Hrobka Dubských je novogotická pohřební kaple Povýšení sv. Kříže v Lysicích v okrese Blansko. Nachází se na západní straně hřbitova Lysice při ulici Boskovická. Sloužila jako pohřebiště hraběcího rodu Dubských z Třebomyslic, kteří byli majiteli zámku Lysice. Podle rodinné tradice ji navrhl Emanuel Dubský. Hrobka byla vysvěcena v roce 1881. Objekt spravuje římskokatolická farnost Lysice a je památkově chráněn.
Historie náhled|vlevo|Průčelí Lysice se dostaly do majetku Dubských z Třebomyslic prostřednictvím sňatku Františka Dubského (1749/1750–1812) a Antonie Piatti z Drnovic (1773–1843), která pocházela z původně italského rodu a byla jedinou dědičkou. Zámek a statek Lysice vlastnili Dubští do roku 1945.
Hřbitov Lysice byl zbudován společným nákladem obcí Lysice, Žerůtky, Štěchov a Lačnov v letech 1785–1787 a byl později rozšířen.
Hrobku nechal vystavět a pravděpodobně ji i navrhl Emanuel Dubský (1806–1881). Pozemek pro stavbu získal v roce 1880 hrabě od obce zdarma výměnou za to, že nechal upravit cestu na pole za hřbitovem. Hrobku vysvětil 21. září 1881 farář Rudolf Keitter. Následující den v ní byl jako první pohřben stavebník hrobky Emanuel Dubský. Na kapli se však ještě i nadále pracovalo. Do hrobky byly 6. prosince 1881 z klenuté hrobky pod lysickým kostelem sv. Petra a Pavla převezeny i ostatky členů rodiny, kteří zemřeli před vybudováním této hrobky. Kaple nad hrobkou pak byla vysvěcena 29. října 1884 brněnským biskupem Františkem Saleským Bauerem.
V roce 1962 byla kaple přebudována na obřadní síň, která se však využívala spíše jen výjimečně. Tehdy byl odstraněn oltář a sochy v interiéru kaple. Sochy se nacházejí ve farním kostele na severní oratoři.
Po Sametové revoluci přešla hrobka pod správu lysické farnosti a v letech 2000–2002 byla zrekonstruována. Interiér kaple však obnoven nebyl.
Architektura náhled|Erb a nápis nad vchodem Neorientovaná stavba obdélného půdorysu se skládá z dvou podlaží. Spodní část byla postavena jako hrobka, horní část jako kaple. Nejvíce zdobené je průčelí na jižní straně. Dominuje mu předsazená patrová předsíň obdélného půdorysu, která má sedlovou střechu. Průčelí i boční stěny předsíně jsou završeny profilovanou římsou. Vstup do hrobky je v přízemí skrz profilovaný sedlový portál, na který po stranách navazuje kamenný sokl. Horní část zdobí velká rozeta vyplněná barevným sklem. Fasáda je hladká, ve dvou třetinách výšky mírně předsunutá s obloukovým stupňovitě členěným vybráním okolo rozety. Předskočení fasády přechází i do bočních stran předsíně. Mezi portálem a rozetou je zazděna čtvercová kamenná deska s tesaným erbem v kruhové kartuši a nápisem RODINA DUBSKY Z TŘEBOMYSLIC v oválné kartuši. Po stranách desky stojí na konzolách dvojice andělů. Nad rozetou je větrací okénko ve tvaru řeckého kříže. Štít předsíně zakončuje litinový kříž, zatímco štít za předsíní je osazen převýšeným osovým pilířem se sochou žehnajícího Krista.
Boční fasády jsou členěny čtyřmi opěrnými pilíři nad úroveň střechy, zatímco střední jsou zakončeny sedlovými stříškami, krajní mají ploché zakončení a na nich stojí sochy andělů. Boční fasády a jižní štít pod kordonovou římsou zakončuje zubořez. V zubech zubořezu bočních stěn se nacházejí větrací okénka s keramickou kružbou. Budovu obíhá neomítnutý sokl, který je oddělený římsou.
Severní štít ve vrcholu přechází do jednoduché otevřené zvonice. Průčelí předsunuté severní předsíně se sedlovou střechou je hladké, v ose je zabudován profilovaný sedlový portál vedoucí do kaple. Prostor nad portálem zdobí malá rozeta a nad ní obdélná deska s letopočtem 1881. Předsíň je zakončena profilovanou římsou. I zde je štít předsíně zakončen litinovým křížem.
Střecha je sedlová, štíty převyšují rovinu střechy. V hřebeni probíhá ornamentální plůtek.
Interiér a vybavení V kapli se původně nacházely všechny náhrobní desky, jejich umístění kopírovalo polohu rakví v přízemí. Po rekonstrukci se náhrobníky z mramoru nacházejí na stojanech dole v hrobce.
Rakve jsou uloženy v regálech po stranách (tři podlaží) a v závěru hrobky (dvě podlaží). Pietní prostor zdobí andělé na konzolách po stranách nebo v nikách v závěru hrobky. V horní části severní stěny je mramorový nápis v němčině WIRKEN SEI DEN LEBENDEN DOCH DEN TODTEN SEI DIE RUHE! Písmena jsou střídavě zvýrazněna třemi barvami – zlatou, modrou a červenou.
Seznam pohřbených Seznam vychází ze soupisu náhrobních desek a z matrik zemřelých. Hrobka mladší hraběcí – zdislavické větve Dubských se nachází ve Zdislavicích, tam byla pohřbena i Marie von Ebner-Eschenbachová (1830–1916).
Chronologicky podle data úmrtí (výběr) V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených. Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Dubských, žlutě jsou vyznačeny manželky přivdané do rodiny a jejich příbuzní. Červeně jsou zvýrazněni majitelé statku Lysice a zeleně osoby, které byly původně pohřbeny někde jinde.
Rod Dubských z Třebomyslic pochází pravděpodobně z vesnice Třebomyslice na Horažďovicku a své jméno odvozuje od statku Dub na Prachaticku. V roce 1608 byl povýšen do stavu svobodných pánů. V roce 1810 byla lysická větev povýšena do hraběcího stavu. Generace jsou počítány od Beneše Dubského z Třebomyslic († asi 1533). Seznam nemusí být kompletní.
Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky Datum a místo úmrtí Matka 1. 8. František Dubský z Třebomyslic 1749 nebo 1750 Jan Karel Dubský z Třebomyslic 1690–1772 5. 6. 1786 Pouzdřany: Františka ze Sternbeggu 18. 2. 1769 – 4. 8. 1804 nebo v roce 1803 Pohřben 27. 8. 1812 v Lysicích. Do nové hrobky ostatky uloženy 6. 12. 1881. Zakladatel lysické větve Dubských, císařský komorník (1772) a tajný rada (1811), dvorní rada nejvyššího soudu ve Vídni (1804), v roce 1810 povýšený do hraběcího stavu, prezident Moravsko-slezského zemského práva (1810) a nejvyšší zemský sudí Moravského markrabství (1810 nebo 1811–1812).
V prvním manželství se narodily následující děti: 1. Kajetán (1787–?) 2. Alžběta První manželka byla pohřbena v Brně.
Františkův bratr Vincenc (1751–1800) založil větev svobodných pánů Dubských z Třebomyslic a Jan Nepomuk (1752–1790) mladší hraběcí – zdislavickou větev. 25. 8. 1812 Brno Růžena (Rosa) z Kaisersheimu † 1756 15. nebo 22. 5. 1805: Antonie Piatti z Drnovic (č. 3) 2. 10. Oldřich Dubský z Třebomyslic 29. 3. 1834 Brno Emanuel Dubský z Třebomyslic (č. 9) Pohřben 6. 5. 1834 v Lysicích. Do nové hrobky ostatky uloženy 6. 12. 1881. Zemřel ve věku jednoho měsíce na střevní katar. 3. 5. 1834 Lysice Matylda z Zierotin-Lilgenau (č. 11) 3. (8.) Antonie Piatti z Drnovic 14. 9. 1773 Lysice Jan Piatti z Drnovic † 16. 5. 1805 15. nebo 22. 5. 1805: František Dubský z Třebomyslic (č. 1) Pohřbena 8. 1. 1843 za přítomnosti 15 kněží v Lysicích. Do nové hrobky ostatky uloženy 6. 12. 1881. Jediná majitelka lysického zámku v letech 1820 až 1843. Zemřela ve věku 69 (nebo 71) let na ochrnutí plic. Narodil se jí syn: Emanuel (1806–1881; č. 9) 4. 1. 1843 Brno Marie Antonie Hauerová † 21. 5. 1828 4. 10. Hermína Dubská z Třebomyslic 30. 9. 1841 Emanuel Dubský z Třebomyslic (č. 9) Pohřbena 16. 2. 1848 v Lysicích. Do nové hrobky ostatky uloženy 6. 12. 1881. Zemřela ve věku 6 let. 14. 2. 1848 Brno Matylda z Zierotin-Lilgenau (č. 11) 5. 10. Serafína Dubská z Třebomyslic 20. 12. 1837 Emanuel Dubský z Třebomyslic (č. 9) Pohřbena 6. 1. 1851 v rodinné hrobce v Lysicích. Do nové hrobky ostatky uloženy 6. 12. 1881. Po úrazu ochrnula a oslepla, zemřela ve věku 13 let. 2. 1. 1851 Vídeň Matylda z Zierotin-Lilgenau (č. 11) 6. 10. Alfons Gottlob Dubský 22. 9. 1843 Emanuel Dubský z Třebomyslic (č. 9) Pohřben v roce 1866 u Vysokova po bitvě u Náchoda, po roce byly jeho ostatky převezeny a 7. 6. 1867 pohřbeny v Lysicích. Do nové hrobky ostatky uloženy 6. 12. 1881. Nadporučík, padl v prusko-rakouské válce (byl zasažen dělovou ranou). 27. 6. 1866 padl u Vysokova Matylda z Zierotin-Lilgenau (č. 11) 7. 10. Richard Gottlob Dubský z Třebomyslic 20. 2. 1845 Emanuel Dubský z Třebomyslic (č. 9) Do nové hrobky ostatky uloženy 6. 12. 1881. Poručík u hulánů. 1872 zavražděn poblíž města Komárváros v Uhrách Matylda z Zierotin-Lilgenau (č. 11) 8. 11. Hedvika Dubská z Třebomyslic 28. 10. 1878 Lysice Quido Dubský z Třebomyslic (č. 12) Pohřbena 21. 5. 1879 v Lysicích. Do nové hrobky ostatky uloženy 6. 12. 1881. Zemřela ve věku šesti a půl měsíce na laryngospasmus. 17. 5. 1879 Cheb Elisabeth Kinská z Vchynic a Tetova (č. 17) 9. 9. Emanuel Dubský z Třebomyslic střed|100 px 20. 2. 1806 Vídeň František Dubský z Třebomyslic (č. 1) 12. 6. 1833 Bludov: Matylda z Zierotin-Lilgenau (č. 11) Pohřben 22. 9. 1881 v nově zbudované rodinné hrobce v Lysicích jako první. Zakladatel hrobky. Císařský komoří (1854), tajný rada (1862), poslanec moravského zemského sněmu (1848–1849 moravský provizorní sněm, 1861–1867, 1867–1870, 1873–1878) a moravský zemský hejtman (1861–1867 a 1867–1870), doživotní člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (1869–1881), prezident Moravské banky pro průmyslu a obchod v Brně (1869–1878), držitel Řádu železné koruny 3. třídy (1854), komandér papežského řádu sv. Řehoře Velikého, velkokříže řádu Františka Josefa. Podporovatel českého národního obrození, milovník umění a znalec historie a heraldiky. Majitel statků Lysice a Drnovice. Zemřel ve věku 75 let na ochrnutí srdce. 19. 9. 1881 Lysice Antonie Piatti z Drnovic (č. 3) 10. 10. Zbyněk (Benno) Dubský z Třebomyslic 28. 7. 1840 Emanuel Dubský z Třebomyslic (č. 9) Pohřben 21. 7. 1886 v rodinné hrobce u hřbitova v Lysicích. c. k. komoří, poručík hulánského pluku č. 9 v Haliči ve Lvově, zúčastnil se prusko-rakouské války v roce 1866. Zemřel ve věku 45 let na úbyt míchy. 18. 7. 1886 Lysice Matylda z Zierotin-Lilgenau (č. 11) 11. (9.) Matylda (Mathilda) z Zierotin-Lilgenau střed|100 px 27. 11. 1808 Bludov František Josef z Zierotin-Lilgenau 6. 4. 1772 – 30. 5. 1845 12. 6. 1833 Bludov: Emanuel Dubský z Třebomyslic (č. 9) Pohřbena 18. 10. 1887 v rodinné hrobce u hřbitova v Lysicích. Dvorní dáma u císařského dvora a zakladatelka první dětské nemocnice na Moravě – nemocnice u sv. Cyrila a Metoděje v Brně. Zemřela ve věku 78 let na ochrnutí srdce.
Narodily se jí následující děti: 1. Oldřich (*/† 1834; č. 2) 2. Quido (1835–1907; č. 12) 3. Ervín (1836–1909; č. 13) 4. Serafína (1837–1851; č. 5) 5. Oskar (1839–1859; padl v bitvě u Solferina; pochován v Solferinu) 6. Zbyněk (Benno; 1840–1886; č. 10) 7. Hermína (1841–1848; č. 4) 8. Alfons (1843–1866; č. 6) 9. Richard (1845–1872; č. 7) 10. Marie (1847–1918; č. 14) 11. Oldřiška (1850–1922; č. 15)