Třetí válka o Náhorní Karabach (19.–20. září 2023) bylo jednodenní vojenské střetnutí mezi Ázerbájdžánem a samozvaným separatistickým státem Arcach, který v té době de-fakto ovládal většinu území Náhorního Karabachu. Konflikt skončil naprostou porážkou a zánikem státu Arcach a ovládnutím území Náhorního Karabachu Ázerbájdžánem. Téměř všichni arménští obyvatelé následně oblast opustili a uprchli do sousední Arménie. Samotná Arménie se do konfliktu nezapojila.
Průběh 19. září vlevo|náhled|Ázerbájdžánští vojáci bojující v zákopech Dne 19. září 2023 vydalo ázerbájdžánské ministerstvo obrany prohlášení, v němž tvrdí, že ázerbájdžánské ozbrojené síly byly ostřelovány arménskými silami, což vedlo ke zvýšení napětí v oblasti Náhorního Karabachu. V prohlášení následovala informace, že došlo k opevnění bojových pozic, zvýšení mobilizace jednotek a rozšíření průzkumných aktivit. Prohlášení obvinilo Arménii, že téhož dne zabila dva civilisty, u nichž explodovalo vozidlo s připevněnou minou, které v reakci na to zahájilo „místní protiteroristické aktivity“ požadující odzbrojení a stažení všech etnických arménských vojáků, jakož i bezpodmínečnou kapitulaci a zrušení Republiky Arcach. Prohlášení končilo sdělením, že o probíhajících aktivitách byl informován ruský mírový kontingent a turecko-ruské monitorovací centrum, což však Rusko popřelo a dodalo, že jeho mírové jednotky byly o záležitosti informovány pouze „několik minut“ před jejím zahájením.
Ázerbájdžán tvrdil, že na žádné civilní pozice nebylo útočeno zbraněmi, ale bylo jasné, že údery byly vedeny v těsné blízkosti velkých měst a hustě obydlených oblastí. K útokům došlo uprostřed eskalující krize způsobené ázerbájdžánskou vládou, která fakticky blokovala Republiku Arcach. Tato blokáda měla za následek značný nedostatek základních zásob, jako jsou potraviny, léky a další zboží v postiženém regionu. Ázerbájdžán uvedl, že zřídil „humanitární koridory a přijímací místa na Lačinské silnici a v dalších směrech“, které „zajistí evakuaci obyvatelstva z nebezpečné oblasti“. Tato oznámení byla šířena prostřednictvím SMS, letáků a sociálních médií a vyvolala mezi obyvateli obavy z etnických čistek. Arcašské úřady varovaly své obyvatele, že „ázerbájdžánská propagandistická mašinérie používá rozsáhlá informační a psychologická opatření k ovlivňování“.
Vedení Náhorního Karabachu nabídlo Ázerbájdžánu jednání poté, co zahájil vojenskou ofenzívu. „Karabašská strana vyzývá ázerbájdžánskou stranu, aby okamžitě zastavila nepřátelské akce a zasedla k jednacímu stolu s cílem urovnat situaci,“ uvádí se v prohlášení vydaném pozdě odpoledne. Kancelář ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva v reakci uvedla, že je připravena setkat se s karabašskými představiteli v ázerbájdžánském městě Jevlach. Zároveň zdůraznila, že ázerbájdžánská ofenzíva bude pokračovat, pokud karabašští Arméni nerozpustí své vládní orgány a ozbrojené síly.
Arcašské úřady uvedly, že faktické hlavní město státu Stěpanakert a další města jsou „pod silným ostřelováním“, a obvinily Ázerbájdžán z pokusu o etnické čistky. Arcašský ombudsman pro lidská práva Gegham Stepanyan uvedl, že byli zabiti dva civilisté, včetně jednoho dítěte, a 11 dalších bylo zraněno, z toho osm dětí. Do konce dne Arcach oznámil, že zahynulo 27 lidí a více než 200 jich bylo zraněno.
Arcašské úřady oznámily, že evakuovaly více než 7 000 lidí z 16 venkovských osad, zatímco ruské mírové jednotky evakuovaly 500 dalších osob. Mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová oznámila, že ruské potraviny a léky dorazily do Arcašské oblasti cestou přes Lačin a Agdam.
20. září náhled|Ilham Alijev promlouvající k národu Arménské zdroje tvrdí, že při ázerbájdžánském útoku byl zabit starosta města Martuni Aznavur Saghjan. Zprávy rovněž naznačovaly, že klášter Amaras se dostal pod ázerbájdžánskou kontrolu. Azg informoval, že ázerbájdžánské síly obsadily osady Čankatagh, Čapar, Čarektar, Getavan, Karmir Šuka, Chačmač, Machkalašen, Sarušen Šoš a Vaghuhas. Arménský deník Aravot dále uvedl, že Kašenský důl, jeden z největších zdrojů daňových příjmů arcašské vlády, se dostal pod ázerbájdžánskou kontrolu. Arcašský prezident Samvel Šachramanjan prohlásil, že „Náhorní Karabach bude muset podniknout příslušné kroky k zajištění fyzické bezpečnosti obyvatelstva“.
Arcašské úřady souhlasily s návrhem ruských mírových sil na zavedení příměří od 13:00 hodin 20. září. Podle podmínek dohody vláda Republiky Arcach souhlasila s odzbrojením a zahájením rozhovorů s vládou Ázerbájdžánu o reintegraci území. Mezi ázerbájdžánské požadavky patřil požadavek, aby Arcach a Arménie vydaly Ázerbájdžánu seznam osob k trestnímu stíhání a soudu, včetně bývalých a současných arcašských civilních a vojenských představitelů. Po vyhlášení příměří začaly z Arcachu prchat velké masy arménských civilistů, z nichž se mnozí shromažďovali na letišti ve Stěpanakertu. Arménská vláda uvedla, že se na přípravě dohody o příměří nepodílela, zatímco ázerbájdžánský prezidentský vyslanec Elčin Amirbekov řekl, že příměří pomohli zprostředkovat ruští mírotvorci.
Mluvčí ázerbájdžánského ministerstva obrany plukovník Anar Ejvazov oznámil, že během operace Ázerbájdžán obsadil 90 bojových pozic. Uvedl také, že ázerbájdžánské síly ukořistily jako trofeje sedm bojových vozidel, jeden tank, čtyři minomety a dvě bojová vozidla pěchoty arménských vojenských jednotek.
Ostřelování Stěpanakertu pokračovalo až do vyřazení elektrické sítě ve městě několik hodin poté, co mělo vstoupit v platnost příměří. Podle prohlášení ruského ministerstva obrany bylo několik příslušníků mírových sil zabito u vesnice Čankatagh v Tatarském okrese poté, co bylo napadeno jejich vozidlo, když se vraceli z pozorovacího stanoviště. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany oznámilo, že „v důsledku ostřelování byli zabiti ruští vojáci ve vozidle“, a vyjádřilo Rusku soustrast a přislíbilo zahájit vyšetřování okolností úmrtí. Server News.am před ázerbájdžánským oznámením uvedl, že mírotvůrci byli zabiti ázerbájdžánským ostřelováním. Jedním ze zabitých ruských mírotvorců byl kapitán prvního stupně Ivan Kovgan, zástupce velitele ponorkových sil Severního loďstva Ruska. Ve spolupráci s Ázerbájdžánem ruské mírové síly zadržely podezřelé osoby a ázerbájdžánský velitel byl suspendován. Prezident Alijev se následně v telefonickém rozhovoru omluvil za útok ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Podle ázerbájdžánské generální prokuratury zahájila skupina vojáků ázerbájdžánské armády palbu na auto s ruskými mírovými silami, o nichž se kvůli obtížnému terénu a mlhavému a deštivému počasí mylně domnívala, že patří arménským silám, v důsledku čehož bylo zabito 5 mírových sil. Kromě toho bylo téhož dne na území téže osady arménskými silami ostřelováno nákladní vozidlo Kamaz patřící mírovým silám, v důsledku čehož byl 1 příslušník mírových sil zabit a 1 zraněn.
Arménie obvinila Ázerbájdžán ze střelby na své vojáky v pohraničním městě Sotk, což Ázerbájdžán popřel.
Davit Davtjan, starosta obce Mec Šen, oznámil, že obec je stále aktivní bojovou zónou a je obléhána ázerbájdžánskými silami. Informoval také, že vesnici Jegcáhogh srovnaly ázerbájdžánské síly se zemí dříve, než mohli být její obyvatelé evakuováni.
V televizním projevu toho večera prezident Alijev zopakoval, že „Karabach je Ázerbájdžán“, a dodal, že jeho „železná pěst“ poslala myšlenku Karabachu jako samostatného arménského státu do historie.
Po konfliktu 21. září
vlevo|náhled|Etničtí Arméni z Náhorního Karabachu hledající úkryt kvůli útokům ázerbájdžánských ozbrojených sil vlevo|náhled|Zraněná etnická Arménka z Náhorního Karabachu dostávající lékařskou péči V Jevlachu se uskutečnila jednání mezi zástupci karabašské arménské komunity a ázerbájdžánskou vládou, která se týkala bezpečnosti, práv a „otázek reintegrace“. Karabašskou arménskou delegaci tvořili Sergej Martirosjan a Davit Melkumjan a doprovázeli ji ruští mírotvůrci. Ázerbájdžánskou delegaci tvořili Ramin Mammadov, Bašír Bašír a Ilkin Sultanov. Přítomen byl také vedoucí rusko-tureckého společného monitorovacího centra Oleg Semjonov. Rozhovory, které trvaly dvě hodiny, skončily bez formální dohody, nicméně v prohlášení ázerbájdžánské vlády se uvádí, že byly „konstruktivní a pozitivní“ a že další jednání budou pokračovat v říjnu. Podle arcašské delegace jednání uvázla na mrtvém bodě kvůli „celé řadě otázek“, ale konkrétně když požadovali bezpečnostní záruky, že ázerbájdžánská vláda nebude etnické Armény nutit opustit oblast Náhorního Karabachu, obě strany se však dohodly na zastavení vojenských akcí. Ázerbájdžán souhlasil s tím, že do regionu pošle zásoby potravin a pohonných hmot.
Ministerstvo vnitra Náhorního Karabachu uvedlo, že ázerbájdžánská armáda po porušení dohody o příměří pokračuje v ostřelování Stěpanakertu „z různých typů ručních zbraní“. Rheinische Post uvedl, že od obyvatel Stěpanakertu obdržel informace o tom, že Ázerbájdžán porušil příměří a ve městě se střílí. Bylo oznámeno, že elektřina v Arcachu nemůže být dodávána, protože řada rozvoden, které napájejí elektrickou síť, je pod ázerbájdžánskou kontrolou, přičemž společnost CJSC „Artsakhenergo“ provádí ve Stěpanakertu obnovovací práce. Rusko zaznamenalo dva případy porušení příměří v okrese Šuša a tři další případy v okrese Mardakert. náhled|Arménské děti z Náhorního Karabachu ukrývající se na ruské vojenské základně v důsledku útoku ozbrojených sil Ázerbájdžánu
Na zasedání Rady bezpečnosti OSN navrhla Arménie, aby byla do Náhorního Karabachu vyslána mírová mise OSN, a vyzvala k vytvoření mezinárodního mechanismu pro dialog mezi Ázerbájdžánem a zástupci arménského etnika v regionu.
22. září Hikmet Hadžijev, zahraničněpolitický poradce ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva, prohlásil, že jeho vláda zajistí, aby civilisté mohli bezpečně cestovat vlastními vozidly po silnicích spojujících Náhorní Karabach s Arménií. Navrhl také, že bývalým bojovníkům, kteří budou souhlasit s odzbrojením, bude nabídnuta amnestie. Některé ozbrojené skupiny etnických Arménů přislíbily, že budou pokračovat v boji.
Mluvčí arcašské vlády Armine Hajrapetjan řekl agentuře Agence-France Presse, že ázerbájdžánské síly se rozmístily v okolí Stěpanakertu, což přimělo obyvatele, aby se ze strachu před zabíjením schovávali ve sklepích. Dodala také, že od ázerbájdžánské ofenzívy přišel Stěpanakert a další části Náhorního Karabachu o většinu základních služeb, jako je elektřina, plyn, potraviny, pohonné hmoty, internetové a telefonní spojení. Ázerbájdžán uvedl, že do Náhorního Karabachu poslal z Agdamu dva dvacetitunové kamiony s potravinami a hygienickými potřebami a také dva kamiony s chlebem.
I druhý den jednání skončil ve slepé uličce, a to navzdory nabídce amnestie arcašským velitelům a bojovníkům, neboť arcašská delegace uvedla, že otázky humanitární pomoci, bezpečnostních záruk a slibu ázerbájdžánské delegace, že Armény z Náhorního Karabachu nevyžene, zůstaly nevyřešeny. Podle arménského novináře Tatula Hakobjana se v Šuši uskutečnilo setkání mezi šéfem ázerbájdžánské Státní bezpečnostní služby Ali Naghijevem a arcašským prezidentem Samvelem Šachramanjanem.
Jednotky arcašských obranných sil začaly předávat své zbraně ruským mírovým silám, přičemž ruské ministerstvo obrany potvrdilo předání šesti obrněných vozidel, více než 800 kusů ručních zbraní a 5 000 kusů munice. Památník tanku, zrestaurovaný tank T-72 Gagika Avšarjana připomínající dobytí Šuši a umístěný na silnici do Šuši, byl údajně Ázerbájdžánem demontován. Kromě toho vyjela z Arménie do Náhorního Karabachu kolona 15 nákladních automobilů ruských mírových sil, které projížděly Lačinským koridorem. Podle ruského ministerstva obrany bylo do Náhorního Karabachu ruskými mírovými silami dopraveno více než 50 tun humanitární pomoci.
23. září