Courtelary je obec v okrese Bernský Jura v kantonu Bern ve Švýcarsku, jehož je hlavním sídlem. Žije zde obyvatel.

Geografie náhled|vlevo|Most přes řeku Suze/Schüss v obci Courtelary leží v nadmořské výšce 695 metrů, vzdušnou čarou 14 km západoseverozápadně od města Biel. Seskupená obec se rozkládá ve střední části údolí Vallon de Saint-Imier po obou stranách toku řeky Suze (německy ).

Území obce o rozloze 22,2 km² pokrývá část široké údolní kotliny Vallon de Saint-Imier. Centrální část zaujímá 500 až 700 m široká údolní niva řeky Schüss. Na severu zasahuje území do antiklinály Montagne du Droit (až 1263 m n. m.) a do sníženiny Les Chaux u Les Breuleux. Na jihu se Courtelary rozprostírá až k vrcholům pohoří Chasseral, kde se nachází nejvyšší bod obce ve výšce 1540 m n. m.. Na hřebeni pohoří Chasseral byla tvrdá čepičatá hornina během milionů let rozlámána a erodována, čímž vznikl severní a jižní hřeben. Mezi nimi se nachází antiklinální údolí, které již bylo vyčištěno až k další vrstvě tvrdé horniny. Tato klenba tvoří třetí hřeben mezi oběma vnějšími hřbety, hřeben Petit Chasseral. Na širokých hřebenech Montagne du Droit a hřebene Chasseral se nacházejí rozsáhlé jurské vysokohorské pastviny s typickými mohutnými smrky, které stojí buď jednotlivě, nebo ve skupinách. V roce 1997 tvořila 5 % rozlohy obce zastavěná plocha, 43 % lesy a háje, 51 % zemědělství a o něco méně než 1 % neproduktivní půda.

Courtelary zahrnuje četné jednotlivé farmy roztroušené po celém údolí a na vrcholcích Jury. Sousedními obcemi Courtelary jsou Cormoret, Nods, Cortébert a Mont-Tramelan v kantonu Bern a Les Breuleux v kantonu Jura.

Historie náhled|vlevo|Letecký pohled (1950) První písemná zmínka o obci pochází z roku 962 pod jménem Curtis Alerici, později se objevily názvy Curte Alesi (1175) a Cortaleri (1178). Název místa pravděpodobně pochází ze statku Burgunďana jménem Alarich. Courtelary patřily klášteru Moutier-Grandval, ale statky v obci vlastnila také kapitula v Saint-Imier.

Obec sdílela osudy panství Erguel, které podléhalo basilejskému knížecímu biskupství, ale postupem času bylo stále více ovlivňováno městem Biel. V roce 1530 zavedl Biel proti vůli obyvatel údolí reformaci. Ti uzavřeli s městem Solothurn hradní právo a trvali na právu na sebeurčení. V důsledku této smlouvy byl v roce 1604 v Courtelary zřízen soudní dvůr a v roce 1606 se obec stala sídlem hofmistrovství Erguel. Během třicetileté války bylo Courtelary těžce postiženo.

Po vstupu francouzských vojsk do basilejského knížecího biskupství v roce 1792 se Courtelary na krátkou dobu stalo sídlem zákonodárného shromáždění Pays d’Erguel, které usilovalo o vytvoření nezávislé republiky. Tyto pokusy však ztroskotaly. V letech 1797–1815 patřilo Courtelary k Francii a bylo hlavním městem départementu Mont-Terrible, od roku 1800 départementu Haut-Rhin, do kterého bylo Mont-Terrible začleněno. V důsledku rozhodnutí Vídeňského kongresu se město v roce 1815 stalo součástí kantonu Bern, stalo se hlavním městem Oberamtu Erguel a v roce 1831 prakticky totožného okresu Courtelary.

V roce 1816 byl v Courtelary založen ústřední chudobinec a v roce 1829 okresní spořitelna. Železniční trať Biel – Les Convers – La Chaux-de-Fonds, otevřená v roce 1874, umožnila vznik prvního průmyslu. Kvůli častým záplavám řeky Suze/Schüss se obec rozhodla provést úpravu vodního toku.

Obyvatelstvo náhled|vpravo|Kostel Courtelary patří se svými 1403 obyvateli (k 31. prosinci 2021) k větším obcím v Bernském Jurovi. Z celkového počtu obyvatel je 82,8 % francouzsky mluvících, 11,1 % německy mluvících a 1,9 % italsky mluvících (k roku 2000). Počet obyvatel Courtelary prudce vzrostl zejména ve druhé polovině 19. století. Po dosažení vrcholu kolem roku 1970 došlo během hospodářské krize v 70. letech 20. století k výraznému odlivu obyvatelstva. Od roku 1980 dochází pouze k menším výkyvům počtu obyvatel. Vývoj počtu obyvatel Rok 1850 1900 1910 1930 1950 1960 1970 1980 1990 2000 Počet obyvatel 868 1228 1337 1192 1239 1330 1462 1211 1120 1127

Hospodářství náhled|vpravo|Železniční stanice Courtelary Zatímco v horní části údolí zažívalo hodinářství od 18. století rozmach, Courtelary zůstalo až do počátku 20. století místem s venkovským a řemeslným charakterem. Průmyslová výstavba začala kolem roku 1875 založením továrny na dřevní hmotu. Kolem roku 1900, tedy poměrně pozdě ve srovnání s ostatními obcemi v údolí, se v Courtelary prosadilo také hodinářství. Spolu se strojírenským průmyslem pomohla městečku k hospodářskému vzestupu. Krize hodinářství po roce 1970 vedla k diverzifikaci v průmyslovém odvětví. Dnes v obci poskytuje četná pracovní místa čokoládovna Chocolats Camille Bloch SA, jejíž sídlo je v Courtelary od roku 1935, a také strojírenský, elektronický a textilní průmysl. Důležitou roli stále hraje zemědělství s chovem skotu a mlékárenstvím, v nížinách také orná půda a ovocnářství. Zemědělství stále zaměstnává 13 % pracovní síly.

Doprava Obec má dobré dopravní spojení. Leží na frekventované hlavní silnici z Bielu do La Chaux-de-Fonds. Dne 30. dubna 1874 byla otevřena železniční trať z Bielu do Convers se stanicí v Courtelary. Na rovině řeky Schüss východně od obce se nachází letiště Courtelary, na kterém sídlí skupina pilotů větroňů Biel/Bienne a Groupe vol à voile Courtelary.

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Obce v kantonu Bern