Schwarzenberská hrobka je pohřebiště šlechtického rodu Schwarzenbergů v zahradě bývalého kapucínského kláštera v Murau ve Štýrsku v jižním Rakousku. Byla postavena v roce 1950 jako náhrada za rodové hrobky v Domaníně a v Orlíku nad Vltavou, protože po druhé světové válce se příslušníci primogenitury nesměli do Československa vrátit a příslušníci sekundogenitury po komunistickém puči v roce 1948 z Československa odešli. Hrobka ve své podstatě navazuje na pohřby Schwarzenbergů v kryptě pod Loretánskou kaplí v nedalekém kostele Nejsvětější Trojice.
Historie a architektura náhled|vlevo|Kostel Nejsvětější Trojice, za kterým se nachází nová schwarzenberská hrobka Panství Murau se dostalo do vlastnictví Schwarzenbergů prostřednictvím sňatku Jiřího Ludvíka ze Schwarzenbergu (1586–1646) s Annou Neumannovou z Wasserleonburgu (1535–1623) v roce 1617, resp. 1623. Protože Jiří Ludvík zemřel bezdětný, přešel majetek hohenlandsberské linie na Jana Adolfa I. ze Schwarzenbergu (1615–1683), pozdějšího 1. knížete ze Schwarzenbergu.
Kapucínský klášter s kostelem Nejsvětější Trojice založil Jiří Ludvík ze Schwarzenbergu, základní kámen byl položen v roce 1645. Kostel byl vysvěcen teprve po Schwarzenbergově smrti v roce 1648. Loretánská kaple byla zřízena v roce 1679 na přání Jana Adolfa I. ze Schwarzenbergu.
V klášterní kapucínské zahradě se na sever od kostela od roku 1950 nachází nová schwarzenberská hrobka. Jedná se o vyvýšenou arkádovou lodžii o pěti obloucích, přičemž prostřední oblouk je vyšší a nad ním je původní schwarzenberský erb. Ve střední části, do které vede nízké schodiště o třech stupních, je na severní straně upevněn velký krucifix. Na ostatních vnitřních severních stěnách jsou náhrobní desky. V podlaze jsou po stranách dva a dva vstupy do podzemní hrobky, které jsou zakryty velkými kamennými deskami. Vpravo je ve stejné úrovni další vchod do hrobky, ten ovšem není zastřešený.
Seznam pohřbených Seznam vychází z nápisů na náhrobních deskách, které se objevily v pořadu České televize Zle, matičko, zle, Schwarzenberci zde! (2010, režie Břetislav Rychlík) a z dalších přehledů.
V tabulkách jsou uvedeny základní informace o pohřbených. Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Schwarzenbergů, žlutě manželky, pokud zde byly pohřbeny. Červeně jsou zvýrazněni příslušníci primogenitury, modře sekundogenitury. Zeleně jsou vyznačeny osoby, jejichž ostatky byly po Sametové revoluci převezeny do České republiky. Zvláštní číslování mají osoby pohřbené v kostele bývalého kapucínského kláštera. Generace jsou počítány od Erkingera ze Schwarzenbergu (1362–1437), který byl v roce 1429 povýšen do stavu svobodných pánů. U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce.
Seznam pohřbených chronologicky podle úmrtí (výběr) Seznam nemusí být kompletní.
Pořadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky Datum a místo úmrtí Matka 1. (17.) Therese, roz. z Trauttmansdorff-Weinsbergu střed|100px 9. 2. 1870 Oberwaltersdorf, Dolní Rakousy Karel Jan z Trauttmansdorff-Weinsbergu 5. 9. 1845 Oberwaltersdorf – 9. 11. 1921 Horšovský Týn 27. 8. 1889 Vídeň: Jan Nepomuk II. ze Schwarzenbergu 29. 5. 1860 Vídeň – 1. 10. 1938 Vídeň Kněžna ze Schwarzenbergu (1914–1938), dáma Řádu hvězdového kříže (1890), palácová dáma, nositelka Řádu Alžběty 1. třídy.
Narodily se mu následující děti: 1. Adolf (1890–1950; č. 3) 2. Karel Felix (1892–1919; pohřben ve Schwarzenberské hrobce v Domaníně) 3. Ida, provd. Revertera von Salandra (1894–1974; pohřbena v mauzoleu rodu Revertera-Salandra na hřbitově v Sankt Georgen bei Grieskirchen) 4. Josefina, provd. Czerninová (1895–1965) 5. Edmund Černov (1897–1932; zemřel na moři, pamětní deska ve Schwarzenberské hrobce v Domaníně) 6. Anna (1897–1954; č. 5) 7. Marie, provd. Croÿová (1900–1981; pohřbena v pohřební kapli v Zeltwegu) 8. Terezie, provd. Guttenbergová (1905–1979)
Manžel byl pohřben ve Schwarzenberské hrobce v Domaníně. 12. 8. 1945 Neunkirchen Josefine Pallavicini 22. 1. 1849 Jemnice – 14. 7. 1923 Drážďany 2. 17. Felix Schwarzenberg střed|100px 8. 6. 1867 Libějovice Adolf Josef ze Schwarzenbergu 18. 3. 1832 Vídeň – 5. 10. 1914 Libějovice 15. 6. 1897 Kleinheubach: Marie Anna z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu 28. 9. 1873 Kleinheubach – 27. 6. 1936 Vídeň C. k. generálmajor, rytíř Řádu železné koruny 2. třídy s válečnou dekorací (1917), komtur Leopoldova řádu s válečnou dekorací, majitel statku v Gusterheim ve Štýrsku.
Narodily se mu následující děti: 1. Josef III. (1900–1979; č. 10) 2. Sophie (1901–1915; pohřbena ve Schwarzenberské hrobce v Domaníně) 3. Marie (1901–1935; pohřbena ve Schwarzenberské hrobce v Domaníně) 4. Jindřich I. (Heinrich; 1903–1965; č. 6)
Manželka byla pohřbena ve Schwarzenberské hrobce v Domaníně. 18. 11. 1946 Gusterheim Ida z Liechtensteinu 17. 9. 1839 Lednice – 4. 8. 1921 Libějovice 3. 18. Adolf Schwarzenberg střed|100 px 18. 8. 1890 Hluboká nad Vltavou Jan Nepomuk II. ze Schwarzenbergu 29. 5. 1860 Vídeň – 1. 10. 1938 Vídeň 29. 10. 1930 zámek Berg, Lucembursko: Hilda Lucemburská (č. 9) Byl pohřben provizorně 2. 3. 1950 v Bordigheře a později převezen do hrobky v Murau. Slavnostní requiem se konalo 4. 3. ve farním kostele sv. Karla Boromejského ve Vídni a zádušní mše se sloužily ve všech patronátních kostelech. 10. kníže ze Schwarzenbergu, 15. krumlovský vévoda (1938–1950), JUDr., československý nadporučík v záloze. Majitel českých statků (spravoval od roku 1923) a Murau ve Štýrsku. V roce 1940 adoptoval bratrance Jindřicha (č. 6).
Bezdětný. 27. 2. 1950 Bordighera Therese z Trauttmansdorff-Weinsbergu (č. 1) 4. 17. Jiří (Georg) Schwarzenberg střed|100px 27. 7. 1870 Libějovice Adolf Josef ze Schwarzenbergu 18. 3. 1832 Vídeň – 5. 10. 1914 Libějovice C. k. podplukovník v záloze, diplomat. 20. 5. 1952 Marienhof Ida z Liechtensteinu 17. 9. 1839 Lednice – 4. 8. 1921 Libějovice 5. 18. Anna Schwarzenbergová 23. 9. 1897 Hluboká nad Vltavou Jan Nepomuk II. ze Schwarzenbergu 29. 5. 1860 Vídeň – 1. 10. 1938 Vídeň Vrchní sestra dětské nemocnice ve Štýrském Hradci, prezidentka mezinárodní asociace zdravotních sester (1939–1945). 11. 1. 1954 Authal bei Zeltweg, Štýrsko Therese z Trauttmansdorff-Weinsbergu (č. 1) 6. 18. Jindřich (Heinrich) Schwarzenberg 29. 1. 1903 Prešpurk (Bratislava) Felix Schwarzenberg (č. 2) 30. 11. 1946 Kirchdorf: Eleonore zu Stolberg-Stolberg (č. 15) 16. krumlovský vévoda (1950–1965), JUDr., státní úředník, čestný rytíř Maltézského řádu. Adoptován knížetem Adolfem 7. 8. 1940. V roce 1960 adoptoval Karla Schwarzenberga (1937–2023) z orlické větve. 18. 6. 1965 Vídeň Marie Anna z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu 28. 9. 1873 Kleinheubach – 27. 6. 1936 Vídeň 7. 18. Johannes Schwarzenberg 31. 1. 1903 Praha-Nové Město Karel IV. ze Schwarzenbergu 1. 7. 1859 Čimelice – 4. 10. 1913 Orlík nad Vltavou 1. 9. 1931 Wespelaer, Belgie: Kathleen de Spoelberch (č. 8) JUDr., rakouský diplomat, čestný rytíř Maltézského řádu. Zemřel při automobilové nehodě. 26. 5. 1978 Citta della Pieve, Perugia Ida z Hoyos-Sprinzensteinu 31. 8. 1870 Horn – 27. 1. 1946 Vídeň 8. (18.) Kathleen, roz. de Spoelberch 19. 5. 1905 Brusel Guillaume de Spoelberch 1. 9. 1931 Wespelaer, Belgie: Johannes Schwarzenberg (č. 7) Zemřela při automobilové nehodě.
Narodily se jí následující děti: 1. Karl Erkinger (* 1933) 2. Colienne, provd. von Meran (* 1937) 26. 5. 1978 Citta della Pieve, Perugia Colienne de Neufforge 9. (18.) Hilda Lucemburská z rodu Nasavských střed|100 px 15. únor 1897 zámek Berg Vilém IV. Lucemburský 22. 4. 1852 Biebrich – 25. 2. 1912 zámek Berg, Lucembursko 29. 10. 1930 zámek Berg, Lucembursko: Adolf Schwarzenberg (č. 3) Kněžna ze Schwarzenbergu (1938–1950). Bezdětná. 8. 9. 1979 zámek Berg Marie Anna Portugalská z roduBraganza 13. 7. 1861 zámek Bronnbach – 31. 7. 1942 New York City 10. 18. Josef III. Schwarzenberg střed|100 px 3. 1. 1900 Prešpurk (Bratislava) Felix Schwarzenberg (č. 2) 11. kníže ze Schwarzenbergu (1950–1979), Ing., rytíř Řádu zlatého rouna (1951), čestný bailli a držitel velkokříže Maltézského řádu.
Jeho titul zdědil Karel VII. Schwarzenberg z orlické větve. 25. 10. 1979 Vídeň Marie Anna z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu 28. 9. 1873 Kleinheubach – 27. 6. 1936 Vídeň 11. 18. Eleonore Schwarzenbergová 1. 4. 1904 Vídeň Felix Schwarzenberg (č. 2) 15. 7. 1984 Vídeň Marie Anna z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu 28. 9. 1873 Kleinheubach – 27. 6. 1936 Vídeň 12. 19. Karel VI. Schwarzenberg center|100 px 5. 7. 1911 Čimelice Karel V. ze Schwarzenbergu 26. 2. 1886 Praha – 6. 9. 1914 Vukovar 30. 6. 1934 Praha: Antonie Leontina Fürstenbergová (č. 13) Původně pohřben ve Schwarzenberské hrobce v Murau, později ostatky převezeny do Schwarzenberské hrobky v Orlíku nad Vltavou. Kníže a 7. hlava sekundogenitury (1914–1986), PhDr., heraldik, podporučík v záloze, rytíř Řádu zlatého rouna (1960), obedienční bailli a velkokříž Maltézského řádu, velkopřevor Českého velkopřevorství řádu sv. Lazara (1937–1986), komtur bavorského řádu sv. Jiří, majitel majorátu Orlík. 9. 4. 1986 Vídeň Eleonora Clam-Gallasová 4. 11. 1887 Frýdlant v Čechách – 31. 5. 1967 Vídeň 13. (19.) Antonie Leontina, roz. Fürstenbergová 12. 1. 1905 Brusel Karel Emil z Fürstenbergu 16. 2. 1867 Praha – 21. 2. 1945 Strobl 30. 6. 1934 Praha: Karel VI. Schwarzenberg (č. 12) Původně pohřbena ve Schwarzenberské hrobce v Murau, později ostatky převezeny do Schwarzenberské hrobky v Orlíku nad Vltavou. Kněžna ze Schwarzenbergu orlické linie (1934–1986), dáma Řádu hvězdového kříže, dáma Maltézského řádu.
Narodily se jí následující děti: 1. Maria Eleonore, provd. von Bredow (* 1936) 2. Karel (VII./I.) (1937–2023; pohřben ve Schwarzenberské hrobce v Orlíku nad Vltavou) 3. Bedřich (1940–2014; pohřben ve Schwarzenberské hrobce v Orlíku nad Vltavou) 4. Anna Maria, provd. von Haxthausen (* 1946) 24. 12. 1988 Vídeň Maria Festetics de Tolna 24. 5. 1881 Baden-Baden – 2. 3. 1953 Strobl 14. 19. František Schwarzenberg center|100 px 24. 3. 1913 Praha Karel V. ze Schwarzenbergu 26. 2. 1886 Praha – 6. 9. 1914 Vukovar 23. 5. 1944 Dolní Beřkovice: Amálie Lobkowiczová 25. 1. 1921 Dolní Beřkovice – 3. 4. 2013 Vídeň Pohřben ve Schwarzenberské hrobce v Murau, kde nad hrobem promluvil biskup Jaroslav Škarvada, později ostatky převezeny do Schwarzenberské hrobky v Orlíku nad Vltavou. JUDr., profesor politických věd na Loyolově univerzitě v Chicagu, držitel velkokříže Maltézského řádu, nositel Řádu Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy, majitel statku Nalžovice. Mladší bratr Karla VI. (č. 12).
Manželka byla pohřbena ve Schwarzenberské hrobce v Orlíku nad Vltavou. 9. 3. 1992 Unzmarkt Eleonora Clam-Gallasová 4. 11. 1887 Frýdlant v Čechách – 31. 5. 1967 Vídeň 15. 18. Eleonore, roz. zu Stolberg-Stolberg 8. 8. 1920 Micheldorf Georg Stolberg-Stolberg 25. 2. 1883 Westheim – 25. 2. 1965 Gusterheim 30. 11. 1946 Kirchdorf: Jindřich (Heinrich) Schwarzenberg (č. 6) Krumlovská vévodkyně (1950–1965), dáma Řádu hvězdového kříže.
Narodila se jí následující dcera: Elisabeth (Alžběta) (* 1. 10. 1947 Vídeň) ⚭ (16. 5. 1970 Pöls, Gusterheim) Rüdiger von Pezold (* 11. 7. 1941 Würzburg) 27. 12. 1994 Pöls Regina Reuss zu Köstritz 4. 4. 1886 – 31. 1. 1980 Katsch an der Mur, Štýrsko
Nápisy na náhrobních deskách Náhrobní desky se objevily v pořadu České televize Zle, matičko, zle, Schwarzenberci zde!. Nápisy nemusí být kompletní, později mohli přibýt další zemřelí. vpravo zcela vpravo THERESE FÜRSTIN ZU SCHWARZENBERG GEB. GRÄFIN VON TRAUTTMANSDORFF- WEINSBERG / GEB. 9. II. 1870 / GEST. 12 VIII. 1945 + FELIX PRINZ ZU SCHWARZENBERG GEB. 8. VI. 1867 / GEST. 18. XI. 1946 + ADOLF FÜRST ZU SCHWARZENBERG GEB. 18. VIII. 1890 / GEST. 27. II. 1950 + GEORG PRINZ ZU SCHWARZENBERG GEB. 27. VII. 1870 / GEST. 20. V. 1952 + ANNA PRINZESSIN ZU SCHWARZENBERG GEB. 23. IX. 1897 / GEST. 11. I. 1954 + HEINRICH PRINZ ZU SCHWARZENBERG