Comăna či Comăna de Jos (, ) je obec v Rumunsku (Sedmihradsku), v Brašovské župě. Patří k ní části Comăna de Sus (Felsőkomána), Crihalma (Királyhalma) a Ticușu Nou (Felsőtyukos).
Poloha Comăna se nachází na stejnojmenném horském potoce u soutoku s řekou Olt; 18 km jižně od města Rupea (Kőhalom).
Historie V místě nynější obce byly objeveny doklady osídlení v době bronzové z 2. až 1. století př. n. l. Laténská kultura je zastoupena halštatským sídlištěm z 8. a 9. století; raně středověké osídlení je doloženo v 11. až 13. století.
V 16. století byla Comăna de Jos významným správním centrem východní části Țara Făgărașului v době, kdy Sedmihradsku vládl Ștefan Mailat (který se v Comăně v roce 1502 narodil). Pod jurisdikci tohoto střediska spadaly: Comăna de Sus, Veneția de Jos, Veneția de Jos, Crihalma, Ticușu Nou, Cuciulata a Lupșa.
První písemná zmínka o obci Kwmana, nazvané podle kmene Kumánů, pochází z roku 1469. Od konce 15. století odtud odvozoval svůj přídomek de Komana šlechtický rod Majláth (Maylád) původem z východního Banátu (Szörénység). V 17. až 19. století byla Comăna panským sídlem. V roce 1632 zde měli panské sídlo a majorát Rákócziové; též rod Boérů tu měl panský dům. V roce 1722 zde žilo 90 vrchnostenských rodin a 70 rodin poddaných.
V roce 1851 spotřeboval zdejší lihovar brašovského obchodníka Rudolfa Orghidana 13 000 kg surovin (žito, kukuřice, ječmen) ročně.N. G. V. Gologan: Cercetări privitoare la trecutul comerțului românesc din Brașov. București, 1928, s. 28. Po roce 1876 patřila Comăna k župě Făgăraș. Na počátku 20. století se zde pálilo vápno. V letech 1909–1918 byla zřízena maďarská státní škola, původně pro děti Maďarů pracujících na státním statku.Constantin Stan: Școala poporană din Făgăraș și depe Târnave, díl 1. V roce 1909 zde byla zřízena státní škola, Făgărașul. Sibiu, 1928, s. 209–10. Budova školy dnes slouží jako obecní úřad.Cornel Comșa – Lucian Comșa: Monografia satelor Comăna de Jos și Comăna de Sus. Brașov: Aldus, 2021, s. 44.
Obyvatelstvo V roce 2011 žilo v Comăně 2 556 obyvatel.
Počet obyvatel mezi lety 1850 a 2011 podle maďarského a rumunského sčítání lidu:
Sčítání lidu NárodnostRokPočet obyvatelRumuniMaďařiRomovéNěmci 1850 3 437 3 311 9 117 – 1857 3 578 1880 3 419 3 140 124 147 10 1890 3 383 3 164 158 52 9 1900 3 435 3 223 145 33 34 1910 3 580 3 315 177 63 25 1920 3 620 3 569 37 14 – 1930 3 519 3 442 38 32 7 1941 3 312 3 069 18 225 – 1956 3 254 2 956 20 276 2 1966 3 135 2 867 23 245 – 1977 2 822 2 351 9 459 3 1992 2 619 1 575 11 1 032 1 2002 2 635 2 005 11 616 – 2011 2 556 2 083 3 375 –
Pamětihodnosti Dva památkově chráněné kostely – řeckokatolický ze 17. století a pravoslavný z 18. století. Výstava lidového umění a místní historie
Osobnosti Ștefan Mailat (István Majláth) (1502–1550) – purkrabí hradu Făgăraș a sedmihradský kníže
Partnerské město Nassenfels, Německo
Odkazy Reference
Související články Jan Amos Komenský Rákocziové
Externí odkazy Neoficiální blog obce Obrázky obce
Kategorie:Města v Rumunsku Kategorie:Obce v župě Brašov