Ignác svobodný pán Trollmann z Lovćenbergu ( Ignaz Freiherr Trollmann von Lovcenberg) (25. listopadu 1860 Steyr – 23. února 1919 Štýrský Hradec) byl rakousko-uherský generál. Jako absolvent vojenské akademie vstoupil do c. k. armády v roce 1882 a vystřídal službu u řady posádek v monarchii. Za první světové války bojoval na srbské frontě, poté byl převelen do Haliče. V roce 1915 obdržel samostatné velení armádního sboru a vyznamenal se na Balkáně během okupace Černé Hory. V roce 1916 dosáhl hodnosti generála pěchoty a jako nositel prestižního Řádu Marie Terezie byl povýšen na barona (1917). Ještě před koncem války odešel z fronty na zdravotní dovolenou, v roce 1919 byl penzionován a zemřel krátce poté.

Životopis náhled|vlevo|Ignaz Trollmann Pocházel z rodiny četnického strážmistra, studoval nejprve na kadetní škole v Hranicích, poté na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě (1879–1882). Do armády vstoupil v roce 1882 jako poručík u 14. pěšího pluku. Později si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegschule) ve Vídni (1885–1887) a v hodnosti nadporučíka byl zařazen do důstojnického sboru generálního štábu (1888). Poté sloužil v Innsbrucku a Olomouci, krátce působil také u Vojenského geografického úřadu. Postupoval v hodnostech a jako podplukovník (1900) byl šéfem štábu 34. pěší divize v Temešváru.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1901; Vídeň, 1900; s. 199 dostupné online Následně byl přeložen k c. k. zeměbraně a od roku 1901 byl velitelem 21. zeměbraneckého pluku v St. Pöltenu.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1903; Vídeň, 1902; s. 199 dostupné online V roce 1903 byl povýšen na plukovníka a převzal velení 1. zeměbraneckého pluku ve Vídni.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1905; Vídeň, 1905; s. 392, 467 dostupné online

náhled|vlevo|Generál Ignaz Trollmann při převzetí Řádu Marie Terezie z rukou císaře Karla I. (1917) V roce 1910 byl povýšen na generálmajoraGenerale und Oberste des k.u.k. Heeres 1912; Vídeň, 1912; s. 8 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1911; Vídeň, 1910; s. 118 dostupné online a stal se velitelem 43. zeměbranecké pěší brigády ve Štýrském Hradci, kde zároveň působil jako pedagog.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1911; Vídeń, 1911; s. 310, 622 dostupné online V roce 1913 dosáhl hodnosti polního podmaršála a jako divizní velitel zeměbrany byl převelen do Krakova. Ještě v roce 1913 byl jmenován velitelem 1. pěší divize v SarajevuSchematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 113, 132 dostupné online a těsně před první světovou válkou převzal velení 18. pěší divize v Mostaru.Přehled velitelů divizí rakousko-uherské armády 1914–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online S touto divizí byl na začátku války začleněn do 6. armády generála Potiorka určené k invazi do Srbska.Přehled velení rakousko-uherské armády na srbské frontě 1914 na webu austro-hungarian army dostupné online

V prosinci 1914 byl převelen na východní frontu, kde se zúčastnil operací u Gorlice. V lednu 1915 převzal velení 19. armádního sboru,Přehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády na webu austro-hungarian army dostupné onlineGenerale und Obersten 1915; Vídeň, 1915; s. 4 dostupné online v jehož čele se zúčastnil dalších bojů v Haliči. V roce 1916 se svým sborem v rámci 3. armády zapojil do okupace Černé Hory. Vyznamenal se především dobytím pohoří Lovćen a černohorského hlavního města Cetinje v lednu 1916. Na balkánské frontě poté i nadále bránil postupům italských vojsk a k datu 1. listopadu 1916 byl povýšen do hodnosti generála pěchoty (příslušný dekret podepsaný císařem nese datum 13. listopadu 1916 a šlo o poslední generálskou hodnost za vlády Františka Josefa).Seznam generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné onlineGenerale und Obersten (k.u.k. Heer); Vídeň, 1917; s. 3 dostupné online V srpnu 1917 získal rytířský kříž Řádu Marie Terezie (převzal jej osobně od Karla I. v císařské vile Wartholz).180. promoce Řádu Marie Terezie 17. srpna 1917 na webu austro-hungarian army dostupné onlineMĚŘIČKA, Václav: Řád Marie Terezie; Klub pro českou heraldiku a genealogii, Praha, 1990; s. 86 V říjnu 1917 rezignoval na velení armádního sboru a odešel na dovolenou, dalších bojů se již nezúčastnil. V armádě byl penzionován k datu 1. ledna 1919Služební postup Ignaze Trollmanna in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 189 dostupné online a krátce poté zemřel ve Štýrském Hradci.

Tituly a ocenění Během vojenské služby obdržel řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku, ale i od zahraničních panovníků.Přehled řádů a vyznamenání Ignaze Trollmanna in: STEIGER, Jörg C.: Schematismus der Generale und Obersten der k.u.k. Armee; Vídeň, 1992; s. 16 dostupné online Jako nositel Řádu Marie Terezie měl nárok na povýšení do stavu svobodných pánů, který mu byl udělen v roce 1917.ŽUPANIČ, Jan: Karlovská šlechta. Rakouské a uherské nobilitace ve světle materiálů kabinetní kanceláře Karla I. in: Sborník archivních prací LXI., Ministerstvo vnitra České republiky, Praha, 2011; s. 104 ISSN 0036-5246 S baronským titulem byl spojen predikát z Lovćenbergu odkazující na Trollmanovy zásluhy v Černé Hoře. Téhož roku obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 346 dostupné online Za první světové války získal čestné občanství v rodném Steyru a v albánském Skadaru.

Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1908) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) 60x60pixelů Mobilizační kříž (1913) 60x60pixelů Řád železné koruny II. třídy s válečnou dekorací (1914) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž II. třídy s válečnou dekorací (1914) 60x60pixelů Vyznamenání za zásluhy o Červený kříž (1915) 60x60pixelů Řád železné koruny I. třídy s válečnou dekorací (1915) 60x60pixelů velkokříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1915) 60x60pixelů Vojenská záslužná medaile (1916) 60x60pixelů rytířský kříž Řádu Marie Terezie (1917)

Zahraničí 60x60pixelů rytířský kříž Albrechtova řádu (Sasko, 1905) 60x60pixelů Řád pruské koruny II. třídy (Německo, 1909) 60x60pixelů Železný kříž II. třídy (Německo, 1915) 60x60pixelů Železný kříž I. třídy (Německo, 1916) 60x60pixelů Řád za zásluhy (Liyakat Madalyasi) (Osmanská říše, 1917) 60x60pixelů Řád svatého Alexandra I. třídy (Bulharsko, 1918)

Odkazy

Reference

Literatura BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 309–310 (heslo Ignaz Trollmann) ISBN 978-963-446-585-0 dostupné online ()

Externí odkazy

Životopis Ignaze Trollmanna na webu austro-hungarian army Ignaz Trollmann in: Österreichisches Biographisches Lexikon Ignaz Trollmann na webu valka.cz

Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Tajní radové Kategorie:Absolventi Tereziánské vojenské akademie Kategorie:Nositelé Vojenského řádu Marie Terezie Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Železného kříže Kategorie:Nositelé Řádu svatého Alexandra Kategorie:Nositelé Řádu Albrechtova Kategorie:Nositelé Řádu koruny (Prusko) Kategorie:Narození 25. listopadu Kategorie:Narození v roce 1860 Kategorie:Narození ve Steyru Kategorie:Úmrtí 23. února Kategorie:Úmrtí v roce 1919 Kategorie:Úmrtí ve Štýrském Hradci Kategorie:Pohřbení ve Štýrském Hradci Kategorie:Osobnosti první světové války Kategorie:Muži