Adolf Hradecký (6. března 1923, Jindřichův Hradec – jaro 2004) byl český novinář, spisovatel, historik a bývalý ředitel Československé tiskové kanceláře, Československé televize a ústřední tajemník Svazu československých spisovatelů během pražského jara.
Životopis Adolf Hradecký se narodil 6. března 1923 v Jindřichově Hradci. V letech 1945 až 1951 pracoval jako novinář v Rudém právu, později působil jako šéfredaktor deníku Obrana lidu. Od poloviny padesátých let zastával funkci vedoucího redaktora a následně v letech ústředního ředitele Československé tiskové kanceláře (1955–1959).SUKOVÁ, Jana. Svaz českých novinářů v období Pražského jara. Praha, 2013. Bakalářská. Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy. Dostupné online Dne 1. října 1959 nahradil Milana Krejčího na pozici ředitele Československé televize. Během jeho působení byla deklarována vedoucí úloha KSČ k televizi a byly prohloubeny vztahy s AMU.
Dne 31. května 1963 byl na pozici vystřídán Jiřím Pelikánem a stává se ústředním tajemníkem Svazu československých spisovatelů, kde setrval do roku 1968. Zároveň je od roku 1966 předsedou redakční rady novinářského časopisu Reportér, v roce 1969 působí až do jeho zastavení jako šéfredaktor. Za jeho šefredaktorství se Reportér vymanil z vlivu dosavadní cenzurní praxe a zásadně se podílel na demokratizaci společenského života. Zároveň během působení v SČSS pokračovaly snahy literární obce o vytváření protiváhy vládnoucí moci; kromě jiného vyvrcholily spory mezi Svazem a stranickými ideology o podobu Literárních novin. V polovině roku 1967, krátce před vypuknutím Pražského jara, se konal IV. sjezd SČSS, na němž odzněla dosud nejtvrdší kritika komunistického režimu.
Na mimořádném sjezdu SČSS v dubnu 1968 byl donucen odstoupit. Zůstal sice členem představenstva, vedením byl však dočasně pověřen novinář a historik žurnalistiky Bohumil Marčák.Mimořádný sjezd Svazu čs. novinářů: Prvý den mimořádného sjezdu. Novinář: Měsíčník Svazu čs. novinářů. 1968, XX, 7-8, s. 230. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a během následné normalizace je donucen opustit povolání novináře a stal se knihovníkem v Chotkovské knihovně na zámku Kačina.
Po sametové revoluci začaly být vydávány jeho historické práce. Věnoval se zejména rodu Černínů z Chudenic či memoárům na osvobození Prahy či srpen 1968. Zemřel na jaře 2004.
Odkazy
Reference
Kategorie:Čeští novináři Kategorie:Ústřední ředitelé Československé televize Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Čeští spisovatelé 21. století Kategorie:Narození v roce 1923 Kategorie:Narození 6. března Kategorie:Narození v Jindřichově Hradci Kategorie:Úmrtí v roce 2004 Kategorie:Muži