Eduard Pucherna (23. listopadu 1845 Josefov – 15. února 1923 Vídeň) byl rakousko-uherský generál českého původu.ŠAJTAR, Jaroslav: Zapomenutí generálové: Úspěšní Češi ve vedení rakousko-uherské armády in: Reflex, 2017 dostupné online Do c. k. armády vstoupil v roce 1864 jako absolvent vojenské akademie a vystřídal službu u různých posádek po celé monarchii. V letech 1897–1905 byl velitelem pevnosti v Přemyšlu a aktivní kariéru završil v hodnosti polního zbrojmistra jako velitel armádního sboru v Košicích (1905–1906). Po vzniku Československa mu byla přiznána hodnost generála ve výslužbě v československé armádě (1919).
Životopis náhled|vlevo|Eduard Pucherna jako velitel 6. armádního sboru v Košicích (Das interessante Blatt 1905) Pocházel z rodiny důstojníka, základní vzdělání získal v Krakově a Rijece, poté studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě (1860–1864). Do armády vstoupil v roce 1864 jako poručík k 11. pěšímu pluku v Písku. Za prusko-rakouské války v roce 1866 bojoval v Itálii, poté si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegschule) ve Vídni (1866–1868). V hodnosti nadporučíka (1868) byl zařazen do důstojnického sboru generálního štábu a poté sloužil v Brně, Komárně, Lvově nebo Štýrském Hradci. V roce 1878 se zúčastnil okupace Bosny a Hercegoviny a jako major (1879) byl přidělen ke štábu zemského velitelství v Bukovině ve Lvově.Kais. Königl. Militär Schematismus für 1880; Vídeň, 1879; s. 155 dostupné online V letech 1883–1885 byl šéfem štábu 17. pěší divize ve Varaždíně,Anhang zum Militär Schematismus für das k.k. Heer 1885; Vídeň, 1885; s. 154 dostupné online mezitím byl povýšen na podplukovníka (1883) a později na plukovníka (1887). Od roku 1887 byl velitelem 85. pěšího pluku v Košicích.Kais. Königl. Militär Schematismus für 1888; Vídeň, 1887; s. 132, 438 dostupné online
V roce 1892 byl povýšen na generálmajora a převzal velení 5. pěchotní brigády v Linzi.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1893; Vídeň, 1892; s. 121, 142 dostupné onlineHof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jarh 1894; Vídeň, 1894; s. 92, 234 dostupné online V roce 1896 byl převelen jako divizní velitel c. k. zeměbrany do LvovaSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1897; Vídeň, 1896; s. 155 dostupné online a téhož roku dosáhl hodnosti polního podmaršála. V letech 1897–1905 byl velitelem pevnosti v Přemyšlu.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1899; Vídeň, 1898; s. 145, 154 dostupné onlineHof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1905; Vídeň, 1905; s. 221 dostupné online V roce 1905 byl povýšen do hodnosti polního zbrojmistra a byl jmenován velitelem 6. armádního sboru v Košicích.Přehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1906; Vídeň, 1906; s. 275, 279 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1906; Vídeň, 1905; s. 128, 159 dostupné online V prosinci 1906 se ze zdravotních důvodů velitelského postu vzdal a k datu 1. května 1907 byl odeslán na dovolenou. Žil krátce v Praze a v roce 1908 trvale přesídlil do Vídně, téhož roku ještě obdržel čestnou hodnost generála pěchoty.Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online Ve služebním poměru v armádě zůstal až do roku 1918 a formálně byl penzionován až k datu 1. ledna 1919.Služební postup Eduarda Pucherny in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 145 dostupné online Po zániku monarchie mu byla jako českému rodákovi přiznána hodnost generála III. třídy ve výslužbě v československé armádě s nárokem na penzi (1919).Seznam československých generálů III. třídy ve výslužbě na webu valka.cz dostupné online Zemřel ve Vídni v roce 1923 ve věku 77 let.KOUDELKOVÁ, Jana: Češi ve Vídni; Jihomoravský kraj, 2013; s. 110
Jeho mladší bratr Wilhelm Pucherna (1854–1936) sloužil také v armádě, vynikl jako vojenský inženýr a důstojník dělostřelectva. V roce 1915 dosáhl hodnosti polního podmaršála a na konci první světové války byl sekčním šéfem na ministerstvu války.
Tituly a ocenění Během své vojenské kariéry se stal nositelem řady vyznamenání. V roce 1904 byl jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence. Od roku 1905 byl čestným majitelem pěšího pluku č. 31 v Sibiu.Přehled majitelů pěšího pluku č. 31 in: Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 441 dostupné onlinePěší pluk č. 31 na webu valka.cz dostupné online
Řády a vyznamenání 60x60pixelů Pamětní medaile za obranu Tyrolska (1866) 60x60pixelů Válečná medaile (1874) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž III. třídy s válečnou dekorací (1878) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1891) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1900) 60x60pixelů Řád železné koruny II. třídy (1904) 60x60pixelů Řád železné koruny I. třídy (1906) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908)
Odkazy
Reference
Literatura * BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 250–251 (heslo Eduard Pucherna) dostupné online ()
Externí odkazy
Eduard Pucherna in: Österreichisches Biographisches Lexikon
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Absolventi Tereziánské vojenské akademie Kategorie:Narození v Josefově (Jaroměř) Kategorie:Narození 23. listopadu Kategorie:Narození v roce 1845 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Úmrtí 15. února Kategorie:Úmrtí v roce 1923 Kategorie:Muži