La Neuveville (do roku 1948 oficiálně Neuveville) je obec v okrese Bernský Jura v kantonu Bern ve Švýcarsku. Žije zde obyvatel.
Geografie La Neuveville leží v nadmořské výšce 434 m, vzdušnou čarou 14 km jihozápadně od města Biel, přibližně na půli cesty mezi městy Biel a Neuchâtel, na jihozápadním břehu Bielského jezera. Obec se rozkládá na úzkém pásu země u jezera pod horským svahem na jižním úpatí Jury. Součástí La Neuveville je vesnice Schafis (francouzsky ) v nadmořské výšce 440 m n. m. na břehu Bielského jezera jihozápadně od Ligerzu a několik jednotlivých farem. Nad ní se rozkládá náhorní plošina Montagne de Diesse (německy ).
Zemědělská oblast obce o rozloze 6,8 km² zahrnuje část strmého jižního svahu La Côte a 4,5 km dlouhý pás pobřeží Bielského jezera mezi Le Landeron a Ligerz. Západní hranici tvoří říčka Ruisseau de Vaux, která se vlévá z náhorní plošiny Plateau de Diesse do Bielského jezera. Na severu obec zasahuje do zalesněné antiklinály, která odděluje bývalé rašeliniště Montagne de Diesse od jezera Biel. Nejvyšší bod La Neuveville, 926 m n. m., se nachází v Sur la Roche. V roce 1997 tvořila 15 % rozlohy obce zastavěná plocha, 63 % lesy a lesní pozemky, 21 % zemědělské plochy a méně než 1 % neproduktivní půda.
Sousedními obcemi La Neuveville jsou Ligerz a Plateau de Diesse v kantonu Bern a Lignières a Le Landeron v kantonu Neuchâtel.
Historie náhled|vlevo|Letecký pohled (1949) La Neuveville založil v roce 1312 basilejský kníže-biskup Gérard de Vuippens jako nové město nedaleko hranic s hrabstvím Neuchâtel, aby zde ubytoval uprchlíky z vesnice La Bonneville v údolí Val de Ruz, kterou krátce předtím zničil Rudolf IV. z Neuchâtelu. Proto se La Neuveville zpočátku nazývalo La Bonneville. První městská práva získalo město v roce 1318 a v roce 1342 byla podepsána mírová smlouva. V roce 1388 uzavřelo město smlouvu o hradních právech s městem Bern a v roce 1395 smlouvu s Bielem, protože si chtělo zajistit nezávislost na Neuchâtelu. V 16. století zastával majitel hradu Schlossberg kromě vojenské funkce také úřad starosty města La Neuveville.
V letech 1798–1815 patřilo městečko Francii a bylo podřízeno nejprve départementu Mont-Terrible a od roku 1800 départementu Haut-Rhin. Po Vídeňském kongresu v roce 1815 připadlo spolu s územím basilejského knížecího biskupství kantonu Bern a patřilo k okresu Erlach. V roce 1846 se stalo hlavním městem nově založeného okresu La Neuveville.
Obyvatelstvo náhled|vpravo|Centrum města K 31. prosinci 2022 v obci žilo 3798 obyvatel. Z celkového počtu obyvatel je 76,8 % francouzsky mluvících, 15,7 % německy mluvících a 2,9 % italsky mluvících (údaj z roku 2000). Počet obyvatel La Neuveville se do roku 1970 neustále zvyšoval. V důsledku hospodářské krize v 70. letech 20. století byl zaznamenán výrazný pokles. Od té doby dochází pouze k relativně malým výkyvům. Vývoj počtu obyvatel Rok 1850 1900 1910 1930 1950 1960 1970 1980 1990 2000 Počet obyvatel 1719 2248 2296 2535 2709 3216 3917 3519 3324 3445
Hospodářství La Neuveville se v průběhu 19. století vyvinulo z malého venkovského městečka v průmyslovou obec. Dnes je zde mnoho pracovních míst v přesném strojírenství, ve výrobě přesných zařízení, ve stavebnictví a v menších podnicích v různých průmyslových odvětvích. Velmi důležitý je také sektor služeb, který tvoří 50 % pracovní síly. Pro La Neuveville je důležité vinařství; svah na severozápadním břehu Bielského jezera, který je optimálně vystaven slunečnímu záření, je porostlý vinnou révou.
Doprava Obec má dobré dopravní spojení. Leží na dálnici A5, která spojuje Biel s Neuchâtelem a odlehčuje centru města od průjezdné dopravy, a také původní hlavní silnici č. 5.
Dne 3. prosince 1860 byla slavnostně otevřena železniční trať z Bielu do Le Landeron, která je součástí dnešní trati podhůřím Jury.
Z La Neuveville jezdí poštovní autobusová linka do obcí na Montagne de Diesse.
Město má malý přístav na Bielském jezeře a je napojeno na síť pravidelných lodních linek na jezeře.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Obce v kantonu Bern