Ludwig Fabini (26. srpna 1830 Valchid – 9. září 1906 Innsbruck) byl rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil od roku 1848, byl účastníkem několika válek a poté střídal službu u různých posádek, několik let strávil mimo jiné v Čechách. Svou kariéru završil v hodnosti polního zbrojmistra jako zemský velitel v Českém království (1899–1904). Kolektiv: Od knížecí družiny k posádkovému městu. Praha vojenská od nejstarších dob po současnost; Vojenský historický ústav Praha, Ministerstvo obrany České republiky; Praha, 2006; s. 29 ISBN 80-7278-347-5 dostupné online
Životopis Pocházel z italské rodiny usazené v Sedmihradsku. Do armády vstoupil v roce 1848 jako dobrovolník, několik let sloužil u 5. praporu polních myslivců v Uherském Brodě, kde byl postupně povýšen na poručíka a nadporučíka.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1860–1861; Vídeň, 1860; s. 332 dostupné online V roce 1859 se zúčastnil války se Sardinií a poté sloužil jako rytmistr u 28. praporu polních myslivců ve Fogarasi v Sedmihradsku. Bojoval také v prusko-rakouské válce v roce 1866 a dosáhl hodnosti kapitána. Jako štábní důstojník působil u tyrolského zemského velitelství v Innsbrucku a následně byl šéfem štábu 35. pěší divize v Kluži. V roce 1875 získal hodnost majora a poté působil přímo u generálního štábu. Jako podplukovník (1877) se zúčastnil okupace Bosny a Hercegoviny. V roce 1880 dosáhl hodnosti plukovníka a byl šéfem štábu zemského velitelství pro České království v Praze (1880–1887).Kais. Königl. Militär Schematismus für 1881; Vídeň, 1880; s. 96 dostupné onlineKais. Königl. Militär Schematismus für 1886; Vídeň, 1885; s. 100 dostupné online
V roce 1887 byl povýšen do hodnosti generálmajora a stal se velitelem 17. pěší brigády v Praze (1887–1891).Kais. Königl. Militär Schematismus für 1889; Vídeň, 1888; s. 124 dostupné online V roce 1891 získal hodnost polního podmaršála a převzal velení 11. pěší divize ve Lvově,Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1894; Vídeň, 1894; s. 233 dostupné onlineAnhang zum Schematismus für das k.u.k. Heer 1891; Vídeň, 1891; s. 24 dostupné online později se stal inspektorem vojenských škol, zároveň předsedal komisi pro posuzování žádostí aspirantů důstojnických hodností u generálního štábu.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1896; Vídeň, 1895; s. 127 dostupné online V letech 1897–1899 zastával funkci velitele 6. armádního sboru v KošicíchPřehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für 1898; Vídeň, 1898; s. 241 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1898; Vídeň, 1897; s. 192 dostupné online a mezitím byl v roce 1898 povýšen do hodnosti polního zbrojmistra.Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online Nakonec byl v letech 1899–1904 velitelem 8. armádního sboru v Praze, respektive zemským velitelem v Českém království.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1901; Vídeň, 1901; s. 261 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1902; Vídeň, 1901; s. 124, 149 dostupné online K datu 1. dubna 1904 byl penzionován a dožil v soukromí.Služební postup Ludwiga Fabiniho in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 43 dostupné online
Tituly a ocenění Jako velitel armádního sboru obdržel titul c. k. tajného rady nárokem na oslovení Excelence (1897).Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für 1898; Vídeň, 1898; s. 194 dostupné online Od roku 1897 byl čestným majitelem pěšího pluku č. 102 v Praze.Seznam majitelů pěšího pluku č. 102 in: Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 582 dostupné onlinePěší pluk č. 102 na webu valka.cz dostupné online Během vojenské služby obdržel několik vyznamenání. Za účast ve válkách byl nositelem Řádu železné koruny III. třídy s válečnou dekorací (1866) a rytířského kříže Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1879). Později získal rytířský kříž Řádu sv. Štěpána (1889), ve vysokých funkcích se stal nositelem Řádu železné koruny I. třídy (1898) a komturského kříže Leopoldova řádu (1904), dále byl držitelem Vojenského záslužného kříže a Vojenské záslužné medaile. Několik ocenění získal také od zahraničních panovníků, byl nositelem velkokříže německého Řádu červené orlice, Řádu rumunské koruny, perského Řádu slunce a lva I. třídy a komandérem italského Řádu sv. Mořice a Lazara. Obdržel také čestné občanství v sedmihradském městě Mediaș (dříve maďarsky Medgyes), kde jeho rodina působila po několik generací.Přehled řádů a vyznamenání Ludwiga Fabiniho in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für 1904; Vídeň, 1904; s. 268 dostupné online
Jeho synovcem byl Ludwig von Fabini (1861–1937), který byl také rakousko-uherským generálem a velitelem na východní frontě za první světové války.
Odkazy
Reference
Externí odkazy Ludwig Fabini in: Österreichisches Biographisches Lexikon
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Tajní radové Kategorie:Osobnosti prusko-rakouské války Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Královského řádu svatého Štěpána Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu slunce a lva Kategorie:Nositelé Řádu rumunské koruny Kategorie:Nositelé Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara Kategorie:Lidé z Prahy Kategorie:Narození 26. srpna Kategorie:Narození v roce 1830 Kategorie:Úmrtí 9. září Kategorie:Úmrtí v roce 1906 Kategorie:Úmrtí v Innsbrucku Kategorie:Muži