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes, Vídeň, 1860; s. 101 dostupné online Za svou poslední aktivní službu v bitvě u Magenty obdržel v roce 1859 také Řád železné koruny I. třídy. Na penzi pobýval střídavě ve Štýrském Hradci a v Radkersburgu, kde také zemřel. Pohřben byl ve Štýrském Hradci v rodové hrobce, kde spolu s ním spinkají i další členové rodiny.
V roce 1815 se v Praze oženil s Josefínou Slavíkovou (1795–1857), dcerou pražského měšťana Leopolda Ondřeje Slavíka. Z manželství se narodilo šest dětí, synové August (1818–1854), Adolf (1825–1882) a Leopold (1828–1879) sloužili v armádě. Z potomstva byla nejstarší dcera Augusta (1816–1887), provdaná za barona Karla Hohenbühela (1806–1881), prezidenta zemského soudu v Tridentu.Rodina Karla von Hohenbühela na webu geni.com dostupné online
Jeho bratranci byli Josef Smola (1805–1856) a Karel Smola (1802–1862), kteří také sloužili v armádě a dosáhli generálských hodností.Rodina Stwrtniků in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich dostupné online
Odkazy
Reference
Literatura VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2016; Praha, 2012; s. 396–399 (heslo Stwrtnik) ISBN 978-80-904241-7-3
Externí odkazy August von Stwrtnik in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich August von Stwrtnik in: Allgemeine Deutsche Biographie
Kategorie:Rakouští generálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Osobnosti napoleonských válek Kategorie:Nositelé Vojenského řádu Marie Terezie Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Řádu svatého Řehoře Velikého Kategorie:Nositelé Řádu svatého Josefa Kategorie:Narození 14. září Kategorie:Narození v roce 1790 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 19. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1869 Kategorie:Pohřbení ve Štýrském Hradci Kategorie:Muži