Adolf von Brudermann ( Adolf Rudolf Theodor Ritter von Brudermann) (2. června 1854 Vídeň – 16. října 1945 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. Do c. k. armády vstoupil jako absolvent vojenské akademie v roce 1874, později se uplatnil především jako dlouholetý instruktor jezdectva. Za první světové války byl velitelem armádního jezdeckého sboru na východní frontě (1916–1917). V roce 1917 dosáhl hodnosti generála jezdectva.
Životopis náhled|vlevo|Podplukovník Adolf von Brudermann jako instruktor jezdecké školy ve Vídni Pocházel z rodiny s vojenskou tradicí, narodil se jako mladší syn c. k. generálmajora Rudolfa Brudermanna (1810–1889), který vynikl především jako odborník na chov a výcvik koní. První vojenský výcvik získal na kadetní škole v Mariboru, poté studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě. Po absolvování akademie nastoupil službu jako poručík (1874) u hulánského pluku č. 1 v Šoproni. V roce 1879 byl povýšen na nadporučíka a později se uplatnil především jako pedagog na Vojenské jezdecké škole (Militär Reitlehrer Institut) ve Vídni, kde působil v letech 1890–1904. Mezitím postupoval v hodnostech (kapitán 1890, major 1897, podplukovník 1900).Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1902; Vídeň, 1901; s. 649, 1042 dostupné online
náhled|vlevo|Erb rodu von Brudermann V roce 1904 byl povýšen na plukovníka, stal se velitelem 2. hulánského plukuSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1905; Vídeň, 1904; s. 68, 175, 758 dostupné online a tím skončila jeho dlouholetá kariéra jezdeckého instruktora. U hulánského 2. pluku v Tarnówě setrval šest let (1904–1910),Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 311 dostupné online následovalo povýšení na generálmajora (1910) a post velitele jezdecké brigády v Mariboru (1910–1913).Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1911; Vídeň, 1910; s. 137, 179 dostupné onlineGenerale und Oberste des k.u.k. Heeres 1912; Vídeň, 1912; s. 8 dostupné online K datu 1. října 1913 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála a převzal velení 3. jezdecké divize ve Vídni.Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 84, 132 dostupné online
Na začátku první světové války byl stále velitelem jezdecké divize ve Vídni, která byla odvelena východní frontu. Z 3. divize a připojených jednotek byl v červnu 1916 vytvořen Brudermannův jezdecký sbor, který však utrpěl značné ztráty a již v srpnu 1916 byl rozpuštěn. V říjnu 1916 byl sbor znovu zformován pro boje v Karpatech proti rumunské armádě podpořené částí ruské armády. Brudermannův sbor byl složen z jezdectva i pěchoty o celkové síle přibližně 5 500 vojáků, jezdců z toho byla jen polovina. Koně byli v této fázi války využívání již jen pro rychlé přesuny, nikoli pro samotnou účast v boji.Bitva v průsmyku Tulghes dostupné online Jezdecký sbor se zúčastnil bojů o průsmyk Tulgheș, sám Brudermann ale již v listopadu 1916 požádal o uvolnění z aktivní služby ze zdravotních důvodů.Velení armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné onlinePřehled vrchního velení rakousko-uherské armády 1916 dostupné online Vrátil se do Vídně, kde byl jmenován inspektorem záložních jednotek jezdectvaGenerale und Obersten (k.u.k. Heer); Vídeň, 1917; s. 5 dostupné online a k datu 1. srpna 1917 obdržel hodnost generála jezdectva.Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
V armádě byl formálně penzionován 1. ledna 1919Služební postup Adolfa Brudermanna in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 23 dostupné online a od té doby žil v soukromí ve Vídni, kde se příležitostně zúčastňoval akcí válečných veteránů. Zemřel ve Vídni až po skončení druhé světové války a je pohřben na vídeňském Centrálním hřbitově.
Tituly a ocenění Od dětství užíval šlechtický titul rytíře udělený jeho otci v roce 1858. V roce 1918 byl jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence. Během vojenské kariéry získal řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Přehled řádů a vyznamenání Adolfa Brudermanna in: STEINER, Jörg, C.: Schematismus der generale und obersten der k.u.k. Armee 1918; Vídeň, 1992; s. 16 dostupné onlinePřehled řádů a vyznamenání Adolfa Brudermanna in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1911; Vídeň, 1911; s. 310 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž III. třídy (1894) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Vojenská záslužná medaile (1904) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1908) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) 60x60pixelů Řád železné koruny II. třídy s válečnou dekorací (1914) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž II. třídy s válečnou dekorací (1915) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1916)
Zahraničí 60x60pixelů rytířský kříž Řádu Albrechtova (Sasko, 1888) 60x60pixelů Řád pruské koruny III. třídy (Německo, 1893) 60x60pixelů Řád bílého slona IV. třídy (Siam, 1898) 60x60pixelů Řád červené orlice II. třídy (Německo, 1898) 60x60pixelů rytířský kříž Nasavského domácího řádu zlatého lva (Nizozemsko, 1904) 60x60pixelů rytířský kříž Řádu italské koruny (Itálie, 1904) 60x60pixelů Řád pruské koruny I. třídy (Německo, 1914) 60x60pixelů Železný kříž II. třídy (Německo, 1915) 60x60pixelů velkokříž Řádu Albrechtova (Sasko, 1918)
Rodina V roce 1886 se v Bielsku oženil s Amálií Strzygowskou (1868–1951), dcerou haličského továrníka Józefa Strzygowského a sestrou polského spisovatele a historika Józefa Strzygowského (1862–1941). Z jejich manželství se narodily čtyři děti, nejmladší byl jediný syn Rudolf (1901–1978), který byl lesníkem.Rodina Adolfa Brudermanna na webu geni.com dostupné online Z dcer byla nejstarší Gisela (1886–1970), která se provdala do starého českého šlechtického rodu, byla manželkou hraběte Otakara Dobřenští z Dobřenic (1871–1952).Rodokmen Dobřenských z Dobřenic dostupné onlinePOUZAR, Vladimír a kolektiv: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 152 ISBN 978-80-85955-39-2 Další dcera Alice (*1889) byla manželkou c. k. rytmistra barona Wilhelma Hipssiche, nejmladší Marie (*1890) měla za manžela lékaře MUDr. Alfonse Königswiessera (1891–1958).
Adolfův mladší bratr Rudolf von Brudermann (1851–1941) byl také rakousko-uherským generálem a velitelem na východní frontě na začátku první světové války.
Odkazy
Reference
Literatura BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 92–93 (heslo Adolf von Brudermann) ISBN 978-963-446-585-0 dostupné online () VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2016; Brandýs nad Labem, 2012; s. 66–68 (heslo Brudermann) ISBN 978-80-904241-7-3
Externí odkazy Adolf von Brudermann na webu austro-hungarian army
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Absolventi Tereziánské vojenské akademie Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Železného kříže Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu koruny (Prusko) Kategorie:Nositelé Řádu italské koruny Kategorie:Nositelé Řádu Albrechtova Kategorie:Nositelé Řádu bílého slona Kategorie:Nositelé Nassavského domácího řádu zlatého lva Kategorie:Narození 2. června Kategorie:Narození v roce 1854 Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí 16. října Kategorie:Úmrtí v roce 1945 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Pohřbení na vídeňském centrálním hřbitově Kategorie:Muži