Henáná z AdiabényHENÁNÁ In: ( ;Henana of Adiabene - ܚܢܢܐ ܚܕܝܒܝܐ In: 6. století Adiabéna – 610) byl syrský teolog a spisovatel, vedoucí představitel teologické školy v Nisibisu ve druhé polovině 6. století. Teologicky je obtížně zařaditelný. Vyrůstal sice v oblasti, kde měl silný vliv nestorianismus, ale jeho nauka byla monofyzitská (miafyzitská) nebo neochalcedoniánská. Napsal několik děl v syrském jazyce, zachovala se však jen část z nich.HENANA of Adiabene In:Ḥenānā' (Ḥadiabāiā') of Adiabene (d. ca. 610) In: Ḥenānā v. Adiabene In:

Život Henáná pocházel z Adiabény východně od Nisibisu (přibližně dnešní pohraničí Sýrie, Iráku, Turecka a Íránu). Pod vedením jakéhosi Mojžíše studoval v dobách Abrahama Béth Rabbána na škole v Nisibisu, kde potom zůstal i vyučovat. Některá jeho vyjádření o christologii vyvolala nevoli, a tak byl za episkopátu biskupa Pavla z Nisibisu přinucen město na jistý čas opustit. Vrátil se krátce poté, co zemřel vedoucí školy Abraham. V roce 572 se stal hlavním představeným školy.HENÁNÁ In: HENANA of Adiabene In:Ḥenānā' (Ḥadiabāiā') of Adiabene (d. ca. 610) In:

Zpočátku škola pod jeho vedením vzkvétala. Henáná byl údajně skvělým učitelem a jeho přednášky navštěvovalo kolem 800 studentů. Jeho žáky byli pozdější patriarchové Išó'jab II. a Išó'jab III., jakož i teolog Barhadbešabbá z Halvánu. Podpoře se těšil i u vládních struktur Perské říše. Pro své ortodoxní smýšlení však budil odpor vedoucích kruhů nestoriánské církve, jakož i u nestoriánského církevního otce Bábaje Velikého, který proti Henánovi tvrdě vystoupil. V roce 585 byl Henáná na synodě odsouzen nestoriánským patriarchou Východu Íšó'jabem I., což mělo dopad i na školu. Henáná proti svým oponentům vystoupil, ale na protest ze školy odešla značná část studentů. Celkový počet není znám, mohlo však jít až tři stovky,Ḥenānā' (Ḥadiabāiā') of Adiabene (d. ca. 610) In: což vedlo k úpadku školy. O rok později Henáná revidoval stanovy nisibiské školy (590) a nechal je potvrdit nisibiským biskupem, ale úpadek už nezastavil.HENÁNÁ In: HENANA of Adiabene In:

Henánovy názory se mimo jiné projevily v tom, že reformoval místní liturgii a zavrhl některé hymny (možná od syrského nestoriánského teologa Narsaje). Opakovaně byl Henáná odsuzován i patriarchou Sabrišem (596) a Gregorem I. z Kaškaru (605). Zemřel v roce 610 po osmatřiceti letech ve funkci vedoucího nisibiské školy.HENÁNÁ In: HENANA of Adiabene In:Ḥenānā' (Ḥadiabāiā') of Adiabene (d. ca. 610) In:

Dílo Henáná napsal řadu textů v syrštině. Šlo zejména o komentáře ke Starému zákonu, ale i komentář k Markovu evangeliu a listům svatého Pavla. Napsal také několik traktátů: O půstu Ninivanů, O Symbolu (rozuměj: O Vyznání víry), O pátku po Letnicích. Části jeho díla se zachovaly a lze je nalézt v knize Gannat Bussame (Zahrada rozkoší) a v práci Íšó'dáda z Mervu.HENÁNÁ In: Celé se dochovaly práce O půstu Ninivanů a O pátku.Ḥenānā' (Ḥadiabāiā') of Adiabene (d. ca. 610) In: Svou literární prací a vedením školy významně ovlivnil východosyrskou exegezi, teologický diskurz a liturgii.Henana In:

Henáná byl odpůrcem nestoriánství i Theodora z Mopsuestie jako autoritativního biblického exegety. Naopak jisté sympatie choval vůči Janu Zlatoústému. Podle obvinění uznával hypostatickou unii,HENÁNÁ In: ačkoli ze zachovaných zlomků se to nedá přesně doložit.HENANA of Adiabene In: Prý uznával i Mariin titul Bohorodičky. Přijímal také nauku o prvotním hříchu a uznával žádostivost jako její následek. Bábajem Velikým byl obviňován z panteismu a origenismu. Přestože mu vytýkal i fatalismus, z dochovaných děl to nelze potvrdit. Henana In: Jeho nauka byla miafyzitská nebo neochalcedoniánská.

Reference

Kategorie:Křesťanští teologové Kategorie:Syrští křesťané Kategorie:Narození v 6. století Kategorie:Úmrtí v roce 610 Kategorie:Muži