Alexander August hrabě Uexküll-Gyllenband (uváděn též jako Üxküll) ( Alexander August Rudolf Leopold Friedrich Reichsgraf von Uexküll-Gyllenband) (2. října 1836 Postupim – 13. července 1915 Berchtesgaden) byl rakousko-uherský generál z německé šlechtické rodiny švédského původu.
Do císařské a královské armády vstoupil v roce 1854 a zúčastnil se několika válečných tažení. Byl dlouholetým pobočníkem císaře Františka Josefa, uplatnil se jako diplomat a několik let sloužil jako nižší důstojník také v Čechách. V letech 1891–1908 velel postupně čtyřem armádním sborům v Košicích, Krakově, Vídni a Budapešti. V roce 1895 dosáhl hodnosti generála jezdectva a v roce 1909 byl jmenován členem Panské sněmovny.
V závěru kariéry zastával čestnou hodnost velitele jedné z císařských gard (1909–1915). Byl nositelem více než třiceti rakouských a zahraničních vyznamenání a v rámci rakousko-uherské generality patřil k nejčastěji vyznamenávaným důstojníkům.
Jeho prasynovcem byl plukovník Claus Schenk von Stauffenberg, hlavní aktér atentátu na Adolfa Hitlera (1944).
Životopis náhled|vlevo|Alexander Uexküll-Gyllenband v uniformě generála jezdectva Pocházel ze šlechtického rodu původem ze Švédska, později usazeného v Německu (od roku 1790 rodině náležel říšský hraběcí titul).Ottův slovník naučný, díl XXVI.; Praha, 1907; s. 17 (heslo Uexküll-Gyllenband) Narodil se jako starší syn hraběte Rudolfa Uexküll-Gyllenbanda (1809–1879), nejvyššího hofmistra Württemberského království.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser, Gotha, 1861; s. 902 'dostupné onlineRodina Rudolfa Karla Uexküll-Gyllenbanda na webu geni.com dostupné online Alexandr původně studoval na gymnáziu ve Stuttgartu, vojenskou přípravou prošel v Mohuči a do rakouské armády vstoupil jako kadet v roce 1854. V roce 1857 byl poručíkem u 2. hulánského pluku a v hodnosti nadporučíka byl v roce 1859 zařazen do sboru císařských pobočníků. Jako pobočník Františka Josefa se během války se Sardinií zúčastnil bitvy u Solferina (1859). V roce 1861 byl povýšen na rytmistra a v roce 1866 bojoval v bitvě u Hradce Králové, v závěru prusko-rakouské války byl účastníkem bitvy u Lamače. V letech 1866–1867 si doplnil vzdělání na Vysoké válečné škole (K.u.k. Kriegschule) ve Vídni.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumses; Vídeň, 1867; s. 459, 695 dostupné online
náhled|vlevo|Erb rodu Uexküll-Gyllenband Jako císařský pobočník doprovázel Františka Josefa na cestě přes Řecko a Turecko ke slavnostnímu otevření Suezského průplavu (1869) a dále postupoval v hodnostech (major 1869, podplukovník 1873).Kais. Königl. Militär Schematismus für 1874; Vídeň, 1873; s. 391, 430 dostupné online I jako císařský pobočník stále patřil ke 2. hulánskému pluku, až jako podplukovník od roku 1873 sloužil u 14. pluku dragounů v Písku, později byl přeložen do Köszegu. V roce 1876 byl povýšen na plukovníka a převzal velení 14. pluku dragounů (1876–1880).Dragounský pluk č. 14 na webu valka.cz dostupné online Se svým regimentem se v roce 1878 zúčastnil okupace Bosny a Hercegoviny. V letech 1880–1882 zastával funkci vojenského zplnomocněnce na rakousko-uherském velvyslanectví v Petrohradě.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1881; Vídeň, 1881; s. 6 dostupné onlineKais. Königl. Militär Schematismus für 1881; Vídeň, 1881; s. 69, 126 dostupné online
Po návratu z Ruska byl v roce 1882 povýšen na generálmajora a převzal velení 13. jezdecké brigády v Záhřebu.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1883; Vídeň, 1883; s. 32 dostupné online V roce 1887 dosáhl hodnosti polního podmaršála a stal se velitelem jezdecké divize nejprve ve Vídni (1887–1888), poté ve Lvově (1888–1891).Kais. Königl. Militär Schematismus für 1889; Vídeň, 1888; s. 120 dostupné online V letech 1891–1893 byl velitelem 6. armádního sboru v Košicích, poté v letech 1893–1894 velel 1. armádního sboru v Krakově.1. armádní sbor na webu valka.cz dostupné online V roce 1895 dosáhl hodnosti generála jezdectvaSeznam generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné onlineSlužební postup Alexandra Uexküll-Gyllenbanda in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918, Vídeň, 2007; s. 192 dostupné online a v letech 1894–1905 byl velitelem 2. armádního sboru ve Vídni,2. armádní sbor na webu valka.cz dostupné online respektive zemským velitelem pro Dolní Rakousko a jižní Moravu,Schematismus für das kaiserliche und königliche Heer für 1895; Vídeň, 1895; s. 90, 125 dostupné onlineGothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser; Gotha, 1896; s. 1195 dostupné online zároveň velel ve Vídni sboru c. k. zeměbrany.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1901; Vídeň, 1901; s. 438 dostupné online Aktivní kariéru završil jako velitel 4. armádního sboru v Budapešti, respektive zemský velitel v Uhrách (1905–1908),Schematismus für das kaiserliche und königliche Heer für 1906; Vídeň, 1905; s. 124 dostupné onlinePřehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online od roku 1905 byl také jedním z generálních inspektorů armády. Od roku 1909 do smrti zastával čestnou hodnost kapitána jedné z císařských gard (Gardekapitän von kaiserliche und königliche Leibgarde-Reitereskadron).Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1911; Vídeň, 1911; s. 17 dostupné onlineGenerale und Obersten 1915; Vídeň, 1915; s. 1 dostupné onlineSchematismus für das kaiserliche und königliche Heer für 1913; Vídeň, 1912; s. 114, 195 dostupné online Zemřel v Berchtesgadenu po krátké nemoci 13. července 1915 ve věku 78 let poté, co v rakousko-uherské armádě odsloužil 61 let.
Jeho mladší bratr Alfred (1838–1877) sloužil také v rakousko-uherské armádě a uplatnil se jako diplomat (působil jako vojenský atašé v Berlíně, Paříži a Římě). Alfredova dcera Karoline (1875–1956) se provdala do rodu Schenků ze StauffenberguGothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser; Gotha, 1922; s. 1027–1028 dostupné onlineRodina Alfreda Uexküll-Gyllenbanda na webu geni.com dostupné online a jejím synem byl plukovník Claus Schenk von Stauffenberg (1907–1944), iniciátor atentátu na Adolfa Hitlera (1944). Za účast na spiknutí byl kromě Stauffenberga popraven i jeho strýc Nikolaus von Uexküll-Gyllenband (1877–1944), který byl do příprav atentátu také zapojen.
Tituly a ocenění V roce 1861 získal titul c. k. komoříhoHof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1874; Vídeň, 1874; s. 174 dostupné online a jako velitel armádního sboru byl v roce 1891 jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1894; Vídeň, 1894; s. 182 dostupné online Od roku 1891 byl také čestným majitelem husarského pluku č. 16 dislokovaného v Debrecíně.Schematismus des k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 724 dostupné onlineHusarský pluk č. 16 na webu valka.cz dostupné online V roce 1909 byl jmenován doživotním členem rakouské Panské sněmovny.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1911; Vídeň, 1911; s. 339 dostupné online Během vojenské kariéry obdržel řadu ocenění, jako pobočník Františka Josefa a později dlouholetý velitel ve Vídni žil dlouhodobě v blízkosti císařského dvora a díky tomu získal mnoho vyznamenání i od cizích panovníků. Mezi rakousko-uherskými generály se tak stal jedním z nejčastěji vyznamenávaných důstojníků.Přehled řádů a vyznamenání Alexandra Uexküll-Gyllenbanda na webu austro-hungarian army dostupné onlinePřehled řádů a vyznamenání Alexandra Uexküll-Gyllenbanda in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1914; Vídeň, 1914; s. 17 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů velkokříž Královského uherského řádu svatého Štěpána (1907) 60px|Velkokříž velkokříž Leopoldova řádu (1899) 60px Řád železné koruny I. třídy (1894) 60px rytířský kříž Leopoldova řádu (1889) 60x60pixelů Vojenská záslužná medaile (1878) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž (1866) (v roce 1914 při příležitosti 60. výročí služby v armádě uděleny ke kříži brilianty)
Zahraniční řády a vyznamenání 60x60pixelů Řád černé orlice (Německo) 1911 60x60pixelů velkokříž Vojenského záslužného kříže (Španělsko) 1909 alt=|60x60pixelů velkokříž Leopoldova řádu (Belgie) 1904 60x60pixelů velkokříž Řádu meče (Švédsko) 1904 alt=|60x60pixelů Domácí řád vendické koruny (Meklenbursko) 1904 alt=|60x60pixelů Řád vycházejícího slunce I. třídy (Japonsko) 1902 alt=|60x60pixelů Řád bílého orla (Srbsko) 1900 60x60pixelů Řád lva a slunce I. třídy (Persie) 1900 alt=|60x60pixelů Řád sv. Alexandra (Bulharsko) 1899 alt=|60x60pixelů velkokříž Danebrožského řádu (Dánsko) 1898 alt=|60x60pixelů Řád červené orlice I. třídy (Německo) 1896 (1898 k velkokříži uděleny brilianty) alt=|60x60pixelů rytířský kříž Řádu svatého Alexandra Něvského (Rusko) 1896 (1903 ke kříži uděleny brilianty) alt=|60x60pixelů velkokříž Řádu Fridrichova (Württembersko) 1893 alt=|60x60pixelů Řád svaté Anny I. třídy s brilianty (Rusko) 1891 alt=|60x60pixelů velkokříž Řádu Albrechtova (Sasko) 1889 60x60pixelů velkokříž Řádu rumunské hvězdy (Rumunsko) 1888 alt=|60x60pixelů Řád svatého Vladimíra III. třídy (Rusko) 1882 alt=|60x60pixelů Řád sv. Stanislava II. třídy (Rusko) 1882 alt=|60x60pixelů velkokříž Řádu Isabely Katolické (Španělsko) 1878 alt=|60x60pixelů Řád koruny (Německo) 1872 alt=|60x60pixelů komandérský kříž Řádu Spasitele (Řecko) 1870 alt=|60x60pixelů Řád Osmanie III. třídy (Osmanská říše) 1870 60x60pixelů Královský hohenzollernský domácí řád II. třídy (Prusko) 1870 60x60pixelů Řád Medžidie III. třídy (Osmanská říše) 1869 alt=|60x60pixelů Řád červené orlice III. třídy (Prusko) 1864 60x60pixelů rytířský kříž Řádu Adolfa Nasavského 1861
Odkazy
Reference
Literatura BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák–magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 312–313 () ISBN 978-963-446-585-0
Externí odkazy Alexander Uexküll-Gyllenband na webu austro-hungarian army Alexander Uexküll-Gyllenband na webu rakouského parlamentu Alexander Uexküll-Gyllenband in: Österreichisches Biographisches Lexikon
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Němečtí šlechtici Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Tajní radové Kategorie:Diplomaté Rakouska-Uherska Kategorie:Rakousko-uherští politici německé národnosti Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Osobnosti prusko-rakouské války Kategorie:Nositelé Královského řádu svatého Štěpána Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Rytíři Řádu černé orlice Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu koruny (Prusko) Kategorie:Nositelé Řádu svatého Alexandra Něvského Kategorie:Nositelé Řádu svatého Stanislava Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny Kategorie:Nositelé Řádu Spasitele Kategorie:Nositelé Řádu Osmanie Kategorie:Nositelé Řádu Medžidie Kategorie:Nositelé Řádu Adolfa Nasavského Kategorie:Nositelé Řádu Fridrichova Kategorie:Nositelé Řádu Albrechtova Kategorie:Nositelé Královského hohenzollernského domácího řádu Kategorie:Nositelé Řádu bílého orla (Srbsko) Kategorie:Nositelé Řádu vycházejícího slunce Kategorie:Nositelé Řádu slunce a lva Kategorie:Nositelé Řádu meče Kategorie:Nositelé Domácího řádu vendické koruny Kategorie:Nositelé Řádu Leopolda (Belgie) Kategorie:Nositelé Řádu Dannebrog Kategorie:Nositelé Řádu rumunské hvězdy Kategorie:Nositelé Řádu Isabely Katolické Kategorie:Narození 2. října Kategorie:Narození v roce 1836 Kategorie:Narození v Postupimi Kategorie:Úmrtí 13. července Kategorie:Úmrtí v roce 1915 Kategorie:Úmrtí v Berchtesgadenu Kategorie:Muži