Konference OSN o změně klimatu 2023 v Dubaji

Konference OSN o změně klimatu v roce 2023 neboli Konference smluvních stran UNFCCC, častěji označovaná jako COP 28, byla 28. konferencí OSN o změně klimatu, která se konala od 30. listopadu do 12. prosince 2023 (s prodloužením do 13. prosince) na výstavišti Expo City v Dubaji. Konference COP se pořádají každoročně (s výjimkou roku 2020) od uzavření první dohody OSN o klimatu v roce 1992. Vlády se na nich domlouvají na politikách, které mají omezit zvyšování globální teploty a přizpůsobit se dopadům spojeným se změnou klimatu. Dne 13. prosince předsedající konference Sultán Ál-Džábir oznámil, že bylo dosaženo konečné kompromisní dohody mezi zúčastněnými zeměmi, přičemž dohoda „vyzývá“ všechny národy, aby „přešly“ od fosilních paliv „spravedlivým, spořádaným a spravedlivým způsobem“, aby se zabránilo nejhorším důsledkům změny klimatu, a zároveň „urychlily opatření v tomto kritickém desetiletí tak, aby bylo dosaženo čisté nuly do roku 2050 v souladu s vědeckými poznatky“. Globální pakt je prvním v historii summitů COP, který výslovně zmínil nutnost odklonu od všech typů fosilních paliv, ale přesto se dočkal široké kritiky kvůli rozhodnutí nezahrnout jasný závazek k postupnému vyřazování nebo snižování fosilních paliv.

Členské státy se také dohodly na růstu celosvětového využívání obnovitelných zdrojů energie a podařilo se schválit závěry historicky prvního hodnocení cílů Pařížské dohody, tzv. Global Stocktake. náhled|Al Wasl Plaza, Expo City, Dubaj

Přípravy Na začátku roku 2021 nabídly Spojené arabské emiráty hostitelství konference v roce 2023 a v listopadu 2021 oznámil předseda vlády a viceprezident Spojených arabských emirátů šejk Mohammed bin Rašíd al-Maktúm, že SAE budou hostit konferenci v roce 2023. Bylo to podruhé během dvou let, kdy se konference konala na Blízkém východě, a potřetí, kdy ji po Kataru v roce 2012 a Indonésii v roce 2007 hostil člen OPEC.

Spojené arabské emiráty jsou vůči změně klimatu jednou z nejzranitelnějších zemí světa, neboť se nacházejí v oblasti s velmi horkým a vlhkým podnebím. Zvyšující se teploty již nyní vážně ovlivňují každodenní život obyvatel, zvyšují platby za elektřinu, vodu, znesnadňují pouhou chůzi po ulici. V letních měsících mnozí odjíždějí do jiných regionů nebo neopouštějí prostory s klimatizací. Pokud nebudou přijata opatření, do roku 2070 překročí teploty mokrého teploměru v regionu na delší dobu 35 °C. Rudé moře a Perský záliv jsou totiž regiony s nejvyšším počtem extrémních teplotně-vlhkostních událostí na světě a již několikrát překročily bezpečnou hranici teploty vlhkého vzduchu. Dalšími dopady, které region pociťuje, jsou písečné bouře, zvyšování hladiny moří, sucho. Podle koalice Climate&Clean Air se země snaží snižovat emise mnoha způsoby, které se týkají různých odvětví jejího hospodářství. Mezi tato opatření patří podpora ekologického a hydroponického zemědělství, budování železnice Etihad Rail, snižování množství odpadu (zejména potravinového), podpora oběhového hospodářství.

Spojené arabské emiráty se zavázaly snížit emise uhlíku na čistou nulu do roku 2050, což je první vláda ze Středního východu, která takový závazek učinila. 21. září 2016 byly SAE také první zemí v regionu, která podepsala Pařížskou dohodu. 50 miliard dolarů země investovala do čisté energie na mezinárodní úrovni a dalších 50 miliard dolarů přislíbila do roku 2030. V listopadu 2022 se SAE dohodly na partnerství se Spojenými státy a investování dalších 100 miliard dolarů do čisté energie. 1. srpna 2023 SAE povolily ekologickým aktivistům „pokojné shromáždění“ na summitu a slíbily, že jim poskytnou prostor, aby „jejich hlas byl slyšet“, a to navzdory svým zákonům, které nepovolené protesty zakazují.

Přibližně dva měsíce před konferencí někteří vyzývali ke zvýšení mezinárodní spolupráce jako nezbytné podmínky úspěchu. Fatih Birol, šéf Mezinárodní agentury pro energii, vyjádřil naději, že na summitu bude dosaženo významných úspěchů, ale poznamenal: ,,Na summitu bude dosaženo významných úspěchů: geopolitická situace, kdy je mnoho zemí na kordy kvůli válce na Ukrajině, a stále mrazivé vztahy mezi USA a Čínou by ale mohly summit ztížit“. „Nejdůležitějším problémem při omezování nárůstu teploty na 1,5 °C nad předindustriální úroveň je nedostatek mezinárodní spolupráce.“ Vyslanec pro klima z Bangladéše také označil nedostatek globální solidarity za hlavní překážku zastavení změny klimatu a zdůraznil potřebu vytvoření fondu na krytí ztrát a škod. Vlády vyjádřily obavy, že podobně jako válka na Ukrajině může mít válka mezi Izraelem a Hamásem v roce 2023 nepříznivý dopad na jednání na COP28.

Na konci října 2023 se konalo přípravné zasedání ministrů. Přijelo 100 delegací a 70 ministrů, což je více než na kterékoli jiné přípravné zasedání. Generální ředitel COP Majid al-Suwaidi trval na tom, že konference přinese v oblasti Ztrát a škod to, co bylo dohodnuto na konferenci OSN o změně klimatu v roce 2022.

Před konferencí vydal papež František apoštolskou exhortaci nazvanou Laudate Deum, v níž vyzývá k rázným krokům proti klimatické krizi a odsuzuje popírání změny klimatu. Na začátku listopadu 2023 papež oznámil, že se konference zúčastní a zůstane tam tři dny. Je to poprvé, kdy papež osobně navštíví konferenci OSN o změně klimatu. Očekává se, že se summitu zúčastní také král Karel III. Očekává se, že se ho nezúčastní prezident Spojených států Joe Biden. Jako možné příčiny se uvádí válka mezi Izraelem a Hamásem v roce 2023 a vnitřní problémy s vládními výdaji.

Zástupce Číny prohlásil, že Čína, Spojené státy a Evropská unie se dohodly na spolupráci v zájmu úspěchu konference. Na začátku listopadu zasvěcení opatrně vyjádřili naději, že se před konferencí podaří uzavřít dohodu o klimatu mezi Čínou a Spojenými státy, podobně jako tomu bylo v roce 2014, která připravila půdu pro Pařížskou dohodu. Jedním ze sporných témat je plán na snížení emisí methanu v Číně. Podle čínského vyslance pro klima Xie Zhenhua „pokrok v plánu odráží stav vztahů mezi USA a Čínou“. Dalším tématem je snížení spotřeby uhlí v Číně. Čína tvrdí, že rozšiřuje využívání uhlí kvůli zlepšení energetické bezpečnosti, i když podle mnohých existují lepší způsoby, jak ji zlepšit. Rozhovory mezi Janet Yellenovou a He Lifengem přinesly rozhodnutí o posílení spolupráce mezi Čínou a USA v několika oblastech, včetně klimatu. Hodně se očekává od setkání Joe Bidena a Si Ťin-pchinga. Podle Kate Loganové z Asia Society Policy Institute může spolupráce mezi oběma zeměmi „připravit půdu pro úspěšný výsledek na COP28“.

Dne 15. listopadu Spojené státy a Čína oznámily dohodu založenou na jednání klimatických vyslanců Johna Kerryho a Xie Zhenhua o „pokračování v úsilí o ztrojnásobení obnovitelné energie na celém světě do roku 2030“. Dohoda obsahovala závazek řešit problematiku skleníkových plynů, včetně oteplujících látek jiných než oxid uhličitý, ale byla kritizována za to, že neobsahovala závazek Číny postupně ukončit provoz uhelných elektráren. Designovaný předseda COP28 Sultán Ál-Džábir dohodu pochválil jako „významný výsledek“.

Globální bilance Krátce před zahájením COP 28 zveřejní OSN první dvouleté hodnocení celosvětového pokroku ve zpomalování změny klimatu, tzv. „globální bilanci“. Tento přehled byl vytvořen během COP 26 v Glasgow a má se opakovat každých pět let.

V září 2023 byla zveřejněna první zpráva o globálním hodnocení. Podle této zprávy je k dosažení uhlíkové neutrality zapotřebí postupně přestat používat neomezená fosilní paliva (předtím se to OSN vyhýbala vyslovit). Mezi hlavní závěry zprávy patří:

Pařížská dohoda a následná opatření v oblasti klimatu významně napomohly snížení emisí. V roce 2011 bylo předpokládané oteplení do roku 2100 3,7–4,8 °C. Po COP 27 to bylo 2,4–2,6 °C a v nejlepším případě, pokud se splní všechny závazky, 1,7–2,1 °C. Od září 2023 není svět na cestě k dosažení cílů Pařížské dohody. Aby byla více než 50% šance na omezení růstu teploty na 1,5 °C a více než 67% šance na omezení na 2 °C, musí globální emise dosáhnout vrcholu do roku 2025. K omezení oteplování na 1,5 °C jsou zapotřebí biliony dolarů. Všechny finanční toky se musí změnit. Pro dosažení cílů Pařížské dohody je zásadní účinnější mezinárodní spolupráce a součinnost.

Přijetí konference vlevo|náhled|Sultán Ahmed Ál-Džábir, předseda konference COP 28|225x225pixelů Sultán Ahmed Ál-Džábir, který byl v lednu 2023 jmenován kandidátem na předsedu COP 28, je generálním ředitelem Abu Dhabi National Oil Company (ADNOC), je také předsedou a zakladatelem společnosti Masdar, která se zabývá obnovitelnými zdroji energie, vede klimatická vyjednávání za SAE a působí jako ministr průmyslu a pokročilých technologií. Tento krok byl kritizován v otevřeném dopise více než 130 amerických zákonodárců a poslanců Evropského parlamentu, kteří požadovali odvolání Al Jabíra z funkce kandidáta na předsedu COP 28. Dopis vyjadřoval znepokojení nad tím, jak znečišťovatelé ze soukromého sektoru uplatňují „nepatřičný vliv“ na průběh klimatického summitu. V květnu 2023 americký senátor Ed Markey samostatně kritizoval rozhodnutí uspořádat COP 28 ve Spojených arabských emirátech. Jiné osoby, například vyslanec USA pro klima John Kerry, vyjádřily Al Džábírovu jmenování podporu.

Al Jaberovo předsednictví konference COP 28 o změně klimatu bylo v rozporu s rozhodnutím jeho společnosti ADNOC Drilling rozšířit těžbu fosilních paliv. Organizace na ochranu lidských práv Amnesty International vyjádřila znepokojení a uvedla: „Sultán Ál-Džábir nemůže být čestným zprostředkovatelem jednání o klimatu, když společnost, kterou vede, plánuje způsobit další škody na klimatu."

V lednu 2023 se společnost Dubai Cares stala partnerem pro vzdělávání na COP 28. Již dříve se účastnila COP 27, která se konala v egyptském Šarm aš-Šajchu.

Organizátoři COP 28 ze Spojených arabských emirátů řekli řečníkům na konferenci o klimatu a zdraví, aby neprotestovali a „nekritizovali korporace“ v Emirátech. Varování se odvolávalo na zákony státu Perského zálivu, podle nichž byli členové panelu varováni: „Nekritizujte islám, vládu SAE, korporace ani jednotlivce“. Klimatičtí aktivisté vyjádřili znepokojení nad tím, jak budou SAE hostit COP 28 bez svobody projevu.

SAE pozvaly na COP 28 syrského prezidenta Bašára Asada. SAE údajně chtěly Asadovi pomoci zlepšit jeho image. Organizace Human Rights Watch uvedla, že je pobuřující, že COP 28 byla využita k opětovnému uvedení Asada do mezinárodního společenství.

Před zahájením summitu zaznamenali uživatelé na sociálních sítích velké množství falešných účtů na sociálních sítích, které byly používány na obranu předsednictví SAE na klimatickém summitu. Tyto účty na sociálních sítích sledoval Marc Owen Jones z Hamad Bin Khalifa University.

V červnu 2023 se vlády sešly v Bonnu, aby se připravily na konferenci COP 28. Organizace Human Rights Watch zdůraznila, že SAE neumožňují svobodu projevu a agresivně umlčovaly kritiky. Organizace uvedla, že vlády v Bonnu by měly využít příležitosti a tlačit na emirátské úřady, aby uvolnily „sevření občanského prostoru a prosazovaly práva“. OSN a další vlády musí podle ní požadovat, aby SAE ukončily pronásledování obránců práv, jako je Ahmed Mansoor. HRW však také vyjádřila obavy, že existuje riziko, že účastníci COP 28 budou mlčet v obavě z odvety.

Dne 7. června 2023 zpráva založená na technické analýze deníku The Guardian odhalila, že společnost ADNOC Sultána Ál-Džábira byla schopna číst e-maily odesílané do kanceláře pro předkládání klimatických dokumentů COP 28 a z ní. Poradenská společnost Gulstan Advisory také konzultovala se společností ADNOC, jak má odpovídat na dotazy médií. Zpráva rovněž uvádí, že kancelář COP 28 sdílela své e-mailové servery se společností ADNOC. Kancelář COP 28 po dotazu deníku The Guardian přešla na jiný server.